Sgrafita – možnosti a omezení restaurování

Obrázok k článku

Odborný seminář Sgrafita – možnosti a omezení restaurování bude věnovaný problematice sgrafitové výzdoby fasád, možnostem a úskalím jejího restaurování. V příspěvcích budou diskutovány hlavní problémy, které se při restaurování sgrafit vyskytují, a budou uvedeny i možnosti jejich praktického řešení.

Pozornost bude dále věnována otázce prezentace fragmentů sgrafitové výzdoby, přednostem i nevýhodám jejich zakrytí.

Budou diskutovány i nové technologické a materiálové možnosti obnovy sgrafit – především na silně vlhkých a zasolených objektech.

Seminář je určen pracovníkům památkových ústavů, státní správy, správcům památkových a církevních objektů, architektům, projektantům, restaurátorům, studentům a učitelům odborných škol a dalším zájemcům o ochranu památek.

Termín konání: čtvrtek 19. května 2011

Místo konání: Přednáškový sál v mezipatře H nové budovy Národního muzea v Praze Vinohradská 1, Praha 1

Organizátor: SPOLEČNOST PRO TECHNOLOGIE OCHRANY PAMÁTEK – STOP

Odborný garant semináře: Petr Kotlík, ÚCHTRP VŠCHT Praha

Podrobný program a prihláška v prílohe.

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.

Předpoklady rekonstrukce krycích povrchových úprav kamene

Z hlediska současného stavu poznání není pochyb o tom, že se běžné druhy kamene jako je pískovec a opuka až do sklonku devatenáctého století používaly pro své technické vlastnosti nikoliv pro svůj vzhled. Povrch stavebních konstrukcí zhotovených z kamene i kamenných soch byl překryt omítkou nebo krycím nátěrem a pohledově se neuplatňoval. Výjimky potvrzují pravidlo, ale jejich počet je ve srovnání s celkovým množstvím historických staveb zanedbatelný.

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.