První zmínky o hradu pocházejí z přelomu tisíciletí, kdy zde dle pověsti založil kníže Kunrád lovecký hrádek. První reálné podklady však pocházejí z let 1213, 1222. Přemysl Otakar II. využíval hradu jako vězení, kam posílal odbojné feudály. Jan Lucemburský zastavil Veveří r. 1311 Janu z Vartemberka, ale markrabě Karel jej r.1335 vyplatil. Veveří si oblíbil markrabě Jan Jindřich, mladší bratr Karla IV., a za jeho působení byla přistavěna zadní část s dvěma věžemi a předhradím. V centrální části vznikl hlavní palác s velkým sálem a kaplí sv. Prokopa (později Václava).

První zmínky o hradu pocházejí z přelomu tisíciletí, kdy zde dle pověsti založil kníže Kunrád lovecký hrádek. První reálné podklady však pocházejí z let 1213, 1222. Přemysl Otakar II. využíval hradu jako vězení, kam posílal odbojné feudály. Jan Lucemburský zastavil Veveří r. 1311 Janu z Vartemberka, ale markrabě Karel jej r.1335 vyplatil. Veveří si oblíbil markrabě Jan Jindřich, mladší bratr Karla IV., a za jeho působení byla přistavěna zadní část s dvěma věžemi a předhradím. V centrální části vznikl hlavní palác s velkým sálem a kaplí sv. Prokopa (později Václava).

V době předhusitské bylo Veveří vojensko-administrativním střediskem panství. Za husitských válek umístil na hrad král Zikmund žoldnéřskou posádku svého zetě Albrechta Rakouského, ale r. 1424 jej zastavil Petru Kutějovi. Husité však marně hrad obléhali (1428-1432). Ve druhé polovině 15.stol. se tehdejší nájemce hradu Přemysl II. Těšínský rozhodl zpevnit hrad a vybudoval “Příhrádek”. Roku 1468 hrad obsadil uherský král Matyáš.

Ke konci 15. století získal Veverské panství Václav z Ludanic, zástupce prvního šlechtického rodu který se na hradě usadil. Náklady na provoz hradu však rostly, financí se nedostávalo, panství je prodáno. 1531-1537, Jan z Perštejna, Jan z Lipé. Následující roky hrad rychle mění majitele. Roku 1609 získal Veveří sňatkem Zikmund z Tiefenbachu. Rudolf z Tiefenbachu, starší bratr Zikmundův, i když sám byl protestant, zůstal věrný císaři (později se obrátil na kat. víru). Roku 1620, 8. listopadu v bitvě na Bílé hoře stál na císařské straně se svým plukem a vyznamenal se jako vůdce pravého křídla. Sám později podroboval Moravu Habsburské říši. R.1645 obléhali hrad Švédové, ovšem marně. Byl dobře vyzbrojen i hájen. A cizí vojska jen silně poničila okolní vesnice a osady. V r.1653 panství zdědila Maria Eva Alžběta, rozená ze Šternberka, vdova po Rudolfu z Tiefenbachu. 1668 hrad získává Václav Michal hrabě z Althanů (1668-1670). Na konci 17, století patřilo Veverské panství rodině Collaltů. Poté, co je v držení panství vystřídali Sinzendorfové (1707-1804), byla na hradř uskutečněna velká přestavba, a od této doby zůstal hrad skoro nezměněný. V roce 1742 jej vydrancovala pruská armáda, která se do hradu dostala zradou hradního strážce.

Na počátku 19. století hrad získal velkoprůmyslník Vilém z Mundy. Přišel do zdejšího kraje jako obyčejný vandrovník, ale r.1780 založil v Brně továrnu na sukno a poté se vyšplhal až na majitele hradu Veveří. Královská výsost princ Gustav Wasa koupil hrad Veveří roku 1830 od Jana Mundyho. Tento vzácný muž zde pobýval se svou chotí, princeznou Luisou. Roku 1844 se však s ní dal rozvést a panství prodal Jiřímu Šimonu, svobodnému pánu ze Siny. Roku 1856 Jiří Šimon zesnul a svůj majetek rozdělil rodině. Vnučka Helena, získala hrad Veveří, ale protože byla ještě mladistvá (*1848), spravoval za ni majetek otec Šimon, svob. pán ze Siny. Později se provdala za Knížete Řehoře Ypsilantiho. Vedla dvůr okázale knížecí, ale zároveň i nákladný. 1886 zemřel Řehoř Ypsilanti v Paříži. Vdova Helena prodává veverské panství a roku 1881 má hrad nového majitele. Mořic, svob. pán z Hirsch-Gereuthu, provedl rozsáhlé opravy (nový železný vodovod, střechy a spojil hrad, Oboru a Rosický zámek telefonem.) Prvním činem na hradu bylo však vybourání a zničení hradní kaple.V roce 1896 hrad získali poslední soukromí majitelé, de-Forestové. Za jejich působení navštívil hrad Winston Churchil, který se zde zastavil na návštěvu v rámci své svatební cesty po Evropě. De-Forestové zde pobývali až do roku 1925, kdy byl hrad Veveří zestátněn.

Za II. světové války se hrad Veveří stal vojenským objektem (sídlila zde vojska německé armády), a proto byl na jejím konci značně poškozen. Po roce 1945 se hrad opravil a byla zde ještě zřízena stálá expozice. Nedosahovala sice předválečné kvality, ale hrad byl ještě otevřený pro veřejnost. V padesátých letech bylo v hradním areálu zřízeno lesnické učiliště a brány hradu se pro veřejnost uzavřely. Od roku 1972 patřil hrad Veveří Vysokému učení technickému v Brně.

Od roku 1994 se hrad sice otevřel pro veřejnost, ale díky majetkovým převodům v prvé polovině roku 1999 byly veškeré aktivity spojené se zpřístupněním objektu ukončeny. Od poloviny roku 1999 patří hrad Veveří Památkovému ústavu v Brně.

další fotografie hradu Veveří

zdroj: http://www.veveri.cz/historie.htm