Záv?ry z konference ?Obnova památek – fasády? 2006

Záv?ry z konference ?Obnova památek – fasády? konané dne 21. 3. 2006 v Praze


01) D?ležitým p?edpokladem úsp?šné obnovy historických fasád je otev?ená spolupráce všech zú?astn?ných (vlastník, projektant, zpracovatel pr?zkumu, památká?, dodavatel, restaurátor). Pro navrhovaní, posuzování  a provád?ní obnovy je pot?ebná odborná pr?prava, zkušenost a cit. Velmi podstatnou úlohu p?itom hraje vzd?lání. V tomto smyslu se ú?astníci konference obracejí s výzvou na vysoké školy stavebního sm?ru, aby výuce historických konstrukcí a specifické problematice oprav památek v?novaly v?tší pozornost. 


02) Pr??elí historických staveb tvo?í výtvarný celek, na jehož vzhledu se podílí více složek. Není proto správné ztotož?ovat barevnost fasád pouze s barevností omítaných ploch. Návrh barevnosti fasád historických staveb musí být podložen poznáním a pochopením vzájemných souvislostí všech ?ástí výtvarné kompozice, a to v?etn? barevnosti st?ech, výplní otvor?, konstrukcí zhotovených z kamene, architektonických plastik a dalších prvk?. Povrchová úprava (barevnost) omítaných ploch, obnažených kamenných konstrukcí a socha?ské výzdoby spolu historicky a výtvarn? úzce souvisí.


03) Pr?zkumy historické barevnosti fasád se nemohou omezit pouze na omítané plochy, ale musí postihnout architekturu jako celek. Je t?eba rozlišovat mezi objektivn? zjišt?nými skute?nostmi, jejich interpretací a formulováním doporu?ení pro obnovu. Pr?zkum nenahrazuje zadání obnovy.


04) Základem moderní památkové pé?e je úcta k dochovanému historickému originálu. Zachování dochovaných historických konstrukcí, prvk? a povrch? je prioritním úkolem památkové pé?e. V p?ípad? fasád se to týká nejen dochovaných výpl?ových prvk?, ale i historických omítek a historických povrchových úprav, a to v?etn? povrchových úprav kamene pozn..).


05) Architektura 19. a 20. století je významnou sou?ástí našeho kulturního d?dictví. Vyžaduje proto pozornost, úctu a pé?i sm??ující k jejímu zachování.


06) Smyslem památkové obnovy není automaticky rekonstruovat (nej)starší zjišt?nou podobu staveb. Platí to i pro p?ípadné rekonstrukce staršího barevného ?ešení fasád. Zohlednit je nezbytné hodnotu dochovaného stavu, souvislosti okolního prost?edí, technický stav a otázku, zda je v?rohodný návrat ke starší barevnosti s ohledem na pozd?jší p?estavby v?bec reálný. P?i zvažování obnovy je vhodné brát za východisko nikoliv nejstarší stav, ale nejmladší dochovanou hodnotnou úpravu. To se týká zejména situací, kdy se fasáda starší památky dochovala v architektonicky kvalitní redakci 19. nebo první poloviny 20. století.


07) Pro n?které stavby a pro n?která celá slohová období je charakteristická jednobarevnost fasád. Platí to zejména pro architekturu historizujících sloh?. V t?chto p?ípadech je vhodné na jednobarevném ?ešení trvat.


08) K princip?m moderní památkové pé?e pat?í úcta k dochované historické patin? a stopám stárnutí. V p?ípadech, které jsou od?vodn?ny estetickou a emocionální kvalitou dochované podoby, je vhodné usilovat o konzervaci existujícího stavu.


09) Památky je nejvhodn?jší obnovovat prost?edky, kterými vznikly a kterými byly udržovány po rozhodující období své existence.


10) Materiálovému hledisku je nezbytné v?novat stejnou pozornost jako barevnému ?ešení a respektování odpovídající barevné škály. Pro výtvarné vyzn?ní fasád mají užité materiály a jejich zpracování klí?ový význam. Rozhodnutí, zda obnovit pohledovou omítku ?i p?istoupit k fasádnímu nát?ru nebo zda užít nát?r vápenný ?i silikátový, je v této souvislosti d?ležit?jší než výb?r konkrétního odstínu.


11) P?i obnov? památek jsou d?vody preferovat odpovídající tradi?ní materiály a postupy. Pro nát?ry fasád, které byly v minulosti obnovovány vápennými nát?ry, je vápenný nát?r nejvhodn?jším materiálem i v sou?asnosti. Nahrazování vápna jinými materiálovými alternativami není p?ijatelné.


12) Je zásadní rozdíl mezi pohledovými omítkami (omítkami, jejichž povrch má výtvarnou funkci a má být proto vid?t) a omítkami, jež p?edpokládají finální úpravu krycím nát?rem. Skute?nost, zda omítka je ?i není pohledová, je t?eba vždy ov??it a zohlednit v ?ešení. U pohledových omítek není krycí nát?r p?ijatelný.


13) Prefabrikované omítkové sm?si se svým vzhledem a technickými vlastnostmi významn? liší od tradi?ních omítek. Jejich použití p?i oprav? památek proto obecn? není vhodné. Hodny doporu?ení jsou naopak malty p?ipravované podle tradi?ních receptur.


pozn.) viz  metodický pokyn hlavního konzervátora NPÚ ? Ochrana povrchových úprav památek a jejich ?ástí zhotovených z kamene? ze dne 2.12.2004 publikovaný v ?asopise Zprávy památkové pé?e 1/2005

Zdroj: Sola? Miloš

[mailpoet_form id="1"]

Súvisiace články

Vztah památkové péče a SHP

Památková péče a stavebně historický průzkum jsou dva samostatné obory, které spolu sice těsně souvisí, ale nepřekrývají se a cíle jejich snažení jsou rozdílné. Cílem stavebně historického průzkumu je poznání. Památková péče je činnost, jejímž cílem je zachování architektonického dědictví a jeho přiblížení současné společnosti. Poznání zprostředkované stavebně historickým průzkumem je jedním z východisek této činnosti, nicméně to není východisko jediné. Pro památkovou péči je poznání přinášené stavebně historickým průzkumem velmi důležité, ale stejně důležité je i pro dějiny architektury, dějiny umění a dějiny hmotné kultury.

Obnova omítek historických staveb

Omítky jsou významnou součástí architektonického dědictví.
Obecně mají dvojí funkci: ochrannou a architektonickou. Ve srovnání
s novou stavební produkcí je specifikem omítek historických staveb jejich
kulturně historická hodnota. Problematiku obnovy omítek historických staveb
můžeme rozdělit do dvou vzájemně souvisejících okruhů, a to na okruh kulturní a
na okruh technický.

Kamenosochařské prvky na fasádách ?

Historická architektura je natolik rozmanitá, že v podstatě není pravidlo, kterého by neexistovaly výjimky. S vědomím existence výjimek lze ale konstatovat, že na našem území se až do sklonku 19. století běžně dostupné druhy kamene užívaly nikoliv pro svůj vzhled, ale pro své technické vlastnosti. Kámen se na stavbách užíval k nejrůznějším účelům: od základů, přes zdivo, konstrukční prvky a tektonické články až po architektonickou plastiku. Protože nebyla k dispozici ocel ani beton, standardně se z něho prováděly namáhané části staveb jako jsou překlady, ostění a vykonzolované prvky.

Praha: Konferencia – prestavba ?i konzervácia

O tom, zda je lepší památky rekonstruovat ?i konzervovat, se budou radit odborníci na b?eznové konferenci o obnov? památek. V po?adí již sedmá konference dopln?ná výstavou a exkurzí je ur?ená projektant?m, stavitel?m, restaurátor?m, zam?stnanc?m ve?ejné správy, investor?m i všem dalším, kte?í se v?nují ochran? památek.