Dobrovolníci ze čtyř zemí poznávali sicilské hrady

Obnova.sk Fotografia

V sicilské Katánii se v termínu 25.–29. října konala tvůrčí dílna věnovaná problematice poznávání a záchrany evropských hradů. Kromě odborníků a mladých nadšenců ze Sicílie se zúčastnili také členové neziskových organizací, spravujících hrady v Česku, na Slovensku a v Polsku. Problematice záchrany hradů a hradních zřícenin byla věnována i výstava, přístupná v prostorách hradu Castello Ursino.
Jak uvedl Francesco Seminara, vedoucí společenského odboru Provincia di Catania, nově přijatý italský zákon o sdružování občanů dovoluje podobné využití neziskových organizací při záchraně a popularizaci památek, jaké je ve středoevropských zemích běžné. Jedním z prvních úkolů, který na odborníky i mladé zachránce čeká je oživení a kulturní využití hradů, tvořících prstenec kolem Etny.

Z příspěvků, které na setkání zazněly můžeme jmenovat například přednášku Filipa Manouška, prezidenta sdružení Polypeje, který pojednal o záchraně hradních zřícenin s pomocí občanských aktivit v České republice. Lubomír Chobot a Przemysław Nocuń zase představili podobné aktivity na Slovensku a v Polsku. Pietro Cono Terranova, profesor dějin architektury na fakultě v Syrakusách, pak popsal stavební vývoj a restaurování hradů v okolí Etny.

Obnova.sk Fotografia

„Přestože památková péče na Sicílii a ve střední Evropě funguje poněkud odlišně, máme mnoho společného. Je to především obrovský zájem veřejnosti, která památky navštěvuje a trvá na jejich kulturním využití. Je velmi potěšující, že v zemi nesmírně bohaté na antické památky je věnována pozornost také středověké torzální architektuře.“ uvedl Petr Svoboda z brněnského sdružení Polypeje, společnosti pro obnovu a využití historických památek.

Příznačné pro mezinárodní setkání bylo, že se uskutečnilo v prostorách hradu Castello Ursino, který v roce 1239 nechal postavit sicilský král a císař Fridrich II. Ten roku 1212 vydal Zlatou bulu sicilskou – první dokument, jenž potvrzoval výsady českých králů.

Obnova.sk Fotografia

Tvůrčí dílna se uskutečnila jako součást programu Poznejme a zachraňme evropské hrady podpořeného z programu Culture 2000 Evropskou unií.

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Marginální role muzea v současné české společnosti

Spojení „muzeum a změna“ v názvu konference AMG připravené v roce 2003 otevírá různé možnosti, vždy však vybízí k porovnání stavu v průběhu času. Srovnáme-li česká muzea současnosti a koncem 80. let minulého století, snad nejviditelnější pozitivní změnou je pokračující vnitřní strukturování muzejního světa.

Češi na Slovensku v letech 1918-1938

Jan Rychlík, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Otázka úlohy Čechů na Slovensku v letech 1918-1938 byla již za první republiky předmětem sporů a publicistických polemik, které se později dostaly i do historické literatury. Hlavní těžiště sporů se přitom soustředilo na úlohu české inteligence, především veřejných a státních zaměstnanců a učitelů. Na jedné straně byl zdůrazňován jejich přínos pro rozvoj Slovenska, na druhé straně bylo poukazováno na jejich převážně čechoslovakistickou orientaci a především na jejich neúměrný počet. Jisté je, že počet Čechů na Slovensku v meziválečném dvacetiletí podstatně vzrostl.

Slezskoostravský hrad

Slezskoostravský hrad. Památka, která v uplynulých dvou desetiletích prodělala řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnila vlastníka a nakonec jí hrozila téměř záhuba. Doslova v ,,hodině dvanácté” se hrad vrátil do rukou státu, když jej od minulého vlastníka koupilo Statutární město Ostrava.

Odpovede

  1. Dobrovolníci ze čtyř zemí poznávali sicilské hrady

    1927 Komentar k clanku z predosleho systemu Obnova.sk: 2006-04-13 13:59:02 Teda lietevaci su ale aktivny. Kto by to bol o nich pred par rokmi povedal.

Comments are closed.