Historické zahrady a parky v ČR

Obrázok k článku

Území České republiky je velmi bohaté kulturními památkami nejrůznějších typů. Důležitou součástí sídel, měst a vesnic nebo i volné krajiny, jsou historické stavby, které obklopovala, či doplňovala zahrada a park. Z původní rozsáhlé škály mnohé již zmizelo, často si ani neuvědomujeme, že jde o území dříve uměle zahradnicky založené. Přesto i dnes najdeme stále mnoho historických zahrad a parků, které zasluhují ochranu, aby byla vytvořena základní právní podmínka, pro jejich další uchování, údržbu či regeneraci. Národní památkový ústav toto dědictví zahradního umění ve všech našich krajích eviduje, monitoruje a také částečně spravuje, ale především dbá na postupnou rehabilitaci těchto míst a s vlastníky těchto památek konzultuje správné přístupy a potřeby. NPÚ v současné době také spravuje více jak sto významných kulturních památek, u kterých ve většině případů lze nalézt i historické zahrady a parky, jež tvoří nedílnou součástí hodnot těchto areálů.

Historické zahrady a parky jsou obdobně jako jiné nemovité kulturní památky chráněny podle zákona č. 20/87 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Specifická pravidla pro údržbu, konzervaci, restaurování a restituci památek zahradního umění stanovuje mezinárodní charta o historických zahradách tzv. Florentská charta. Tento dokument potvrdil ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla) v roce 1981 a navázal tak na předchozí metodicky dokument pro památky, tzv. Benátskou chartu z roku 1964, týkající se zachování a restaurování památek a sídel obecně. Florentská charta řadí historické zahrady a parky k památkám a aplikuje obecné principy péče o památky právě na specifika zahrad a parků. Historické zahrady a parky lze souhrnně nazvat „památkami zahradního umění”, u kterých je cenná jak architektonická, tak vegetační kompozice, ve spojení s vlastní stavbou zámku, vily, či jiné významné stavební součásti. Historické zahrady a parky jsou ve většině případů chráněné jako areály, kde právě živá vegetační složka tvoří velmi specifickou a snadno zranitelnou součást, neb je proměnlivá v čase. Péče o historické zahrady a parky zahrnuje mnoho různorodých činností z mnoha oborů. Je proto nutné velmi dobře sladit veškeré práce a umět dobře stanovit hierarchii priorit. Areály památek zahradního umění ve správě NPÚ, by měly sloužit jako příklady optimální péče a být prováděny na odpovídající odborné úrovni. O to se také Národní památkový ústav snaží.

I zahrady potřebují odpočinek a určitou regeneraci, a proto je nutné počítat s jejich občasnou nepřístupností během roku (zejména v zimním a časně jarním období, kdy je jejich údržba složitá). Veřejnost pro tuto skutečnost občas nemá pochopení, protože nemá dostatek povědomí o jejich specifikách. Zejména je potřebné vysvětlovat, že historické zahrady a parky měst není možné chápat a plně využívat jako běžné městské parky a umísťovat do těchto vzácných a ve většině případů komorních prostorů například sportovní, či herní prvky a plánovat některé činnosti. Přesto je ale možné vymyslet velmi kvalitní a zajímavé programy, které svých charakterem historické prostředí doplní a obzvláštní. V každém kraji republiky je možné najít specifické akce, které jistě podpoří zájem návštěvníků památkových objektů. Například areál zámku v Českém Krumlově například pořádá noční barokní slavnosti, kdy je zahrada plná svící, vyrobených tradiční technikou. V poslední době také ožívají dva historické zahradní komplexy v Kroměříži, kde jsou pravidelně pořádány neobvyklé zahradní akce a komentované prohlídky.

Správci zámeckých, klášterních a jiných areálů musí při péči o cenný a často rozsáhlý majetek velmi dobře hospodařit a vystačit s tím, co jim umožňuje rozpočet. Pro financování rehabilitací historických zahrad a parků v minulosti nevznikl žádný speciální program v resortu Ministerstva kultury, jakým by například byla obdoba Programu záchrany architektonického dědictví, z něhož by každoročně plynuly finanční prostředky peníze na jejich obnovu. Stává se proto, že stavební součásti areálů mají přednost před zahradami a parky, na nichž se škody neprojevují tak nápadně a rychle. Dlouhou dobu se zdánlivě nic neděje, ale zkáza pak přichází naráz a celková kompozice parku se zcela rozpadne. Takové problémy lze pozorovat na našem území velmi často, neb v minulých desetiletích chyběla systematická průběžná údržba. Napjaté rozpočty mnohde vedou k tomu, že není možné zaměstnat školené zahradníky a o údržbu pečují lidé odlišných profesí např. údržbáři objektů. V posledních letech se daří dobře využívat finanční příspěvek z programů Státního fondu životního prostředí Ministerstva životního prostředí. I tady je však nejedno úskalí, především se stanovením možného využití financí pro konkrétní využití, zejména obnovy vegetační složky, nikoliv té architektonické.

Další velkým problémem zámeckých komplexů je i nejednotný nebo nevhodný mobiliář. Vzhledem k nákladům na jeho pořízení a také k tomu, že je vystaven více než cokoli jiného častému poškozování vandalů, bývá většinou méně neinvenční a mnohdy je upřednostněna jeho užitná funkce a jistá bytelnost.. Cílem NPÚ je postupně vše zlepšit a uvést historické zahrady a parky České republiky na odpovídající úroveň památek evropského a světového významu.

Historické zahrady a parky je nutno chápat jako součást kulturního dědictví země, ale také jako cenný prvek životního prostředí.

zdroj: NPÚ

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Voda pramen života

Připravovaná mezinárodní konference Kroměřížské zahrady 2013 je svou náplní je již tradičně směrována k problematice obnovy, péče a soudobého využívání památek zahradního umění.

Služba menšinám jako povinnost

Mnohé z diskusí o činnosti současných českých muzeí obsahují zajímavé nedopatření. Lidé z profese vědí, že je již delší dobu připravován zákon o veřejných službách, který má obsáhnout také kulturní instituce. Nebyl by českým specifikem, bereme si pouze příklad z rozvinutých zemí.