Muzeum umění představuje část progresivních autorů 60. let

OLOMOUC 27. února (ČTK) – Olomoucké Muzeum umění otevře ve
čtvrtek výstavu šesti slovenských a českých výtvarníků, kteří
abstraktní tvorbou v 60. letech minulého století ovlivnili v
dalších dekádách umění v obou zemích. Výstavu, kterou už viděli
Bratislavané a na jaře se přesune do pražského Mánesu, organizuje
tenisový funkcionář Jan Kukal spolu se Slovenskou národní
galerií. Autoři připravili 45 děl výtvarníků Mariána Čunderlíka,
Rudolfa Fily, Jozefa Jankoviče, Eduarda Ovčáčka, Miloše Urbáska a
Miroslava Šnajdra staršího. Všichni se hlásili k progresivnímu
proudu výtvarného umění počátku 60. let. Většina z nich působila
nebo působí na Slovensku a pojí je řada osobních i pracovních
kontaktů. Společné mají i to, že se ve své době snažili otevřít
okna do Evropy.
“Znovu se vracíme zpět do 60. let, protože stále neznáme
rozsah československého umění té doby,” řekl dnes novinářům
kurátor výstavy Ladislav Daněk. “Morava se tehdy stala
křižovatkou mezi Slovenskem a Prahou a čtyři z autorů zde mají
kořeny,” podotkl. Kukal, který do expozice významně přispěl díly
ze své sbírky, vyzdvihl, že tehdejší mladá generace se
neztotožnila se socialistickým realismem a hledala nové pohledy a
techniky. Řadu autorů za to čekal počátkem 70. let s nástupem
normalizace tvrdý postih.
Pavel Vysloužil hj

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.

Marginální role muzea v současné české společnosti

Spojení „muzeum a změna“ v názvu konference AMG připravené v roce 2003 otevírá různé možnosti, vždy však vybízí k porovnání stavu v průběhu času. Srovnáme-li česká muzea současnosti a koncem 80. let minulého století, snad nejviditelnější pozitivní změnou je pokračující vnitřní strukturování muzejního světa.

Češi na Slovensku v letech 1918-1938

Jan Rychlík, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Otázka úlohy Čechů na Slovensku v letech 1918-1938 byla již za první republiky předmětem sporů a publicistických polemik, které se později dostaly i do historické literatury. Hlavní těžiště sporů se přitom soustředilo na úlohu české inteligence, především veřejných a státních zaměstnanců a učitelů. Na jedné straně byl zdůrazňován jejich přínos pro rozvoj Slovenska, na druhé straně bylo poukazováno na jejich převážně čechoslovakistickou orientaci a především na jejich neúměrný počet. Jisté je, že počet Čechů na Slovensku v meziválečném dvacetiletí podstatně vzrostl.