Lidové umění Gudžarátu

” Indie je téma pro výstavu vždy velmi vděčné a také nekonečné. Jde o
kulturu s velmi specifickými výtvarnými projevy, se kterými se návštěvník
této země setkává i dnes doslova na každém kroku. Materiálem může být
textil, kov, kámen, dřevo nabo hlína. Jde o kategorii jakou neznáme. Nejde o
profesionání vysoké umění, a přesto indičtí autoři jsou dokonalými
profesionály. Nejde ani o lidové umění, jak ho chápeme my, a přitom se s ním setkáváme doslova v každé vesnici. Snad nejblíže má tato tvorba k uměleckému řemeslu.Faktorů podmiňujících tento fenomén je jistě několik: Sociální struktura
společnosti tradičně rozdělená do systému kast, kde se řemeslo po desítky
generací dědilo z otců na syny, stejně jako se dědily i vzory a výtvarná
řešení v nespočetném množství lokálních variant. Hinduismus jako styl
života, jehož dominantním rysem je každodenní potřeba oběti s trvalou
poptávkou po ikonách a obětinách. A konečně je to potřeba zdobnosti jako
další významný rys indické kultury. Oblečení žen, jejich šperky /často jako
základ osobního vlastnictví nošené v mnoha vrstvách na snad každé části
těla/, barevná výzdoba chrámů nebo nejlacinější barvotisky, stejně jako
barevnost terakotových plastik jižního Rádžasthánu, jako jen některé z mnoha
příkladů.

Výstava se jmenuje Lidové umění Gudžarátu, což je převážně zemědělský stát západní Indie, místy velmi fádní a chudé pouštní krajiny, ve které ale
přesto – nebo právě proto – vznikla výtvarně nesmírně bohatá a diferencovaná kultura. Částečně to jistě souvisí i s tím, že toto území ještě dnes obyvá řada etnicky odlišných kmenových komunit, z nichž některé donedávna patřily a některé dosud patří mezi nomády.

S paní doktorkou Hanou Knížkovou jsme pro tuto výstavu vybrali předměty z
řady oblastí Gudžarátu, různého určení a z různých materiálu. Převažuje
ovšem vyšívaný textil, protože právě ten nejvíce proslavil tuto část Indie.
Větší soubor rituálních čtverců, vaků a pokrývek hlavy je věnován etnické
skupině Bandžárů, kteří svým dřívějším stylem života dopravců, a tedy
migrujích obyvatel nejvíce připomínají původ Rómů, ale představeny budou i
rituální závěsy, lemy pokrývek nebo oblečení řady dalších etnik. Vedle
textilní tvorby uvidí návštěvníci muzea i šperky gudžarátských žen, plastiky
ze dřeva a kovu, a dále řadu ukázek votivní keramiky: postavy zvířat –
především koně, který je obětinou nejvýznamnější – ale i lidí či pouhých
lidských údů.Všechny tyto ukázky výtvarné kultury obyvatel Gadžarátu byly
získány sběrem a nákupy na místě.”

Jan Petránek
Regionální muzeum v Jilove

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Jedna výstava pokleslého umění zhatí mnohaletou vzdelávací činnost

Je nezbytné podtrhnout jeden závažný problém v práci s veřejností, který vyplývá ze vztahu výstavní činnosti všeobecně zaměřených (vlastivědných) muzeí a muzeí umění. Prvá z muzeí mohou pracovat s celým spektrem hmotné kultury i přírody. Proto z různých důvodů vystavují nejen špičkové výtvarné umění, ale i regionální, lidové nebo kýč. Muzea umění se snaží o výchovný proces směřující k nejvyšší náročnosti na výtvarné umění.

Služba menšinám jako povinnost

Mnohé z diskusí o činnosti současných českých muzeí obsahují zajímavé nedopatření. Lidé z profese vědí, že je již delší dobu připravován zákon o veřejných službách, který má obsáhnout také kulturní instituce. Nebyl by českým specifikem, bereme si pouze příklad z rozvinutých zemí.

Vztah Muzea umění Bešenov (CR) k veřejnosti

S každou úvahou o vztazích instituce a veřejnosti souvisí analýza sociálních skupin, s nimiž komunikujeme. Českou praxi dodnes ovlivňují dva nedobré předsudky podmíněné společenskou situací mezi lety 1948 – 1989. Jeden z nich vede ke zjednodušenému vnímání společnosti coby stejnorodé skupiny jedinců, druhý k zaujatému a zkreslenému vztahu ke společenské elitě.

Voda pramen života

Připravovaná mezinárodní konference Kroměřížské zahrady 2013 je svou náplní je již tradičně směrována k problematice obnovy, péče a soudobého využívání památek zahradního umění.

Lidová tvorba západních Čech

U příležitosti 90. výročí otevření Národopisného muzea Plzeňska a nedožitých 80. narozenin PhDr. Marie Ulčové připravili pracovníci národopisného oddělení Západočeského muzea výstavu s názvem „Lidová tvorba západních Čech“.