autor: Luděk Tengler
Narodil se asi v roce 1371 v Husinci u Prachatic a zemřel 6.7.1415 v Kostnici. Učení Jana Husa dalo vzniknout jednak husitskému hnutí, snaze o obrodu tehdejší katolické církve a také je spojováno se vznikem německé reformace v čele s Martinem Lutherem.Z dětství Jana Husa nejsou známi žedné podložené informace. Víme jen to, že od počátku 90. let 14. století studoval Hus na pražské univerzitě a zde roku 1396 získal titul mistra svobodných umění. V roce 1398 začal sám přednášet, nechal se vysvětit na kněze a zapsal se k dalšímu studiu na teologické fakultě. Do podvědomí veřejnosti se začal dostávat od roku 1402, kdy začal kázat v Betlémské kapli.. Svým kázáním zaujal nejen prostý lid, ale i lidi z královského dvora. Hus kritizoval nešvary tehdejší církve, což tehdy samozřejmě nebylo dovoleno. Husovy názory byly částečně ovlivněny učením náboženského reformátora Jana Milíče z Kroměříže, V této době je Hus již vyzrálým řečníkem a myslitelem, z filozofického hlediska je Jan Hus považován za realistu. Mezi jeho počáteční stoupence patřili mimo jiné pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc, král Václav IV a především pak královna. V roce 1408 dochází však k zásadnímu obratu. Pražský arcibiskup se postavil proti učení reformátora Jana Viklefa, jehož velkým stoupencem byl i Jan Hus. Dohází ke sporům na univerzitě , čeští mistři a studenti se Viklefoava učení nechtějí vzdát. Vliv německých mistrů je zmenšen Dekretem kutnohorským a Jan Hus se stává rektorem univerzity. Spor o učení Jana Viklefa pokračuje, roku 1410 nechal arcibiskup spálit Viklefovy spisy a na Jana Husa uvrhl klatbu Hus přesto pokračuje ve svých kázáních a dál hájí učení Viklefa. Hus je prohlášen za kacíře a má zakázáno kázat v pražských kostelech. Toto rozhodnutí vyvolalo první vlny odporu mezi lidmi.. V roce 1412 přichází ona známá kritika prodávání odpustků a tím si proti sobě pobouřil Jan Hus i krále Václav IV, který měl z prodeje odpustků sám značný zisk. Na podzim roku 1412, po napadení Betlémské kaple Husovými odpůrci, odchází Hus z Prahy do jižních Čech na Kozí Hrádek a později na Krakovec.

V této době, při pobytu na venkově, vznikají Husova nejvýznamnější díla: Knížky o svatokupectví, O šesti bludiech, O církvi, O poznání cesty pravé ke spasení neboli Dcerka, Postila, tj. výklad svatých čtení nedělních. Velký význam v Husově tvorbě má také zavedení diakritických znamének v českém pravopise tzv. nabodeníček. Těmito nabodeníčky nahradil spřežky, které známe dnes např. z polštiny. Dokud žil Hus v Čechách, žádné nebezpečí mu prakticky nehrozilo, neboť i nadále byl pod ochranou krále. Německý král Zikmund svolává ale v Kostnici sněm, který má vyřešit tzv. trojpapežství v tehdejší církvi a pozvání Jana Husa je jedním z ústupků, které mají vést ke zdárnému konci koncilu. Hus dostal sice od Zikmunda průvodní glejt, který mu měl zaučit bezpečnou cestu do Kostnice, nezaručoval mu už ale bezpečnost na církevní půdě. Zde podléhal církevnímu právu, podle kterého byl již předem odsouzen. Přesto se ale do Kostnice vypravil a zde byl samozřejmě zatčen a zažalován. Ještě ve vězení schválil svou autoritou přijímání pod obojí, díky tomu se stal kalich symbolem husitského hnutí. Hus věděl, že jako kněz-kacíř nemá žádnou šanci. Bud´ odvolá a bude do smrti žalářován a nebo zůstane věrný svému přesvědčení a bude upálen. Zvolil druhou možnost. Dne 6. července 1415 byl Jan Hus upálen před hradbami Kostnice, na místě, kde byli zahrabáváni uhynulí koně. Popel byl důkladně rozmetán a vsypán do nedalekého Rýna, aby tak nezůstalo po Janu Husovi nic , co by jeho přívrženci mohli uctívat. Smrt Jana Husa měla v Čechách mohutný ohlas a vliv na vznik husitského hnutí.Poslední dny jeho života popsal ve své kronice jeden z jeho průvodců Petr z Mladoňovic.