Dobrodružství VÁPNA a PÍSKU

Titulny obrazok blogu uzivatela: uskalienka

Cyklus (Ne)tušené souvislosti

Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, ve spolupráci se Státním hradem a zámkem Bečov připravil speciální cyklus komentovaných technologických prohlídek s názvem (Ne)tušené souvislosti. První prohlídky z tohoto cyklu, tentokrát na téma „Dobrodružství vápna a písku“ se uskuteční na Státním hradu a zámku Bečov, a to pokaždé o jednom víkendu v měsíci červnu, červenci a srpnu 2011.

Cílem a smyslem těchto prohlídek je upozornit návštěvníky netradiční formou na význam a hodnotu památky jako stavby z unikátních historických stavebních materiálů, přiblížit návštěvníkům možnosti a technologie záchrany těchto materiálů a současně i představit probíhající projekty záchrany těchto památek.

Limitovaná série komentovaných technologických prohlídek s minidílnou

http://www.obnova.sk/akcia/dobrodruzstvi-vapna-pisku

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Slezskoostravský hrad

Slezskoostravský hrad. Památka, která v uplynulých dvou desetiletích prodělala řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnila vlastníka a nakonec jí hrozila téměř záhuba. Doslova v ,,hodině dvanácté” se hrad vrátil do rukou státu, když jej od minulého vlastníka koupilo Statutární město Ostrava.

Předpoklady rekonstrukce krycích povrchových úprav kamene

Z hlediska současného stavu poznání není pochyb o tom, že se běžné druhy kamene jako je pískovec a opuka až do sklonku devatenáctého století používaly pro své technické vlastnosti nikoliv pro svůj vzhled. Povrch stavebních konstrukcí zhotovených z kamene i kamenných soch byl překryt omítkou nebo krycím nátěrem a pohledově se neuplatňoval. Výjimky potvrzují pravidlo, ale jejich počet je ve srovnání s celkovým množstvím historických staveb zanedbatelný.