Zodpovědnost a …

Nedávno jsem byla přítomna steskům jednoho z ředitelů českých muzeí umění, nově převedených pod krajské úřady. Stěžoval si, že jeho práci chtěl nějaký úředník bez jakéhokoliv zdůvodnění příslušným předpisem označit za nezodpovědnou. Příčina byla úsměvná: Pan ředitel si prý měl nechat od úřadu schválit změnu nákupu plánovaného nábytku.Shodou okolností vím o situaci uvedeného muzea mnohé. Jeho ředitel opakovaně upozorňuje zřizovatele, že umělecky i finančně hodnotná muzejní sbírka je uložena v atmosféricky škodlivých podmínkách a že celé muzeum má mnohá slabší místa bezpečnostního systému. Jsem informována, jakou finanční částku by vyžadovalo řešení uvedených problémů a vím také, jak vysoký je rozpočet zřizovatele a na jak důležité cíle je používán. Znám značnou lhostejnost české veřejnosti ke kulturním hodnotám, ale jsem přesvědčena, že většina dotázaných spoluobčanů by uznala potřebu finančního přídělu na řešení uvedených problémů za nezbytnou.

Nabízí se zde zajímavé srovnání pojetí zodpovědnosti a „zodpovědnosti“. A nebo si je snad úředník vědom své chyby a chce ji tak zastřít?

-ag-

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Muzejní (správní) rady

S trochou zjednodušení by se dalo říci, že v minulých desetiletích byla česká muzea téměř zcela závislá na svém zřizovateli a téměř zcela nezávislá na názorech veřejnosti. Není pochyb, že to má být naopak. Nezávislost na zřizovateli se však nesnadno prosazuje, neboť pohodlná mysl má vždy po ruce přízemní přísloví: „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!“.

Dva symboly demokracie – radnice a múzeum umění

Francie je již tradičně vnímána jako země s příkladným vztahem státu ke kultuře. Vidíme to také u muzeí, kterým se daří nejen ve francouzské metropoli, ale i v regionech. Jedním z důkazů byla výstava „Nová muzea ve Francii 1990 – 1999“, kterou v roce 2000 uspořádala před Veletržním palácem Národní galerie v Praze a Francouzský institut. Byla na ní představena úctyhodná řádka muzeí postavených nebo rekonstruovaných za poslední desetiletí. Na výstavu navázalo počátkem října odborné kolokvium zabývající se vztahem muzeí k dnešní společnosti.

Muzeum knihy zůstane ve Žďáru nad Sázavou

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU 5. března (ČTK) – Muzeum knihy zůstane v
zámku Radslava Kinského ve Žďáru nad Sázavou. Jeho expozice bude
během tří až pěti let modernizována. Novinářům to dnes řekl
Michal Lukeš, nový ředitel Národního muzea v Praze, které žďárské
muzeum spravuje. Bývalé vedení Národního muzea městu pohrozilo,
že pokud nepřispěje na obnovu výstavních vitrín, knihy z města
odveze. “Situace byla zbytečně vyostřena, chtěli bychom jednat na
přátelštější úrovni,” uvedl Lukeš.

Židovské muzeum chce podat stížnost k Nejvyššímu soudu

PRAHA 25. března (ČTK) – Pražské Židovské muzeum chce kvůli
problémům s navrácením umělecké sbírky Emila Freunda jeho
potomkům podat stížnost k Nejvyššímu soudu. Ministerstvo kultury
účelově prohlásilo některé obrazy ze sbírky za kulturní památky,
což znamená omezení vlastnických práv a vývozu uměleckého díla do
zahraničí, řekla ČTK kurátorka muzea Michaela Hájková.

České múzeá včera, dnes a …

V pantheonu Národního muzea v Praze proběhla v polovině října 2002 mezinárodní odborná konference nazvaná „Muzeum a změna“. Přesto, že se zabývala mnoha oblastmi muzejní práce, většinu vystoupení spojoval zájem o zvýšení atraktivnosti sbírkotvorných institucí v očích veřejnosti. Podobně zaměřené diskuse probíhají nejen u nás od počátku 90. let minulého století a jsou podníceny změnou společenských podmínek, ve kterých muzea působí.