Na Bystřicku byla opravena řada památek, loňský rok byl zlomový pro Pernštejn

Bystřice nad Pernštejnem (na)Stejně jako v ostatních částech okresu Žďár nad Sázavou, i na Bystřicku byla v přelomovém roce nového milénia provedena řada zásadních oprav a rekonstrukcí památek.Mezi nejdůležitější opravy loňského roku se řadí na Bystřicku pokračování celkové opravy kostela sv.Vavřince v Bystřici nad Pernštejnem, která vrací kostelu původní barevnost. Na faře v Rožné byla za pomoci prostředků z střešního fondu ministerstva kultury kompletně vyměněna krytina, čímž se podařilo opravit havarijní stav střechy……“Špatný stav střechy byl zjištěn v loňském roce a ihned se podařilo zasáhnout, což není obvyklé,” podotýká Marta Procházková z Památkového ústavu v Brně. Už druhým rokem pokračuje restaurování vitráží oken nejhodnotnějšího pozdněgotického kostela na Žďársku, stavěného jako hrobka pánů z Pernštejna, kostela Povýšení sv. kříže v Doubravníku. Restaurování některých oken se dočkal i kostel sv.Václava ve Zvoli stavěný Janem Blažejem Santinim. Na letošní rok je zde navíc plánována oprava fasády. Loni bylo dokončeno odkrývání rokokových nástěnných maleb v kapličce sv.Anny v Pivonicích a následovat bude jejich restaurování. Nadějně se jeví zahájení oprav zříceniny hradu v Dalečíně s výjimečnou kruhovou dispozicí. V loňském roce zde už bylo provedeno celkové vyčištění od porostů.
Loňský rok byl převratným pro národní kulturní památku hrad Pernštejn, kdy snad konečně byla zvrácena nepříznivá finanční situace. V loňském roce bylo na hradě realizováno celkem pět stavebních akcí. Byla nově pokryta střecha hlavní věže Barborky, bylo zahájeno pokládání nové kanalizace, kvůli které hrozilo hradu uzavření ze strany hygieny. Pokračuje statické zpevnění další části hradu, vyhlídkové hranolové věže Čtvero ročních období. Dalším průlomem je zahájení revitalizace lesoparku a barokních zahrad. V roce 2000 byl ukončen tři roky trvající soupis renesančních nápisů a kreseb a v červnu byla téměř po čtyřiceti letech setrvalého stavu otevřena nová prohlídková trasa zaměřená na devatenácté století a život posledních majitelů, Mitrovských. Současně začala tradice každoroční květinové výstavy Podzimní Pernštejn, která má na hrad přilákat další návštěvníky. Pro letošní rok má Pernštejn přislíbených šestnáct milionů korun ze státní pokladny, za které bude vyměněna dožilá krytina na celém hradním paláci. “Tuto dotaci získal hrad díky úsilí poslance Vladimíra Cisára a města Bystřice nad Pernštejnem. Odráží rovněž pracovní zaujetí a nasazení kastelánů hradu manželů Škrabalových,” konstatovala Marta Procházková. Právě zdařilou snahu o získání státní dotace na hrad Pernštejn považuje ředitel Státního památkového ústavu v Brně Jaromír Míčka za velmi poučný případ. Neboť byl po Lednickovaltickém areálu teprve druhým, kdy se podařilo získat mimořádnou dotaci přímo rozhodnutím parlamentu. “Doufám, že takovéto případy se budou množit. Ukazuje se, že je to cesta, která může zásadně ovlivnit snahu o opravy památek,” doplnil Míčka.


Publikované na: www.mlejn.net

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Předpoklady rekonstrukce krycích povrchových úprav kamene

Z hlediska současného stavu poznání není pochyb o tom, že se běžné druhy kamene jako je pískovec a opuka až do sklonku devatenáctého století používaly pro své technické vlastnosti nikoliv pro svůj vzhled. Povrch stavebních konstrukcí zhotovených z kamene i kamenných soch byl překryt omítkou nebo krycím nátěrem a pohledově se neuplatňoval. Výjimky potvrzují pravidlo, ale jejich počet je ve srovnání s celkovým množstvím historických staveb zanedbatelný.