Zaha Hadid získala Pritzkerovu cenu

Obnova.sk Foto

První ženou, která obdržela “Nobelovu cenu” za architekturu se stala Zaha Hadid.

Britská architektka iráckého původu Zaha Hadidová získala v neděli jako vůbec první žena Pritzkerovu cenu.Rodačka z Bagdádu je také ve svých 53 letech jedním z nejmladších laureátů ocenění. V loňském roce obdržel cenu již osmdesátipětiletý Jörn Utzon, autor opery v Sydney. Cena byla Hadidové udělena i přes nižší počet realizací, například hasičské zbrojnice pro Vitru, skokanského můstku v Innsbrucku a parkoviště Car Park & Terminus Hoenheim North, za kterou také v minulém roce obdržela cenu Miese van der Rohe. Podle porotců se sice jedná o relativně všední a každodenní stavby, které ale obsahují odvážné využití prostoru a geometrie.

Obnova.sk Foto

Obnova.sk Foto



Zaha Hadid vede od roku 1979 vlastní architektonické studio (www.zaha-hadid.com)


Zdroj: www.archinet.cz

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Předpoklady rekonstrukce krycích povrchových úprav kamene

Z hlediska současného stavu poznání není pochyb o tom, že se běžné druhy kamene jako je pískovec a opuka až do sklonku devatenáctého století používaly pro své technické vlastnosti nikoliv pro svůj vzhled. Povrch stavebních konstrukcí zhotovených z kamene i kamenných soch byl překryt omítkou nebo krycím nátěrem a pohledově se neuplatňoval. Výjimky potvrzují pravidlo, ale jejich počet je ve srovnání s celkovým množstvím historických staveb zanedbatelný.

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.

Slezskoostravský hrad

Slezskoostravský hrad. Památka, která v uplynulých dvou desetiletích prodělala řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnila vlastníka a nakonec jí hrozila téměř záhuba. Doslova v ,,hodině dvanácté” se hrad vrátil do rukou státu, když jej od minulého vlastníka koupilo Statutární město Ostrava.