martas
Forum Replies Created
-
Zdravim,
jeste upresnim – pracovni plochy nozu jsou ze zelezneho materialu, vylesteneho do vysokeho lesku – dela se to z prosteho duvodu – stribro je mekke. Na konci zelezneho ostri je zakrouceny rap a nasledne prilepen pres specialny cerny tmel do dute stribrne rukojete, ktery pouzivaji cizeleri.
Cena coby material: Tady vaha Ag bude nizsi a cena za gram neni fixni. Kdyz to prodate jako material, tak Vam nikdo nezaplati vyse uvedenou castku, protoze mate ryzost 800 ci 850/1000 a pro zlatniky je tato ryzost nejmene vyhodna a sperky se nyni vyrabi z 925 ci 937/1000. Takze tady musite odecist praci za tavbu, material (ciste Ag), provoz….
Cena coby historie: vzhledem k tomu, ze cele nacini neni v kazete, se snizuje jejich hodnota – nekde o polovinu ci tretinu dolu. Kazeta tomu dodava jakoby celek a dostatek informaci (na vnitrni strance vika kazety byva zlacena vizitka autora ci firmy).
Zkuste nabidnout starozitnikum a cena bude nekde dole, protoze neuplna souprava mu nedava jistotu, ze ji proda…cenu z fotek nemohu urcit, ale aspon jsem Vam nastinil problematiku.
-
No,
idealne je proste merit nejake sbirkove predmety, ktere maji klasicke cerneni a z toho pak udelat takovou databanku. To ze to proslo pozarem, budou vysledky zkreslene a moc se z toho nevykouma. Ted spise zamerit na remeslo a dataci – mozna by se dalo odvodnit z toho souboru, ktery se da snaze datovat.
No “hodne krkolome” – to byste se divil, kdyby jste videl jine predmety, to uz je za hranici lidskeho chapani. Jemne prace bez modernich pristroju? To dnes nikdo v lese bez techniky nezvladne…
Ale prave logicky by se melo platovat a potom cernit, ale jak jsem uvadel, ze postup je i opacny a dokazuje to “zkazena prace”, jinak by ozdoby zustaly a cerneni bylo pryc….
No chtelo by to v realu videt predmet a takova diskuze muze vest do “jedna pani povidala”….
-
Co se tyce pozadi u platovani se lisi provenienci a dalsimi “vychytavkami”.
Tmel muze byt cokoli na bazi pryskyrice a muze byt neco podobneho jako tzv. urushi lak. Tady vlastne povrch na omak je hladky a cely povrch vysoce leskly. A prvnim krokem je tedy platovani…
Dalsi variantou muze byt cerneni a uz je otazkou kroku -jestli se cerni nejdriv a nebo potom, protoze stejne barevne kovy se nechyti. Ale slysel jsem o zkazenem restaurovani, kdy nekdo cistil hlaven chemicky aniz by overil techniku a vsechny ozdoby opadaly, protoze byly pripevneny na cernene vrstve. Kdyz o tom premyslim, tak tady kroky se daji prohodit – velky problem je spise neposkrabat jak cernou vrstvu tak i plisky. Tak i tak je to svym zpusobem prezentace umelce.
Krom cerneni je jeste na jedne fotce, co sem hodil docent, je patrne damaskovani a tam cerneni neni, protoze stopy damasku svym zpusobem hezky vykresluje pozadi.
Takze ve vysledku bylo by fajn overit pozadi analyzama a podle toho pak stanovit zamer. Bez toho to nejde.
A jeste k tomu – orient, co se tyce umeni, je pro restauratory hezkou prilezitosti, ale ma plno nastrah, protoze v oblasti umeni je malo probadana….sice je o tom spousta knih, ale stale vam bude neco unikat…..
-
Dobry den,
jedna se o zdobnou techniku tzv. platovani a pochazi z Vychodu, pozdeji je jim Evropa ovlivnena. Takova technika se objevuje i napr. na nosniku prilby sv.Vaclava.
Zakladem je, jak pisete, zdrsneny povrch, neboli mrizka provedena specialnim rydlem (nekdo pouziva jednoduche a nekdo zubate – ale vzdy do mrizky). Predem nastrihane motivy z tenkeho plisku Au ci Ag se zatepavaji do mrizkovych poli a pote se nanasi specialni cerna hmota (tmel), ktera se setre. Ve vysledku je viditelny kontrast cerna-zlata (stribrna). Stirani se provadi opatrne, jinak by se setrelo jine okoli. Konecny povrch by mel byt stejnomerne hladky.
Co se tyce restaurovani -mam dojem, ze nektere okraje zlatych plisku jsou pokryty koroznimi produkty a vyhodou je, ze plisky jsou jakoby uchyceny a drzi se. Nektere dilky, jak je patrne na fotkach, jsou setrena az na mrizku. Ale v kazdem pripade zlate plisky budou vykazovat jinou mechanickou vlastnost (pnutí ci krehkost).
Odchlipnute dilky vyrovnat predstavuje znacne riziko, neb protistrana se muze nadzvednout, zlomit nebo cele upadnout. Odpadane casti bych zpatky uz pouze lepil a nezatepaval pro jejich jinou mechanickou vlastnost.
Pokud majitel si preje a mate na to, tak by bylo mozne vyrobit casti nove (pouze chybejici dily), ale k tomu je treba kresebnou rekonstrukci. Vymena bude vzdy na hrane z hlediska autenticity.
Ovsem nejdulezitejsi je stav zakladu (zelezny korpus) a jestli snese namahu.
Ja jsem mel spise jine pripady, kde chemii zasadne nepouzivam a cisteni je vylucne mechanicke (kotoucky lestici a brusne). Po ocisteni pak pasivace a nasledne konzervace. U takovych archeologickych nalezu volim kompromis jak po esteticke tak i po fyzicke strance – je treba to vyvazovat. Zatim jsem se nesetkal s tim, ze by majitel chtel zlaceni obnovit a doplnit.
Jinak historicke predmety jsou uz na jine urovni. Zde estetika a vlastnosti kovu je jinde, kde mate vetsi moznosti, ale uz za cenu sikovne zrucnosti a trpelivosti.
-
Dobry den,
postupy cisteni na pozlaceny bronz jsou specificke – zalezi na tom, jakou technikou je zakladni material zlacen a zda-li je patina uslechtila nebo divoka.
Pojem “pozlaceni” u konzervace archeologickych nalezu nadelaji vrasky, protoze vlivem koroznich produktu muze odpadat a nebo prerust. Bez fotografie nemohu dat radu……
-
Zdravim,
poskozeni je hluboke a to se muzeme bavit o hrubem zachazeni ostrym predmetem (pad na neco ostreho).
Nicmene chce to zjistit puncy – pokud jsou. Stare originalni cinove predmety jsou znaceny nejmene 2-3 puncy a da se z nich spolehlive urcit slitinu, misto a autora.
Z fotek mam pocit, s prominutim, ze je to zadnice, ale….- opravdu to chce kompletni informace, protoze jsou rozhodujici – pokud je to strana podstavce, tak postup se muze lisit.
Nicmene v zadnem pripade smirgl papir, protoze vryp je tak hluboky a pokud je predmet duty, pak Vam zbyde v miste malo materialu a staci malo, mate diru.
Po domacku bych to nepokousel opravovat, na slitinu cin-olovo je treba mit um, protoze pridavani materialu vyzaduje grif. Ale predem je treba nedestruktivni analyzou zjistit pomer SnPb, na jehoz zaklade se zvoli pridavaci material.
Patinu bych neodstranoval, je to kovem vlastni ochrana a misto doplneni bude treba vzhledove upravit.
-
No,
kdysi od nekoho slysel, jak se cinuji predmety v kocovnich ci mensich osadach – uplne jednoduse: vnitrni strana nadoby se potre nejakou kyselinou na ni se nasype ganulovany prasek cinu a pak to soupnou do ohne a s tim hejbou. A to mluvim o cinovani medenych nadob – ale na zelezo fungovat nemusi…Ale to delali machri, kteri to delaj jak na bezicim pasu a rychle..ale v tomto pripade chce nejaky dozor (myslim jakozto fyzickou ukazku a k tomu nejake rady).
-
aj tak ci tak, proste autor ci podnikatel musi nahlasit praci drahymi kovy na PU.
Co se tyce omezeni vyroby poctu ks, tak to v CR je – na duvod si presne nevzpomenu…..
Mozno jsem to preslechl… :-)
-
Zdravim,
fero007:pokud by jste se chtel naucit leptat damask, tak jedine zacit od nejakeho vzorku, protoze oceli je spousta druhu s ruznou primesi siry, fosforu, uhliku a navic jde o dva rozdilne druhy oceli. Kazda ocel se pri leptani chova jinak a zkuseny mistr pozna kdy ma s leptanim prestat a jakou kys. ma na to pouzit. Z teorie vim, ze se lepta v nekolika krocich a pozvolna.
K tomu restaurovani: jestli chcete vice vytvorit kontrast, muze se stat, ze proleptate druhou stranu (z negativu se stane pozitiv) – vyrobce narozdil od Vas vi, s jakou oceli pracuje a vi co na ni plati.
Na fotkach nedokazu presne posoudit stav, ale pokud vim, ze leptana cast ma hrubou strukturu a mozna by se to dalo resit tanatem. Ale v kazdem pripade doporucuji takovou praci dat profesionalnimu restauratorovi.
Mejte na pameti ze leptanim menite puvodni miry a vzhled, i kdyz nepatrne…..
Ke zbranim: je treba overit zakony a platne vyhlasky ohledne zbrojniho prukazu, protoze v opacnem pripade se muze jednat o nedovolene ozbrojovani.
-
Zdravim,
krome povinnosti na uradech, ktere popsal Sasha, si jeste dovolim jednu pripominku – puncovni urad. Nevim, jak to u vas sousedu, ale v CR je povinnost se registrovat na puncovnim urade bez ohledu na zivnost nebo jen autor. U autorstvi je bohuzel omezene mnozstvi sperku a nevim, kolik PU stanovuje.
Krome toho prideli Vam znacku (autorskou) a pak je treba mit punc.raznice dle ryzosti materialu, jeste cejchovanou vahu. Tady je uz je vetsi investice (cejch.vaha neni zrovna levna)..
To Pipo: Sice Vas dotaz neni smerovan ke mne, ale presto si dovolim:
privesek je slozen z nekolika komponentu (cca 25 ks), je tam hlavne ryta prace.
Ale je to prace casove narocna a levne by to nebylo…..
MF
-
Zdravim,
to Zavinac:
jako konzervant by se dal pouzit Revax, jak pise Mazoslav a nebo olej W44T, ktery je prumyslovy konzervant a konzervuji se tim soucastky nebo kulky – u armady jsou vysoke naroky na takove prostredky, jinak zkorodovane strelivo nemuzou pouzit.
Co se tyce filozofie lesk×mat×patina na predmetech. Ja vice koukam po puvodu a ucelu predmetu. Treba hudebni nastroje by mely zustat leskle, pokud to situace dovoli (popraskanou trubku bych nelestil, ale spise ocistil tak, aby patina se leskla a celou bych ji stabilizoval). Stejne tak je u cirkevnich predmetu, ktere jsou leskle a patina tam vlastne porusuje cirkevni zakon. Ono to nejde brat obecne, ale spise brat s vetsim rozhledem a koukat na budouci pouziti, vystaveni a podobne (extremy Vam muzou rici, ze patinou zkreslujete informaci….). Neni dobre se upirat za kazdou cenu na patinu, ale pak musime “otevreny povrch” kvalitne zakonzervovat a kazdym rokem to aspon promaznout. Tady by mela hrat esteticka stranka. A pokud budete o ni dobre pecovat, tak vas prezije… :-)
to Mazoslav:
V reakci na hudebni nastroje – ty se pouze lestily rucne do vysokeho lesku a pote mekkym pajenim davaly dohromady.
Galvanika – to je v nekterych pripadech neprijemne zalezitost a reseni osetreni poskozeneho povrchu je docela dost. Ale nejhorsi je podkorodovany povrch, ktery drzi povlak – vyloucil bych chemii a okoli byych cistil pouze mechanicky s naslednou pasivaci (tady bych si dal hodne zalezet) a vakuovou konzervaci. Ale stare predmety bych znovu nedaval pokovovat, galvanika je dost agresivni a priznal bych odpadlou povrchovou upravu. Ale zelezo se preci nejdrive medi, pak nikluje a chromuje. Nebo je i medi a rovnou zlati. Tady byl nekde jeden prispevek ohledne soucastky na kola, kde nekdo chtel obnovit upravu – pokud je to povrchova uprava spatna, tak by bylo reseni, ze hola mista se ocisti na “kov” aby se dalo docilit stejneho vzhledu (s mirou) a pak to zpasivovat cirym roztokem a nasledne konzervovat (2 vrstvy). Za kazdou cenu bych pokovenou vrstvu nesundaval, pokud drzi – je to svym zpusobem informace, ze ta soucastka byla pokovena. Ale otazkou je kam s tim kolem bude jezdit……jestli v zime, kde silnice nadmerne soli, nema cenu….
-
to Zavinac:
V kazdym pripade vrstva povrchove upravy stribreni ci zlaceni mechanickym cistenim ztencuje a chemicke procesy taky neco berou – nektere roztoky sice uspesne rozpousti korozni produkty, ale nemeli bychom zapominat na to, ze takovy roztok sahne i na “zdravy” kov.
Proto z toho duvodu se doporucuje predmety videt na zivo, popr. provest pruzkum materialu aby ucinne cisteni melo pokud mozno co nejmensi razanci.
k mechanickemu lokalnimu ocisteni se pouziva velmi jemna srazena krida v kombinaci s vodnim mediem – ale na vyber zlepsovaku dost zavisi na tvaru predmetu a jeho vyzdoby. Jelikoz srazena krida je “brusivo”, tak je dobre na to pouzit jemnejsi kotoucky (pouzivane ve zlatnictvi) ruznych tvaru – ale pozor na tvorbu tzv. prasatek (to jsou stopy po tazich lesteni – je treba urcit smer nebo mene tlacit). Tuto metodu bych nepouzival na predmety, ktere jsou zarove pozlacene, neb tam jsou nadherne stopy po tom, jak se predmety zlatily a nasledne lestily achatem (diky technologie vyroby se da pak snaze predmet zaradit do historickeho kontextu).
Silichrom – mezi laickou verejnost dost oblibeny, nicmene v sobe obsahuje tez jemne abrazivo a spatny oplach muze v budoucich letech odstartovat dalsi korozi…
o zubni paste jsem slysel, ale nepouzil bych ji.
K lesteni – zlatnici pouzivaji ruzne lestici media s ruznou hrubosti a na takove cisteni bych sahl upne na tu posledni (nejemnejsi) a k tomu jemne kotoucky, ktere se upnou do mikrobrusky (je treba volit mensi otacky).
V kazdem pripade je nutny oplach a omyty, suseni (treba fenem nekolikrat ci horkovzdusnou pistoli, idealni je horkovzdusna susarna).
Na konzervaci bych nepouzil silikonovy olej – ten pak v budoucnu nikdy nesundate – viz predni sklo auta.
Da se treba pouzit WD-40, ci 44, ale nikdy silikonovy (to ze se z predmetu neda smyt neznamena to vsak, ze kovovy povrch bude chranit).
Ja konkretni postup Vam nemohu navrhnout, protoze predmet jsem nevidel a kazdy predmet vyzaduje individualni zasah. Vyse jsem nastinil rizika, ktere se mohou stat pri cisteni. Rizik je jeste vice, ale to uz je u predmetu hodne starsiho data a nebo v katastrofalnim stavu.
-
-
Neda mi to a citam tady “vyostrenou” diskuzi ohledne pouziti HCl – je prokazano, ze expozice HCl na slitinu medi, tedy mosaz zpusobi tzv. odzinkovani a v radu let urychli vyskyt transkrystalicke koroze. Ve vysledku bude trubka popraskana, protoze je vyrobena kovotlacitelsky a je tam pnuti materialu, diky kteremu se na ni hraje. A to pnuti dost podpori vzniku transkrystalicke koroze. Videl jsem podobrnou trubku, ktera byla stara nejmene 50 let a byla dost popraskana a jakekoliv vyrovnani vedlo k dalsimu praskani. Takove hudebni nastroje se vzdy lestily rucne a nebo davaly profesionalum lesticum, kteri meli specialni kotouce s lestici pastou. Videl jsem hudebni nastroje jeste starsi nez ta zminovana trubka a jsou ve velmi dobrem stavu a lesk se u takovych nastroju udrzuje pravidelne.
Ale musim dat pravdu Mazoslavovi ohledne chemickych deju a nutnosti pouziti neutralizace.
To, ze trubka byla vyrobena seriove, neznamena to, za na svete je jeste x stejnych kusu. Mozna je to posledni exemplar. :-)
To jkmineral:
Mam dotaz – jak stare mince a z jake slitiny cistite? Jako ze patinu sundavate?
-
No vytlaceni vody ethanolem mne taktez napadlo. Vzpominam si, ze jsem to jednou pouzil u bizuterie, skladane ze sklenenych a mosaznych komponentu – sklenene kameny byly primo fasovane. Demontaz a suseni nebyly ani mozne….ale preci jenom archeologicke nalezy jsou dost porovite.
Je zvlastni, ze etanol umi blednout barvu a zatim jsem nic takoveho zatim nezazil.
Co se tyce malby – je treba zvolit pasivacni roztok ciry a hlavne ten, ktery se nanasi pri pokojove teplote (dichroman neprichazi v uvahu, protoze se nanasi za horka). A nejvetsi problem je ten, ze existuji cire pasivacni roztoky, ktere se musi dukladne oplachnout – coz pri malbe je riskantni.
Je tu moznost pasivace dekananem a nasledna fixace paraloidem, ktera uz bude nevratna. Mozna si budete ptat, jestli pasivacni roztok pronikne skrze malbu (at uz stabilni ci krakelovanou) na zmineny vyskyt koroznich produktu. Ale v kazdem pripade bych restaurovany predmet do exterieru uz nedaval. Pokud majitel mermomoci chce original vystavit venku, rozmluvil bych mu vyroby kopie a uchovani originalu v depozitu ci nekde ve stabilnich podminek. Je to sice drazsi….ale stale lepsi nez aby se predmet neustale vracel k rukam restauratoru.