Nejstarší známý židovský hřbitov na území ČR je vážně ohrožen

Obnova.sk Foto

Pražský památkový ústav obnoví jednání o židovském hřbitově

Česká pojišťovna má podle Špačka zákonné stavební povolení a památkový úřad s ní uzavřel smlouvu o provedení archeologického výzkumu.”V případě, že archeologický výzkum neprovedeme, má pojišťovna právo prostor vybagrovat a my můžeme být dokonce podle zákona o ochraně kulturních památek stíháni, že jsme záchranný průzkum neprovedli,” dodal Špaček.
Obnova.sk Foto

Snímek území vzácné historické památky, skryté za ohradou staveniště.
Foto: toy

Celý problém není problémem památkovým, ale etickým, který souvisí s židovským náboženstvím, uvedl Špaček. Řekl, že obdobná situace již v České republice nastala: “Na konci minulého století se například stavělo Uměleckoprůmyslové muzeum přímo na místě židovského hřbitova a při úpravě Mahlerových sadů se rovněž ukrojila část židovského pohřebiště.” Tehdy však podle Špačka v podstatě nikdo nepoukazoval na to, že je záležitost velmi citlivá.

Pojišťovnu asi k zastavení prací nikdo nepřinutí, protože má komerční zájem na využití prostoru a vše má řádně, podle zákonů povoleno, uvedl Špaček. S pojišťovnou by měly proto zřejmě jednat vyšší autority, které by jí nabídly odškodné či jiné prostory, dodal.
Židovská obec poukazuje na to, že výzkum znamená faktickou likvidaci hřbitova, a proto žádají o zapsání lokality mezi kulturní památky. Takový postup by zaručil, že ostatky zůstanou na místě.

DŘÍVĚJŠÍ UDÁLOSTI
Proti likvidaci části nejstaršího známého židovského hřbitova na území České republiky ve Vladislavově ulici v Praze demonstrovala v úterý 28. září 1999 od 17:00 Pražská židovská obec. Hřbitov za třináctého století byl před rokem objeven na stavební parcele České pojišťovny. Podle představitelů židovské obce dalo ministerstvo kultury svým pokynem pro archeology, aby dokončili záchranný výzkum, přednost výstavbě podzemních garáží před ochranou vzácné památky. Obec a Židovské muzeum považují takový přístup za nepřijatelný a barbarský.

Vrchní pražský a zemský rabín Karol Sidon na demonstraci, které se zúčastnila asi stovka lidí, upozornil na to, že podobný přístup není v Praze k vidění poprvé. “Máme už smutnou zkušenost s totalitním režimem, kdy se na Žižkově doslova přes židovské mrtvoly rozvalila televizní věž,” pronesl.

Česká pojišťovna má v úmyslu vybudovat na pozemku hřbitova moderní polyfunkční komplex a hřbitov vybagrovat. Bezprostředním impulsem pro svolání demonstrace pak bylo písemné stanovisko ministerstva kultury, podle něhož může před časem přerušený archeologický výzkum pokračovat. Průzkum na staveništi byl přerušen na úrovni hrobů, a to z důvodu jejich předpokládaného zachování.

“Ministerstvo kultury vede už nějakou dobu jednání o prohlášení této lokality za kulturní památku. Je možné, že až ji za kulturní památku prohlásí, žádná památka už nebude,” obává se rabín a s jeho názorem souhlasí i archeologové. “Archeologický výzkum bude pokračovat. To znamená, že všechno vykopeme, a až řízení doběhne, možná už nebude co chránit. Mohou tam být ještě desítky hrobů,” uvedl archeolog Zdeněk Dragoun z Pražského ústavu památkové péče. Přibližně sto hrobů už archeologové vykopali loni, ostatky předali k antropologickému výzkumu a poté uložili do země na jiném židovském hřbitově.

Ministerstvo kultury nyní tvrdí, že jeho stanovisko není žádný závazný pokyn. “Co je správné, zda eventuální výzkum, nebo ne, musí ovšem zvážit Pražský ústav památkové péče,” prohlásil pro ČTK za ministerstvo kultury Jan Kaigl.

“Tak jednoduché to není. Ministerstvo poslalo dopis představitelům židovské komunity, České pojišťovně i magistrátu. A my máme s pojišťovnou uzavřenou smlouvu o archeologickém výzkumu. Pojišťovna nás tedy vyzvala, ať pokračujeme, že tomu už nic nebrání, a my pokračujeme,” konstatoval archeolog Dragoun. Podle jeho názoru jsou šance na to, že by byl archeologický průzkum opět přerušen, teď už minimální.

čtk, Martina Klapalová, toy, 14. 1. 2000

Zdroj: http://revue.idnes.cz/vytvarneum.asp?r=vytvarneum&c=990928_194810_vytvarneum_toy

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Židovské muzeum chce podat stížnost k Nejvyššímu soudu

PRAHA 25. března (ČTK) – Pražské Židovské muzeum chce kvůli
problémům s navrácením umělecké sbírky Emila Freunda jeho
potomkům podat stížnost k Nejvyššímu soudu. Ministerstvo kultury
účelově prohlásilo některé obrazy ze sbírky za kulturní památky,
což znamená omezení vlastnických práv a vývozu uměleckého díla do
zahraničí, řekla ČTK kurátorka muzea Michaela Hájková.

Výstavu Židovská literatura v Čechách uvidí na lipském veletrhu

PRAHA 2. března (ČTK) – Výstava, která seznamuje se
spisovateli židovského původu působícími v českých zemích od 11.
století do současnosti, bude součástí české expozice na březnovém
knižním veletrhu v Lipsku. Anglická verze výstavy sklidila loni
úspěch v Jeruzalémě a v Tel Avivu a počátkem března poputuje do
Londýna, sdělil ČTK Vladimír Sůva z týdeníku Knihy, který ve
spolupráci s ministerstvem kultury a Židovským muzeem v Praze
expozici připravil.

Klenovského kniha mapuje židovské památky Moravy a Slezska

BRNO 5. března (ČTK) – Dochované židovské památky na území
Moravy a Slezska mapuje ve své nové knize Jaroslav Klenovský.
Čtenář se tak může seznámit nejen prostřednictvím textu, ale i
fotografií a nákresů s 45 ghetty, 45 synagogami a 75 židovskými
hřbitovy v těchto oblastech. “Kniha Židovské památky Moravy a
Slezska je výsledkem mé dvacetileté práce,” řekl dnes ČTK autor.

Veselské muzeum představuje výsledky archeologických výzkumů

VESELÍ NAD MORAVOU (okres Hodonín) 18. února (ČTK) – Věci
nalezené za uplynulé čtyři roky při záchranných archeologických
výzkumech na Hodonínsku vystavuje muzeum ve Veselí nad Moravou.
Návštěvníci si mohou prohlédnout předměty od doby kamenné až do
konce 16. století, řekl dnes ČTK pracovník muzea Pavel Šútora.
Výstava potrvá až do 19. dubna.

Dobový taneček kolem garáží v Nerudově ulici

Historie záměru a jeho schvalování

Tolik sporný záměr vybudovat podzemní garáže v Nerudově ulici, pod původní zahradou renesančního Marštalkovského domu čp. 249-III, se objevuje na scéně poprvé v roce 1994. Tehdy se celý objekt nalézal v majetku Ministerstva zahraničních věcí, které jej pronajímalo. Nájemce, jímž byla společnost KRUMED s.r.o se rozhodla vyřešit radikálně a ze svého hlediska výhodně nedostatek parkovacích míst ke kancelářím v blízkém okolí – navrhla podzemní garáže o kapacitě 96 stání. Ačkoliv poté objekt změnil jak nájemce, tak i majitele, záměr výstavby garáží jeho další osudy neodbytně doprovází.