Odpovede

1. 

   harp 5. decembra 2007

   …k Návrhu koncepce reformy památkové péče

   2016 Komentar k clanku z predosleho systemu Obnova.sk: 2006-05-23 05:15:17 Dobrý den koncepce je zveřejněna na stránkách http://www.npu.cz . Miloš Solař text:Nová naděje pro humanismus identity a vědomí souvislostíEvropské památkové péče si v zásadě uvědomují že globalizace a s ní provázané procesy (jako je evropské sjednocování) cíle i praxi památkových péčí mění. Protože je památková péče disciplínou která je snad nejcitlivější vůči času může v iluzivním komíhání masmediálních dějů globální éry vidět pro sebe novou šanci; ta je dána tím že postupně vzniká zezdola přirozená poptávka po zcela nedostatkových hodnotách jako jsou vědomí paměti zobrazující dlouhodobé souvislosti a hodnota identity z této paměti vyvěrající.Ale zachytit závany této nové přirozené podpory může jen takový systém památkové péče který je schopen vstřebat různorodé podoby a potřeby a přetavit je do účelného a otevřeného systému odpovědí. Nevyhne se zřejmě redefinování svých

   základních představ axiomů či predikátů včetně zpochybnění obrazu o věčném nepřátelství ekonomických potřeb a památkové péče položí si otázku k čemu je konzervace bez následného využití stejně jako otázku po redefinování role expertů v památkové péči.Ani já ani nikdo jiný nezná bližší charakteristiky této nové otevřené památkové péče které se mohou od té soudobé lišit stejně dramaticky jako puristické pojetí obnovy památek od analytického. Ale ponechat památkovou péči v dnešním elitistickém do sebe zahleděném stavu a nepřejít k holistickému pojetí památkové péče znamená zbavit péči o kulturní dědictví určité historické příležitosti k posílení své společenské úlohy v zájmu humanizace civilizace. Cesta k ideálům je dlouhá a ideálů nemůže být dosaženo protože i ony nejsou v čase neproměnlivé ale vyplatí se vzhlížet k nim byť i prostřednictvím reflektování které stereotypy jsou dále neudržitelné byť vypadají jakoby prověřené časem.Určité návrhy pro další vývoj české památkové péče jsou tedy směrovkami pro vykročení.Pro památku je rozhodující aby měla odpovědného byť i soukromého vlastníkaV útrobách českého státu se během století nahromadilo obrovské množství nemovitého a movitého kulturního majetku. Jednotlivými stupni tohoto procesu jsou josefinské reformy včetně vzniku Náboženského fondu první pozemková reforma po vzniku samostatného československého státu těžký Benešův dekret č. 12/1945 první revize pozemkové reformy z roku 1947 a další. Toto obrovské nahromadění majetku vytvořilo iluzi že vlastně není alternativy ke státnímu vlastnictví. Ve skutečnosti je to tak že stát nemá dost sil aby byl v dlouhodobé perspektivě dobrým hospodářem na tak obrovských majetcích. Proto je převod určité části majetku na další subjekty nevyhnutelný a žádoucí jakkoli jde proti našim myšlenkovým stereotypům a citovým závislostem.Stát se nemůže vyhnout tomu aby většina jím historicky nabytého majetku zůstala v jeho správě a musí vynaložit odpovídající prostředky (opravdu cca 1% státního rozpočtu) na přiměřenou údržbu a obnovu. Ale pokud se objeví historicky prověřený vlastník stát nesmí hledat zástupné argumenty pro nepřevedení majetku. Proto by se NPÚ neměl ze systémového hlediska odvolávat proti rozhodnutí soudu ve věci určovací žaloby vlastnictví vůči pozemkům na nichž stojí hrad Kokořín. Nelze upřednostňovat jeden druh vlastnictví oproti druhému.Není vůbec dobré že na soukromých hradech a zámcích na rozdíl od státní platí pro poskytování služeb devatenáctiprocentní DPH.Přestaňme s praxí účelového prohlašování Národních kulturních památekPyšníme se že Česká republika má na svoji velikost hodně prohlášených kulturních památek v podtónu slyšíme že jich stále není dost . Počet kulturních památek má určitou vypovídací hodnotu o stavu památkové péče. Abychom ale byli poctiví na přelomu tisíciletí byla prohlášena řada kulturních památek za Národní kulturní památky pravděpodobně i proto aby se zamezilo převodu státního majetku na restituenty či postupně se objevující politický fenomén krajských samospráv. Hrad Kokořín jako pseudogotická evokace z 20. století zřetelně nesplňuje kritéria Národní kulturní památky podezření z účelovosti je tedy zcela na místě.Další a další objekty byly na přelomu tisíciletí prohlášeny za Národní kulturní památky (hrad Bouzov zámek Konopiště zámek Kačina zámek Veltrusy zámek Kozel zámek Manětín zámek Kynžvart atd.). Některé z nich dosahují mimořádné hodnoty a toto označení si zaslouží. Přesto celek těchto prohlášení uskutečněných jakoby ve vlnách zřejmě ochromuje finanční možnosti státní památkové péče. Na Národní kulturní památku používáme spíše principy pietní rehabilitace než komplexní systém regenerace s viděním památkového fondu jako významného prvku realitního trhu – a to vše je finančně vysilující. Krystalicky je to vidět na osudu projektu obnovy areálu zámku a parku Veltrusy kdy určité přeexponování ochrany (respektive neporozumění smyslu ochrany v konkrétních podmínkách) zablokovalo příjem prostředků z evropských strukturálních fondů a areál jako jedinečná ornamented farm beznadějně chátrá.Státní památková péče musí vykázat naprostou zdrženlivost (skoro bych řekl moratorium) vůči takovému vyhlašování dalších Národních kulturních památek které může být suspektní pro svou účelovost či instrumentálnost musí respektovat duch i literu judikátů Ústavního soudu a nahradit třídění památek na kulturní památky a Národní kulturní památky jiným pojetím včetně toho že se nové pojetí prosadí i zpětně na již prohlášené Národní kulturní památky. Koneckonců ve sjednocující se Evropě je pojem Národní kulturní památky určitým anachronismem.Přestaňme s praxí preventivního prohlašování objektů kulturními památkamiPamátková péče se odvozuje od paměti soustřeďuje se na to co bylo a co prokázalo svoji vnitřní životaschopnost tím že přežilo často křivolakým způsobem v zákrutách času (vzpomeňme na Dürerovu Růžencovou slavnost). Můžeme si být stoprocentně přesvědčeni že např. Tančící dům je geniální dílo ve skutečnosti je správná taková hermeneutická představa že každý soud je dobovým soudem a na Tančící dům skutečný test až vyčpí módní vlny teprve čeká. Abstrahovat od všeho dobově podmíněného je základním morálním imperativem památkové péče.Řada kriticky uvažujících intelektuálů odchovaných ve voltairovské tradici označí tento názor za teleologický snad i teologický. Když totiž některou novostavbu prohlásíme za kulturní památku říkáme tím jedním dechem že ty další můžeme po čase zbořit a předělat. Ale může obor který je vnějškovým společenským projevem úcty k paměti předbíhat čas? Asi může ale potom je to jiný obor který se vyznačuje naprostou absencí teoretických základů který jen imperativně sděluje že to a to je dobré.Zabývejme se spíše metodou citlivé regulace urbanistických a krajinných celků která dává šanci všem potenciálním kandidátům na uznanou památkovou hodnotu ve smyslu Brandiho úvah z Teorie restaurování. Stavba dalších výškových budov jako daleko viditelných symbolů úspěchů je tématem diskusí nejen v Praze ale i například v Londýně. Regulací výšky zástavby a pohledových horizontů chráníme jak jen můžeme všechny potenciální památky bez rozdílu. Preventivními nástroji památkové péče jsou územní plánování při použití zásad památkového urbanismu nikoli nahodilé a inflační prohlašování kulturních památek které vytváří obraz památkové péče jako věčně se bránícího defenzivního oboru.Dívejme se na památku nejen jako umělecko-historickou hodnotu ale i jako hodnotu prokázané životaschopnostiKrajské samosprávy prosazují vidění památky jako přirozeného v čase organicky rostlého centra pro rozvoj příslušných regionů. Toto centrum není chápáno jen jako symbolické pohledové těžiště ale především prakticky. Památka jako celek rozvrhů hmoty spjatý s původností půdorysu a s bohatostí autenticky dochovaných stavebně-historických detailů je přirozeným centrem správním či vzdělávacím či volnočasovým s celou příslušnou škálou doprovodné infrastruktury včetně ubytovacích kapacit. Kdo jiný by měl vyzařovat život než právě památky jejichž životaschopnost prověřil čas?Mohutné prostory např. Kuksu Veltruského areálu areálu Horšovského Týna Plaského či Kladrubského kláštera mohou působit pozitivně negentropicky. Neužitečné chátrání s čekáním na záchranu shora (tj. od státu) nemůže být morálním poselstvím kterého se společnosti dostává od památkové péče a nijak nesouvisí s vizí hodnoty stáří Ruskina Morrise či Riegla. Podporujme proto reanimaci Kuksu či Veltrus která by uchovala základní památkové hodnoty v dlouhodobé perspektivě protože by vytvořila vnitřní ekonomické zdroje pro tento účel.Památková péče se nemá utápět v jednotlivostech ale dělat to co je pro ní důležitéAgendu památkové péče zatěžuje mnohočetnost správních řízení včetně odborných vyjádření vedených v památkově chráněných územích kde ale nejsou památkové hodnoty odstupňovány podle jejich důležitosti a naléhavosti ochrany. To se týká především památkových zón kde byla postupně opuštěna Vošahlíkova metodika členit památkové zóny na území určující území dotvářející a území doplňující.I když jde o veliký úkol je potřeba znovuvyhlásit většinu památkových zón s těmito zpřesněnými instrukcemi. Z hlediska zpřesnění hranic se to týká i památkových rezervací které přece jenom představují území stejnorodější. Praxe ochrany v ochranných pásmech se musí výrazně lišit od praxe ochrany v památkových územích a stavby či novostavby v ochranných pásmech musejí být hodnoceny výhradně z hlediska pohledového narušení hodnot vlastního památkového území.Památková péče má uchovávat kulturní dědictví ale ne to aby reglementovala a svými počiny zprůměrňovala kvalitní tvůrčí počiny soudobých architektů. Strategie masově prohlašovat novostavby na základě dílčích expertních soudů kulturními památkami je sice chybná ale památková péče mimo jiné vznikla i jako apoteóza tvůrčích činů člověka schopných odolat i zubu času a sžít se s ním.Použijme na památkovou péči teorii systémůPamátkovou péči tvoří otevřené společenství profesionálů v oborech dějin umění architektury akademického malířství a sochařství filosofie sociologie aj. kdy každý tvořivým způsobem rozvíjí svůj vlastní obor a zároveň rozumí zásadám dalších oborů v hranicích památkové ideje. Tradiční úzce chápaná role experta již dnes zcela nedostačuje pro pochopení památkové péče v rámci Bertalanffyho teorie otevřené množiny mezi sebou komunikujících systémů.Českou památkovou péči určitým způsobem provází nekvalita protože byť neoficiálně restaurátorské práce dělají lidé bez restaurátorských licencí odborné posouzení stavebních prací na památkových objektech dělají lidé bez výslovného stavebního vzdělání. V obnově památkových objektů působí architekti a projektanti bez specifických památkářských dovedností.Je řešením autorizovat veškeré činnosti které se podílejí na rehabilitaci památky ať již památkáře restaurátora architekta? V Británii má vyhlašování nových památkových území masovou podporu přesto (či proto) si dosud žádná britská vláda nedovolila nařídit vlastníku památky aby použil architekta s licencí a ne toho kterému vlastník sám věří a se kterým má své zkušenosti ať již má licenci nebo ne. Komory ať již restaurátorů památkářů či památkových architektů jsou důležité jako nástroje prosazování společenské úlohy jednotlivých oborů což se teprve v delším časovém odstupu projeví na kvalitě rehabilitací památek. Nejsou ale samospásné.Vytvoření Komory restaurátorů je prioritou z důvodů dlouhodobého nepoměru mezi velkým potenciálem české restaurátorské školy a skutečnými velmi netransparentními poměry které panují v oblasti zadávání a výkonu restaurátorských prací.Uchopme památkovou péči jako ekonomickou disciplínu a vtáhněme do památkové péče nové finanční zdrojeI památková péče se musí ekonomicky zodpovídat. Činnost památkové péče má výrazný ekonomický aspekt pro takovou podobu památkové péče je ale nutno vychovat novou generaci odborníků. Zásadní může být vznik nové katedry ekonomiky kulturního dědictví v rámci Vysoké školy ekonomické.Sice se nepodařilo prosadit samostatný operační program Kultura ale v rámci Integrovaného operačního programu bude mimo jiné pro obnovu památkových objektů vyhrazena jedna priorita. Řada objektů ve správě Národního památkového ústavu vyžaduje mohutné investice (grotty a pavilony zámku Ploskovice nádvoří v zámku Milotice exteriéry zámku Lemberk objekty zámku Nebílovy objekty klášterů hospodářské dvory nemluvě o zahradách) a Národní památkový ústav může být zdatným konečným příjemcem strukturální pomoci když Ministerstvo kultury bude zprostředkujícím orgánem.V této souvislosti je nutné konstatovat že oddělení hradů zámků a klášterů od Národního památkového ústavu by zablokovalo tento strategický pilíř reformy památkové péče. K tomuto bodu je třeba poznamenat že případné oddělení hradů a zámků do další příspěvkové organizace by vytvořilo pouze duplicity a dále by snížilo efektivitu vynakládaných státních prostředků. Národní památkový ústav na této variantě nikdy nepracoval ani nepracuje soustřeďuje se výhradně na to aby příslušné objekty ve správě Národního památkového ústavu získaly vyšší míru autonomie při zachování zásad solidarity mezi bohatými a chudými objekty.Stejně tak je důležité posílit spolupráci státní památkové péče s významnými sponzory v této souvislosti je prioritou prosadit možnost dlouhodobých pronájmů vybraných částí státních hradů a zámků privátním subjektům.Zabraňme předražování obnovných prací tím že poskytneme odborné školení zednickým mistrům a středním odborným profesním skupinám.Vytčené základní koncepční cíle: * Na základě těchto tezí je nutno předložit novou podobu památkového zákona přičemž předkladatelem bude ministerstvo kultury ve spolupráci s krajskými zastupitelstvy. Dvojkolejnost památkové péče není řešitelná bez souhlasu a aktivní účasti krajských samospráv. * V novém památkovém zákoně bude realizována decentralizace památkové péče včetně definice pojmů jako oživení a dalších kategorií které směřují památkovou péči k ekonomizaci její činnosti. * Nový památkový zákon bude definovat strukturu Národního památkového ústavu kdy ústřední pracoviště převezme výhradně metodické a kontrolní funkce. Agenda Národních kulturních památek bude postupně převedena na regionální pracoviště NPÚ. * Památkový zákon otevře možnost pro převod některých státních památek na kraje s tím že proces bude postupný a začne modelovými převody které budou po určité době vyhodnoceny. * Budou realizována znovuvyhlášení památkových zón se zpřesněnými ochrannými podmínkami podle Vošahlíkovy metodiky. Národní památkový ústav již přípravné práce rozběhl . * Národní památkový ústav se stane pro další programovací období konečným příjemcem prostředků z priority Kultura a bude koordinovat nadregionální projekty památkových rehabilitací. * Bude prosazena možnost dlouhodobých pronájmů objektů v rámci Národního památkového ústavu. * Národní památkový ústav se plně zapojí do výchovy nové generace expertů a odborníků v památkové péči se schopností holistického celkového pojetí. * Národní památkový ústav již prosazuje a bude prosazovat transparentní podmínky v rámci výběrových řízení a vytvoří systémové podmínky zabraňující předražování prací v jednotlivých rehabilitacích.Vypracoval Tomáš HÁJEK generální ředitel Národního památkového ústavuCitace zdroje dokumentu:Tomáš HÁJEK: Návrh koncepce reformy památkové péče z pohledu Národního památkového ústavuOn-line: http://www.npu.cz/pp/dokum/ppclanky/ppcl06/ppcl060515hajekkoncepcepp1/od 15.5.2006

   2016 Komentar k clanku z predosleho systemu Obnova.sk: 2006-05-21 02:36:17 freya, hmmm…. este tak vidiet ten jeho navrh.. To je generalny riaditel coho? Mam tusenie ale nie som si ista..

   2016 Komentar k clanku z predosleho systemu Obnova.sk: 2006-05-22 02:05:56 SPS_konzervatorstvo Je pravda ze treba poznat suvislosti:http://www.obnova.sk/modules.php?name=clanky&file=clanok&sid=1956

Comments are closed.