Patřil k takzvané první generaci malířů Národního divadla (ND). Když byla na výzdobu ND vypsána soutěž, ozval se skepticky Jan Neruda: “Mánes je mrtev – kdo dovede promluvit jeho řečí.?” Byl to tehdy 26letý Mikoláš Aleš, který několik let po smrti svého vzor našel dost síly postavit se před českou inteligenci a prohlásit, že to bude právě on. Nebyl však sám kdo se ocitl na této cestě, ti nejlepší z jeho generace jej následovali – Ženíšek, Myslbek,Tulka.Mikoláš Aleš se narodil 18.11. 1852 v Miroticích Písku a v 18 letech vstoupil na pražskou Akademii. Dětství, strávené v prácheňském kraji s husitskou tradici, v ovzduší lidové prostoty a písmácké vzdělanosti,zformovalo jeho pozdější umělecký profil. V roce 1873 dostal stipendium k návštěvě Světové výstavy ve Vídni, ale ta ho stylově ničím nenadchla. V letech 1878-1879 se usadil v Roztokách, na statku Alexandra Brandejse, který podporoval mladé české umělce. Zde se nechal inspirovat k úmyslu vytvořit cyklus o české historii a naší vlasti . Záliba v cyklech jej pak nadále provázela, neboť mu umožňovaly rozvíjet myšlenky jako děj v obrazech.
K účasti v soutěži na výzdob ND se nechal přemluvit právě svým mecenášem Brandejsem. Navrhl cyklus pro celo výzdoby foyeru. Sám však na tak velký úkol nestačil, a tak zvolil za svého spolupracovníka Františka Ženíška. S nim pak v roce 1879 soutěž vyhrál, ale radost z tohoto uznání vzápětí přinesla těžká zklamání. Soutěžní porota Alšovi při práci natolik vyjadřovala průběžnou nedůvěr,že jeho myšlenky vlastně namaloval a dokončil Ženíšek. Ten byl ve svém projev daleko uhlazenější než “neotesaný” Aleš, se svými splývavými liniemi a hladkou malbou se zdál být vhodnějším interpretem než neurovnaný a nekonvenční, citově vášnivý Aleš. Ten pro toto nepochopení velmi zahořkl a prakticky zanechal malby.

DÍLO V RÁMCI ND :
Vlast – tímto cyklem končí česká romantická tradice historické malby, neboť další
generace umělců měla již zcela jiné plány a představy
– nachází se v hlavním foyeru
– cyklus obsahuje 14 lunet , jenž byly všechny rekonstruovány
– Krkonoše : nejvíce poškozená luneta ( 1)
– luneta Domažlice : zde je vidět jeho úplně původní projev ( 2)