Služba menšinám jako povinnost

Mnohé z diskusí o činnosti současných českých muzeí obsahují zajímavé nedopatření. Lidé z profese vědí, že je již delší dobu připravován zákon o veřejných službách, který má obsáhnout také kulturní instituce. Nebyl by českým specifikem, bereme si pouze příklad z rozvinutých zemí.Účelem takového zákona je de facto zajištění práv různých sociálních menšin. Většiny si totiž vždy své potřeby snadno odhlasují prostřednictvím volených zastupitelů. Demokracie a humanismus však ctí i práva menšin. Může jít právě o dostatečnou přístupnost významných kulturních hodnot, které musí být financovány z veřejných rozpočtů. Je dobré si přitom uvědomit, že menšiny, o které může jít v českém prostředí, jsou velmi různorodé.

Každý si především představí menšiny národnostní, včetně např. romské. Menšinou v některých komunitách může být také inteligence. Pokud bychom vnímali společnost podle obliby různých druhů tvorby, je statisticky ověřeno, že právě přátelé volného výtvarného umění tvoří nejmenší skupinu mezi ostatními obory. Je potřebné si také uvědomit, že zatímco některé služby některým menšinám jsou v podstatě jen dobročinným darem silnějšího slabšímu, jiné služby, například náročné umění pro inteligenci, jsou velmi výhodnou, někdy i zcela nezbytnou investicí, která se dokáže vrátit i ekonomicky a v relativně krátkém čase.

Proto je naprostým omylem užívat při rozhodování o veřejných prostředcích vkládaných do muzeí umění, stejně jako při hodnocení těchto ústavů, kvantitativní ukazatele typu obecné, nestrukturované návštěvnosti. Na toto téma by bylo možné popsat mnoho papíru. Souvislost je však sama o sobě natolik průkazná, že není třeba více dodávat.

-ag-

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Marginální role muzea v současné české společnosti

Spojení „muzeum a změna“ v názvu konference AMG připravené v roce 2003 otevírá různé možnosti, vždy však vybízí k porovnání stavu v průběhu času. Srovnáme-li česká muzea současnosti a koncem 80. let minulého století, snad nejviditelnější pozitivní změnou je pokračující vnitřní strukturování muzejního světa.

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.