Obrazy ze sbírky mecenáše Otto Mauera jsou vystaveny v Praze

PRAHA 14. února (ČTK) – Obrazy ze sbírky rakouského kněze a
mecenáše výtvarného umění Otto Mauera jsou ode dneška vystaveny v
Novoměstské radnici v Praze. Mauerova sbírka obsahuje významná
díla reprezentantů rakouské výtvarné avantgardy po roce 1945.
Výběr ze sbírky cestuje po světě a v loňském roce ji viděli již v
Tel Avivu, Pasově a Plzni. V Praze potrvá do 13. března, poté
přehlídku nazvanou Reflexe spatří i v Brně, Moskvě a Pekingu. Otto Mauer (1907 až 1973) byl jedním z nejvýznamnějších
mecenášů umění v Rakousku po druhé světové válce. “V roce 1954
založil ve Vídni Galerii sv. Štěpána, která se záhy stala přední
galerií vídeňské umělecké avantgardy 50. a 60. let,” řekl při
dnešní vernisáži kurátor výstavy Günther Rombold.
Důležitým aspektem budování sbírky podle něj bylo, že kněz
podporoval zejména začínající umělce. Vždy ho zajímal vztah
společnosti k modernímu umění, doplnil. V 50. a 60. letech se
soustředil na abstraktní umění, čímž se tehdy přihlásil k západní
tradici v umění, protože v komunistických zemích v umění vládl
socialistický realismus.
Mauerova sbírka čítá na 2000 prací. Jen od Alfreda Kubina,
jehož díla sbíral soustavně od roku 1941, postupně získal více
než 300 děl. Kubin se sice narodil v roce 1877 v Litoměřicích,
ale velmi záhy se jeho rodina přestěhovala do Rakouska, kde žil
do konce svého života v roce 1959.
Kolekce vystavená v Praze zahrnuje například díla slavného
Friedensreicha Hundertwassera, Rolanda Goeschla, Kikiho
Kogelnika, Marii Lassniga, Wolfganga Holleghy či Josefa Mikla.
Na přípravě přehlídky se podílelo Rakouské kulturní fórum,
české ministerstvo kultury a Arcibiskupské dómské a diecézní
muzeum ve Vídni, jemuž Mauer svoji sbírku odkázal.
Markéta Horešovská kar

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Češi na Slovensku v letech 1918-1938

Jan Rychlík, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Otázka úlohy Čechů na Slovensku v letech 1918-1938 byla již za první republiky předmětem sporů a publicistických polemik, které se později dostaly i do historické literatury. Hlavní těžiště sporů se přitom soustředilo na úlohu české inteligence, především veřejných a státních zaměstnanců a učitelů. Na jedné straně byl zdůrazňován jejich přínos pro rozvoj Slovenska, na druhé straně bylo poukazováno na jejich převážně čechoslovakistickou orientaci a především na jejich neúměrný počet. Jisté je, že počet Čechů na Slovensku v meziválečném dvacetiletí podstatně vzrostl.

Marginální role muzea v současné české společnosti

Spojení „muzeum a změna“ v názvu konference AMG připravené v roce 2003 otevírá různé možnosti, vždy však vybízí k porovnání stavu v průběhu času. Srovnáme-li česká muzea současnosti a koncem 80. let minulého století, snad nejviditelnější pozitivní změnou je pokračující vnitřní strukturování muzejního světa.

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.

Slezskoostravský hrad

Slezskoostravský hrad. Památka, která v uplynulých dvou desetiletích prodělala řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnila vlastníka a nakonec jí hrozila téměř záhuba. Doslova v ,,hodině dvanácté” se hrad vrátil do rukou státu, když jej od minulého vlastníka koupilo Statutární město Ostrava.