[duchamp]

[quote=mazoslav]

Martas v rotokách majú entomologa? Inak myslím že komora moc nefunguje ale treba sa informovat priamo :)

[/quote]

 

Nedávno jsem v Muzeu Roztoky byl a komoru využil, tudíž funguje. Ovšem pakliže mám správné informace od tamních kolegů restaurátorů, blíží se termín výměny zářiče, na což však zatím patrně nejsou peníze. Takže uvidíme, jak to bude do budoucna…

Jinak přímo entomologa tam nemají, tedy pokud ti nestačí zoolog :)

[duchamp]

Víš, Mazo, pokud chceš nějaké odpovědi na tvé otázky, možná je načase ubrat na útočnosti, ne každý má chuť nechat se konfrontovat s množstvím lehce nepříjemných dotazů v tvém posledním příspěvku… Navíc MarTas má v aplikaci dle mého názoru pravdu, neb např. drobné kousky (typicky hřebíčky či vruty) raději do taninu ponořím, ač zbytek tanátuji štětcem a kartáčky.

Asi je třeba brát na zřetel, že drtivá většina konzervátorů/restaurátorů (a o běžných poučených kutilech ani nemluvě) nemá k dispozici technické a laboratorní vybavení, jaké je např. v Metodickém centru konzervace resp. TM Brno. Proto je to vždy o kompromisech.

 

Ale abys měl alespoň nějaké odpovědi na výše uvedené téma, připojím krátce své zkušenosti (odpovědi v textu):

– aplikujete tanin aj na čistý povrch bez koróznych produktov železa?

Ano, ale zpravidla jsou na/v povrchu (mikro) zbytky korozních produktů i po otryskání balotinou.
– využívate zohrievanie roztoku alebo predmetu pri aplikácii?

Většinou oboje současně.
– stretli ste sa, alebo využívate dozrievanie týchto vrstiev v atmosfére s vysokou vlhkostou?

Vím o tom, ale cíleně nepoužívám. Pokud nepočítáš exteriérovou vzdušnou vlhkost (velmi velké kusy občas zůstanou venku přes noc :)
– používate skor menej koncentrované (2,5,10%) roztoky alebo viac koncentrované?

Klasický recept dle literatury 200g taninu + 1l H2O + 150 ml líh
– tanát vytvára modré vrstvy namiesto čiernych, ako tento problém riešite?

Ze zkušenosti mám dojem, že to vzniká většinou při málo nahřátém povrchu železa (teď pominu tebou zmíněný stupeň oxidace či složení). Opakuju nahřátí a aplikaci taninu, pak už nemodrá a nestírá se. Po lakování je standartně černý.
– používate recepturu s prídavkom kyseliny fosforečnej, alebo inej kyseliny?

Ne, vyhnu se tak oplachu zbytků kyseliny.
– aplikujete roztok natieraním, ponorom alebo aktívnym roztieraním?

Viz výše, nejčastěji poslední možnost až do vysušení (i s kartáčováním).
– aplikujte tanin aj bez predchádzajúcej stabilizcie predmetu?

Pokud myslíš elektro či chemické stabilizace, pak ano. Ale povrch dost důkladně zbavuju koroze a mastnoty, pokud to lze.
– aké stabilizačné (desalinačné) postupy používate pred aplikáciou taninu

Žádné. Nekonzervuji archeologické kovy.

 

Možná bych měl ještě dodat, že předměty, které jsem konzervoval před cca deseti lety, dosud vizuálně nevykazují známky koroze, navzdory pochybným kvalitám RV v depozitářích. Ale většinou mají ochrannou vrstvu Paraloidu a Revaxu.

 

Těším se na “doterajší výzkum, poprípade aj novú certifikovanú metodiku”.

[duchamp]

Díky za přivítání, nicméně (už jsem to psal docentovi) na Obnovu jsem nezanevřel a občas se zastavil (ač nepřihlášen).

Mimochodem, pakliže jsi měl na mysli seminář konz. a rest., tak do Plzně letos patrně též zavítám… 

http://www.konference-konzervatoru-restauratoru.cz/

[duchamp]

Paraloid B72 (či jiný typ) je rozhodně dobrá volba, sám jej v muzeu používám, a to nejen díky kombinaci s veselým toluenem  U větších dřevěných kousků ti doporučuji petrifikaci (ať už ponorem či splývavým nátěrem) opakovat, nejprve řidším roztokem (aby se dostal co nejhlouběji) a poté lze užít hustší. Uvidíš dle stavu dřeva…

Přeji hodně štěstí.

[duchamp]

Díky Michale za zajímavou studii, teď jsem ji v rychlosti přečetl. Chápu správně závěr, že bychom rozhodně měli přejít na dýmovnice Dobol, které neuvolňují korozivní chloridy? Navíc slouží jako dezinsekce i dezinfekce současně?

[duchamp]

Jistě, existuje, provádí je specializované firmy DDD (dezinsekce, dezinfekce, deratizace). V našem případě používají proti plísním dýmovnice Fumispore Shock (dezinfekce) a proti hmyzu (dezinsekce) dýmovnice Coopex SG a Ultimate Super. Jistě však bude více možností…

[duchamp]

Nevím, zda na odpověď již není pozdě, nicméně pokusím se odpovědět pro budoucí nalezené kousky…

Tebou prováděná asanace je v pořádku, osobně bych však zvolil insekticidy rozpuštěné v něčem jiném, než vodě, např. Lignofix v lihu, xylenu apod., abys zbytečně nepřidávala vlhkost do dřeva, které chceš vysušit.

 

Pominu-li konzervaci vodou nasyceného dřeva (což není tento případ), tak je zřejmé, že dřevo po vysušení potřebuje hloubkově zpevnit (petrifikovat). To je podle mne možné jen pryskyřicemi rozpuštěnými např. toluenu, xylenu, lihu aj. Buď syntetickými (tebou zavrhovaný Solakryl, Veropal, Paraloid, Mowilith), nebo přírodními (historicky používaná kalafuna, damara s voskem). Taky bych měl zmínit, že se dříve občas používaly (nereverzibilní) preparáty jako epoxid EPOXY CHS 1200 či vodní sklo.

Závěrečná povrchová úprava závisí na volbě zmíněných materiálů (vyber si dle finančních možností a dostupnosti), často již není potřeba žádná.

 

A jako vždy – budeme rádi za tvou zpětnou vazbu. Díky.

[duchamp]

Když si tak člověk pročítá poslední reakce, nemůže se ubránit větě: “Něco shnilého je ve státě …” (doplň zemi dle uvážení).

Nevím nakolik to platí všeobecně na Slovensku, leč z pozice muzejního restaurátora/konzervátora znám mnoho muzejních kolegů v Čechách i na Moravě, kteří mají zásadní vliv na preventivní péči o sbírkové předměty a klimatické podmínky v depozitářích. Jistě, je to všude individuální a reálná péče většinou závisí na finančních možnostech ústavu, nicméně jak já, tak mnozí kolegové ovlivňují stav buď přímo či skrze správce depozitářů. Mluvím např. o nastavení určitého režimu kontrol, instalaci dataloggerů pro monitoring, mobilních vysoušečů, o nákupu obalových materiálů a jejich výměně, o systemizaci uložení v rámci možností apod.

I za cenu toho, že jsem to nakonec vesměs já, který píše žádosti o granty na ministerstvo, kraj či město…

Pokud to by to tak v mém případě nebylo, značně by mne demoralizovalo cokoliv ošetřovat s myšlenkou na to, že daný kus se vrací zpět do tragických podmínek…

 

Pardon, trošku offtopic, téma je protiplísňové. To mi připomíná, že jsem si na vedení vymohl každoroční preventivní fumigaci (plynování) některých depozitářů (vybraných dle mého uvážení) proti dřevokazům a plísním. Šetří mi to čas a práci, a ve výsledku i peníze muzea.

[duchamp]

Připojuji se k výše uvedené žádosti o návod, neb si jej velmi rád přečtu. Postup konzervace pro muzejní potřeby takového kusu je mi jasná, ale ta se nedá aplikovat na kamna, která se budou ještě používat. Takže se rád poučím. Děkuji tuze.

[duchamp]

Na rame stolicky je napnuty tvrdy papier – skoro az kartonoveho typu – aky sa pouziva na vazby knih. Je zdeformovany a mechanicky ho nie je mozne vyrovnat.
Prosim teda o radu ako ho vyrovnat, aby som ho mohol naistalovat na povodne miesto do ramu stolicky. To iste riesim aj v pripade koze, ktora je napnuta v rame ako vrchna – zaverecna vrstva sedaka. Tiez ju potrebujem vyrovnat, aby som ju mohol napnut do ramu stolicky. Koza je z rubu podlepena papierom toho isteho typu ako spodna vrstva. Len je tensi cca o polovicu.
Ak mate typ, este lepsie overeny postup ako narovnat tvrdy, hruby papier, velmi mi to pomoze. Kozu skusim narovnat podla receptu, ktory som obdrzal od teba cez link.
P
Není to tak složité – karton oboustranně navlhči vodou (např. rozprašovačem) a až bude tvárný (zkus rukou stlačit) zalisuj jej mezi dvě rovné inertní plochy, např. kusy lamina (LTD). Ponechej stažené několik dní do úplného vysušení. Jako prevenci proti plísni můžeš před lisováním postříkat plochy např. Ajatinem, ale není to nutné.
S tou kůží je to obdobné, jen použiješ pro zvláčnění místo vody etylalkohol. Samozřejmostí je po vysušení následné tukování kůže tukovacími prostředky. Mrkni se třeba na stránky ceiba.cz

Toť asi nejjednodušší postup pro domácí podmínky.

[duchamp]

Tady by ses taky mohl inspirovat, pročti si celou třístránkovou diskuzi a zjistíš, že některé postupy můžeš aplikovat:
http://www.obnova.sk/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1218&postdays=0&postorder=asc&start=0&sid=3d336babe72313d9988e7e9a7141548d

Na podrobný postup se mi teď nedostává času… :(

[duchamp]

bude sa dať zreštaurovať tento lodný kufor? poradíte ako? akým spôsobom? prípadne knihu o reštaurovaní poradiť, ďakujem za prípadné komentáre
Postup není složitý a v podstatě jsem ho tu již velmi podrobně rozepsal v diskuzi o truhlách a kufrech. Stačí si jej přizpůsobit pro potřeby tohoto tvého kusu. Diskuzi najdeš zde: http://www.obnova.sk/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1218&postdays=0&postorder=asc&start=40&sid=a37e97f1aee375e0bc00664fa5c9628a , ale neboj se přečíst si celé vlákno.
V případě dotazů se zase ozvi :)

[duchamp]

Pekny deň potrebujem sa s vami poradit ako zakonzervovat uz zrestaurovany nabytok s selakovou politurov? Aby hlavne nepracovalo drevo teda dyha da sa tomu nejak predist,viem ze zmenou teploty tomu dochadza ale pocul som ze je dobre napustit nabytok vcelim voskom a tak ho zakonzervovt co sa mi zda dost divne selak verzus vosk mi nejde dokopy! Dakujem za odpoved
Jelikož mi shammanova reakce přijde lehce zcestná, tedy neodpovídá na tvůj dotaz, přidám i já svůj poznatek z pohledu profesionálního restaurátora.
Pokud je tvůj nábytek odborně restaurován, určitě bych do něj dále nezasahoval. V žádném případě neaplikuj vosk na šelakovou polituru, kterou by to vskutku dlouhodobě porušilo, nejen vizuálně.
Jediným řešením je PREVENTIVNÍ KONZERVACE, čímž je myšleno vhodné uložení a režim těchto nábytkových kusů. Je mi jasné, že v domácím prostředí je obtížné dosáhnout depozitárních optimálních podmínek, tedy teplota cca 18-21 stupňů C a relativní vlhkost kolem 55%. Nicméně dodržením několika opatření můžeš eliminovat tvarové změny dřeva (sesychání a bobtnání). Několik obecných příkladů preventivní péče: vyvarovat se prudkých změn teplot (a tím i rel.vlhkosti) – větrání v zimě či letním vedru, eliminovat dlouhodobé přímé sluneční záření, nábytek neumístit ke zdrojům tepla (topení), nepoužívat průmyslové leštěnky (Diava, Pronto aj.) atp.
Rezistenci dřeva vůči vnějším klimatickým vlivům lze zvýšit u některých kusů pouze lokálně – aplikací zmíněného vosku na plochy bez ochranné vrstvy, tedy zpravidla záda u nábytku či jeho vnitřek, pokud to nebude bránit plánovanému užití. Je to však věcí individuální.
Tolik ve stručnosti… hezký den :)

[duchamp]

Tohle je nad možnosti amatéra.
Svěř to raději do rukou odborníka.
S tím mohu jen souhlasit. A veř mi, že konzervace/restaurování těchto reliéfů na čas zamotá hlavu i odborným restaurátorům. :wink:

[duchamp]

Zaujímalo by ma reštaurovanie nábytku.Konkrétne ide o stolička ktorá má sedadlo potiahnuté kožou s veľkými kovovými cvokmi.odcenila by som konkrétny postup.Prešla som rôzne stránky i literatúru ale nič konkrétne som nenašla tak až niekto niečo také robil nech dá vedieť.
Milá Alčo, tvůj dotaz zní sice jednoduše, ale odpověď zahrnuje velké množství pracovních postupů a materiálů, ale zejména otázek a nejasností. Minimálně bez vložené fotky a důkladnějšího popisu ti nemůže nikdo zodpovědně poradit. Židli s koženým sedákem a opěrákem jsem již restauroval (z 2.pol.19.stol.), nicméně bez zmíněných informací zde má reakce končí. Pro představu obrázek podobných židlí, které mívají často ratanové výplety nebo právě kožené sedáky se slepotiskem.

Malá poznámka: Fotku jsem si vypůjčil z Netu z jednoho starožitnictví, děkuji :)