S trochou zjednodušení by se dalo říci, že v minulých desetiletích byla česká muzea téměř zcela závislá na svém zřizovateli a téměř zcela nezávislá na názorech veřejnosti. Není pochyb, že to má být naopak. Nezávislost na zřizovateli se však nesnadno prosazuje, neboť pohodlná mysl má vždy po ruce přízemní přísloví: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!“.

V pantheonu Národního muzea v Praze proběhla v polovině října 2002 mezinárodní odborná konference nazvaná „Muzeum a změna“. Přesto, že se zabývala mnoha oblastmi muzejní práce, většinu vystoupení spojoval zájem o zvýšení atraktivnosti sbírkotvorných institucí v očích veřejnosti. Podobně zaměřené diskuse probíhají nejen u nás od počátku 90. let minulého století a jsou podníceny změnou společenských podmínek, ve kterých muzea působí.

Francie je již tradičně vnímána jako země s příkladným vztahem státu ke kultuře. Vidíme to také u muzeí, kterým se daří nejen ve francouzské metropoli, ale i v regionech. Jedním z důkazů byla výstava „Nová muzea ve Francii 1990 – 1999“, kterou v roce 2000 uspořádala před Veletržním palácem Národní galerie v Praze a Francouzský institut. Byla na ní představena úctyhodná řádka muzeí postavených nebo rekonstruovaných za poslední desetiletí. Na výstavu navázalo počátkem října odborné kolokvium zabývající se vztahem muzeí k dnešní společnosti.

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU 5. března (ČTK) – Muzeum knihy zůstane v
zámku Radslava Kinského ve Žďáru nad Sázavou. Jeho expozice bude
během tří až pěti let modernizována. Novinářům to dnes řekl
Michal Lukeš, nový ředitel Národního muzea v Praze, které žďárské
muzeum spravuje. Bývalé vedení Národního muzea městu pohrozilo,
že pokud nepřispěje na obnovu výstavních vitrín, knihy z města
odveze. “Situace byla zbytečně vyostřena, chtěli bychom jednat na
přátelštější úrovni,” uvedl Lukeš.