Príbory, nože a nožnice

Tagged: cat_starozitnosti

Starožitnosti a zbierky

Príbory, nože a nožnice

rotor odpovedal 3 years, 10 months ago 20 Členovia · 270 odpovede/odpovedí
- cat_starozitnosti

jkmineral

Member
8. februára 2013 at 20:45

Dobrý den, se zájmem jsem si pročetl Vaši diskuzi. Jsem přesvědčen, že A.S. ve značce Sandrik

znamená Alpaka Silver, nikoli akciová společnost.

http://www.ascasonline.org/windowSETTEM88.html
rotor

Member
9. februára 2013 at 0:19

[quote=vlcik-tlcik]

Maďari, ani v tej dobe nemali žiadnu takúto značku pre akciovú spoločnosť, ani inú formu takejto soločnosti.

Už vtedy používali skratku Rt – részvénytársaság

[/quote]

Maďarská tlač o SZANDRIKU

A BÁNYA, Budapest, 1910. november 13, str.7
A Szandrik magyar ezüst- és fémárugyár részvénytársaság november hó 5. napján tartotta IV. rendes közgyűlését

a következő napirenddel: 1. Az igazgatóság és felügyelőbizoltság jelentése, 2. Mérleg megállapítása és határozat a nyereség hováforditásáról. 3., Igazgatóság és felügyelőbizottság felmentvénye. 4. Egy igazgatósági tag választása és dijainak megállapítása.

http://epa.oszk.hu/02100/02171/00142/pdf/EPA02171_Banya_1910_46.pdf

A BÁNYA, Budapest, 1909. május 9, str.4
Ápr. 24. A Szandrik magyar ezüst- és fémárugyár r.-t. alsóhámori fémáru-ipartelepe 15 évre megkapta az állami kedvezményeket.

http://epa.oszk.hu/02100/02171/00062/pdf/EPA02171_Banya_1909_19.pdf

JÓ SZERENCSÉT, 1908. május 31. 35 szám

V správach na str. 159:

„Szandrik” magyar ezüst- és fémárúgyár részvénytársaság ünnepe. Folyó hó 21.-én külön vonattal több előkelő vendége érkezett a „Szandrik” magyar ezüst- és fémárugyár részvénytársaságnak, a kik először is a gyárat, utóbb pedig a 28 munkás lakóház építkezését tekintették meg.

http://epa.oszk.hu/01500/01514/00084/pdf/1_evf_Joszerencset_1908_35_sz.pdf
zavinac

Member
9. februára 2013 at 20:38

Snáď len jednu poznámočku ešte,

Toner je bývalý závod Sandriku v Českej republike, ktorý si po rozdelení ČSFR išiel vlastnou cestou, a ako konkurencia prispel k strmému pádu výroby príborov v Sandriku na hu…ústny otvor..

A ešte jednu: staršie typy – predvojnové – dvojdielnych nožov s dutou rukoväťou mávali výplň z olova, preto sa zdá, ako keby bola z jedného masívneho kusu kovu. Neskor sa začal používať cement, olovo zdraviu velmi neprospieva.
dorotka

Member
10. februára 2013 at 0:08

Rotor tak dôsledne pracuje na téme, že nám predkladá i základnú literatúru a súpatričné zdroje. Veď vravím, založme vydavateľstvo !
Na Slovensku boli stovky nožiarov a tak sa zdá, že poznáme veľmi málo mien majstrov (a kdeže sú ostatní) a ani hŕstku značiek. Možno má niekto vo svojej kolekcii nôž, nožík alebo nožnice práve z Ľupče a vie identifikovať značku s výrobcom.
     Je zarážajúce, že máme tak málo dokumentačného materiálu k tejto téme.
Nožiari v Slovenskej Ľupči, ktorých predkovia sa do tejto oblasti prisťahovali z Valónska, vyrábali až do polovice 20. storočia nože, nožíky a nožnice ručným spôsobom. Brusiarne( šlajfovne) mali na toku Ľupčica, ktorej voda ani v zime nezamŕzala, v dĺžke troch kilometrov.
Po vynáleze valcovacej stolice sa ľupčianski nožiari rozvetvili na výrobcov veľkých nožov a a na malých nožiarov (tzv.bičkášov), ktorí vyrábali vreckové zatváracie nožíky.
Do začiatku 20. storočia bola výroba odkázaná na plechy rovnomernej hrúbky, z ktorých sa strihali pásy a z nich kusy o dĺžke noža, na ktorých už bolo treba vykovať už len ostrie a rukovätnú časť (stepka). Postupne si nožiari mohli objednávať už nastrihané valcované pásy a neskôr oceľ dvojkónického profilu, ktorá bola v strede hrubšia pre chrbty dvoch nožov a na okrajoch tenšia pre ich ostrie.
Vykované, zakalené a napustené nože, po narovnaní a stvrdení, sa ciachovali a brúsili. Škoda, že sa majstrovské značky nožiarov zo Slovenskej Ľupče nezdokumentovali.
     Na rukoväte nabrúsených a vyleštených nožov sa prebíjali tri dierky, ku nim sa prinitovali črienky z bukového a hrabového dreva, ktoré sa farbili na čierno (tzv. koprvas). Črienky /strienky z čerešňového dreva boli naložené v sude s riedeným haseným vápnom tri mesiace, aby dostali krásnu červenú farbu. Črienky sa vyrábali aj z hruškového a slivkového dreva, ktoré sa len lakovali.
     Črienky sa na nože prinitúvali železným drôtom (k perforovanej rukoväti). Na kvalitnejšie nože sa nasadzovali očká alebo hviezdičky, zaručovalo to trvanlivosť strienok a luxusnejší dekór z pakfongu alebo mosadze.
Hotové nože sa balili v poltuctoch a odosielali priekupníkom a jarmočným obchodníkom.
      Na strienky vreckových nožíkov (s ktorými bola oveľa zložitejšia práca ako s nožmi) používali rohovinu, ale i kúsky pakfongu a mosadze. Vreckových nožíkov sa vyrábalo viac druhov, ale najviac išli na odbyt tzv. maškary, veľké a malé. Názov maškara vychádzal z ich vykriveného a ohnutého tvaru „vykrivené ako fašiangové maškary“.
     Veľkí nožiari vyrábali aj nožnice na strihanie ovčej vlny i menšie nožničky pre domácnosť /tzv.šprdy/ .
     Nožiari nikdy nechodili predávať priamo svoje výrobky, predaj sprostredkúvali priekupníci /najmä čipkári/ po celom Uhorsku a Balkáne.
     V roku 1900 vzniklo v Slovenskej Ľupči nožiarske družstvo, ktoré už disponovalo strojným zariadením a rozšírilo sortiment nožov aj nožníc, ktoré pre lepšiu kvalitu aj chrómovali a niklovali. Keďže ovčiarske nožnice sa predávali za vysoké ceny, vyrovnávali straty pri výrobe vreckových nožíkov, ktoré neboli konkurencie schopné keď zaplavili trh nemecké výrobky. Počas prvej svetovej vojny dostalo družstvo štátnu zákazku na výrobu bajonetov pre rakúsko- uhorskú armádu a prestalo s výrobou vreckových nožíkov. V roku 1919 vznikla nožiarska dielňa Industria, ktorá zanikla v procese znárodňovania.

Zdroj: Piaček, Viliam : Nožiari v Slovenskej Ľupči, Slovenský národopis 1968/3
         dorotka
Oba obrázky (autor V.Piaček, sám nožiar) sú chronicky uvádzané v mnohých encyklopédiách ľudovej kuktúry pri hesle nožiarstvo na Slovensku.
rotor

Member
10. februára 2013 at 0:47

O začiatkoch SZANDRIKU

píše Dr. Alexander Schmidt v roku 1897

SCHMIDT SÁNDOR: A BÁNYÁSZAT 1896-ban, str.44
Selmeczbánya és Körmöczbánya bányakerületében a kincstári bányák után fontosság dolgában a «Geramb János József-féle bányaegylet»-nék Selmeczbányán és Hodrtisbányán fekvő arany-, ezüst- és ólomércz bányászata
következik, mely egyesületnek még Bélabányán ezüstkohója és ólomárú gyára, valamint Alsó-Hámoron (Bars megyében) Szandrik nevű ezüstárú-gyára is van. Ezen bányamű kiállítása valóban érdemes látnivalója
volt a bányászat-kohászati csarnoknak, hol a szép ásványok és a meglepő kohótermékek is a figyelmet magukra vonták. Ki volt itt egy «ezüstcsillanás» a bélabányai ezüstkohóból is állítva, a mely csodálatosan szép «hold-photographiá»-nak (mint találóan elnevezték) 1,3 méter átmérője volt. Súlya 130 kg, fémtartalma pedig 2,0 kg arany és 127,4 kg ezüst. Magyarhon 1893. évi ezüsttermelését is egy megfelelő térfogatú obeliszken bemutatták,
melyen e bányaegyesületnek 9,2 tonnára rugó ezüsttermelése, az évi összes 23 tonna ezüstmenyiségnek 40″ o-jával külön feltüntetve volt, E bánya egylet még 60 kg aranyat, 200 tonna ólmot és 3 tonna rezet is termel évente.
Nem érdektelen tudni azt sem, hogy 1752-ben alakult és 996 szakmunkást foglalkoztat.

http://epa.oszk.hu/01600/01635/00031/pdf/Foldtani_kozlony_EPA01635_1897_01-04_015-063.pdf

SUPPLEMENT ZUM FÖLDTANI KÖZLÖNY, 1897. Jänner-April, str.151
Dr. Alexander Schmidt: DER BERGBEN IM JAHRE 1896
In dem Grubenrevier von Selmeczbánya und Körmöczbánya folgt auf die ärarischen Gruben an Wichtigkeit der Gold-, Silber- und Bleierz-Bergbau in Selmeczbánya und Hodrusbánya der Johann Josef von Gerambschen
Berg- Union, welche in Bélabánya noch eine Silberhütte und Bleiwaaren-Fabrik, sowie in Alsó-Hámor (Comitat Bars) die Silberwaaren-Fabrik «Szandrik» besitzt. Die Ausstellung dieses Bergwerkes bildete wirklich eine interessante Sehenswürdigkeit der Halle für Berg- und Hüttenwesen, wo auch schöne Mineralien und frappirende Hüttenprodukte die Aufmerksamkeit auf sich zogen. Es War hier auch ein «Silberblick» aus der Bélabányaer Hütte ausgestellt, der Durchmesser dieser wundervoll schönen «Mondphotographie» (wie man sie treffend nannte) betrug 5,3 Meter. Das
Gewicht war 130 kg, der Metallgehalt 2,6 kg Gold und 127,4 kg Silber. Auch die Silberproduction Ungarns von Jahre 1893 war mit einem Obelisken vonentsprechendem Volumen dargestellt, auf dem die 9,2 Tonnen betragende
Silberproduction dieser Berg-Union, welche 40% der gesammten Silberproduction von 23 Tonnen entspricht, ausgeschieden war. Die Union producirt ausserdem jährlich noch 60 kg Gold, 200 Tonnen Blei und 3 Tonnen
Kupfer. Es ist auch das nich uninteressant zu wissen, das sie 1752 gegründet wurde und 986 Arbeiter beschäftigt.

http://epa.oszk.hu/01600/01635/00031/pdf/Foldtani_kozlony_EPA01635_1897_01-04_105-176.pdf
vlcik-tlcik

Member
10. februára 2013 at 9:30

Ešte tak jazykovedec Samo Czambel, spisovateľ Daniel Lichard, ale nožiari?

Slovenská Ľupča – slobodné mesto
V druhej polovine 17. storočia mesto žije čulým obchodným a remeselným životom.
Najznámejšie cechy sú kolársky, čipkársky a nožiarsky. V roku 1697 sa spustila
prevádzka v prvej dielne na výrobu papiera, ktorá zásobovala trh až do roku 1920 na vtedajšom celom území Maďarska. (Ja viem od 1918 ČSR)
V druhej polovine 19 storočia Ľupča stráca pozíciu mesta.
Na začiatku 20 storočia sa priemyselná aktivita stupňuje, vrátane výroby rastlinného oleja, chemického a nožiarskeho podniku , založenie výrobne syra a modrotlače.

http://foow.org/cz/kuk-tesak-vz-1915-i1459978711.html
dorotka

Member
10. februára 2013 at 13:55

Rotor/ako pohotovo si zohnal nožnice/, nie je tam nejaká značka ? Vezmi lupu a skúmaj.

Vťčik, v Slovenskej Ľupci bolo pomerne frekventované priezvisko Messerschmidt /pochopiteľne/ a matka Daniela Licharda bola rodená Anna Messerchmidtová.
dorotka

Member
10. februára 2013 at 23:20

Môže sa prihodiť, že ktosi objaví iniciály výrobcu na nožíku, vtedy tento zoznam pomôže.

Výroba výrobcovia nožov na Slovensku v období rokov 1935 – 1943

     Zoznam je len taxatívny, pretože čerpá zo strohých údajov zoznamu firiem a výrobcov z roku 1935 a 1943.
Fabriky :

INDUSTRIA, Slovenská Ľupča
Továreň na kuchynské nože každého druhu, mäsiarske nože, stolové príbory, nožnice na strihanie ovčej vlny, niklované dámske nožnice

KOMPORDAY HUGO, Štós
Továreň na nože, vreckové nože so železnými a plechovými črienkami, jemné vreckové nože s rohovinovými a celuloidovými črienkami, záhradnícke nože, kuchynskéa mäsiarske nože, kuchynské nehrdzavejúce nože

HABENICHT & LIEBISCH, Bratislava
Továreň na nože, britvy a holiace čepelky

WLASLOVITS Jozef, Štós
Továreň na nože, šable a oceľové výrobky, nože vreckové, mäsiarske, kuchynské, záhradnícke, obucnícke, sedlárske a lovecké, príbory, nožnice, špachtle, šable, bočné zbrane, tesáky, dýky, šermiarske šable a ostrohy

SCHREIBER a synovia, Štós
Továreň na nože

Nožiari :

BRATISLAVA: Habenicht August, Kilian Karol, Plašek Ján, Umlauf Rudolf, Wolf Eduard, Otto Zigmund
STARÝ TEKOV : Nespešný Karol   TLMAČE : Kotora Štefan   BANS.BYSTRICA: Kadlic Pavol, Šálka Ján, Kornas Ján    SLOVENSKÁ ĽUPČA : Mlynarčík Ján, Polony Ján, Polony Ľudovit, Bulla Emil, Oravsky Samuel   RADVAN : Trnka Koloman, Začkovský Gustáv    HRABOVÉ(BYTČA) : Fratrik Šimon Kornel   HRIČOV.PODHRADIE : Ometák Jozef   KROMPACHY : Lengyel Ján   HORELICA : Baláž Alexander   KEŽMAROK : Tábor Ján   T.Sv.MARTIN : Peterec Ján   NOVÉ MESTO n.v: Madžo Florián
NITRA : Brezina Adalbert, Hasala Ján, Kmeťo Štefan, Navrátil František, Viselka Ján
PIEŠŤANY : Ulrich Jozef   VRBOVÉ : Košťál Ján   POPRAD : Haláth Daniel, Morisens František, Šturman Michal   PRIEVIDZA : Kotoulek Ján   LEDNICKÉ ROVNE : Příbramský Ján   RUŽOMBEROK : Domiter Ladislav   PRIETRŽ : Čajka Michal   BANSKÁ BELÁ : Pivarč Vojtech   TOPOĽČANY : Ružička Bernard   URMINCE : Bencala Jozef   TRENČÍN : di Floriano Štefan   TRNAVA : Bajza Ján, Košťál Ján, Nespešný Jozef   SPIŠSKÁ n.VES : Fratrik Felix, Paczay Ondrej (a syn), Zavalidroga Juraj
ZVOLEN: Halaj Ján,    ŽILINA : HUdeček Ján   DUNAJSKÁ STREDA : Undesser Anton   KOMÁRNO : Koczian Pál, Praschek Ferenc   KOŠICE : Březina Vojtech, Fischer Jozef, Pajtáš Štefan, Preisler Ján, Sorger Ján, Veselič Jozef
SOBOTIŠTE : Baumgartner Jozef
VEĽKÉ LEVÁRE : Birczák Jozef

A aspon jedna značka (z viacerých v Štósi) Wlaslovitsa
rotor

Member
12. februára 2013 at 23:31

Nožnice

45/ Kancelárske nožnice na papier. Ochranná známka: S rozeta . (Že by to bol tiež SANDRIK?)

46/ Nožnice do domácnosti. Ochranná známka: v ováli z trojuholníčkov J. B.

47/ Nožnice do domácnosti. Ochranná známka: kotva. známka je zle viditeľná.

48/ Chrómované nožnice. Ochranná známka: mažiar s iniciálami B L

49/ Chrómované nožnice. Ochranná známka: Mikov CZECHOSL

50/ Holičské nožnice. Ochranná známka: nečitateľná

51/ Krajčírske nožnice. Ochranná známka: GOTTLIEB HAMMERSFAHR SOLINGEN . FOCHE

na opačnej strane nožníc: znak Pyramida + SILESIA . Používal sa v roku 1898 s No 30394.

Spoločnosť bola založená v roku 1684.

http://straightrazorplace.com/members/manah/110-gottlieb-hammesfahr-solingen-foche.html
dorotka

Member
13. februára 2013 at 14:53

ROTOR, tie prvé nožnice sú určite vyrobené v Štóse, značka nepustí. V prípade, že sa to tu už písalo, zostručním :

Po znárodnení Wlaslovitsa, Kompordaya v Štóse, boli obe továrne pričlenené k Sandriku Dolné Hámre.

Od roku 1950 spadala pod koncern Sandrik aj Moravská Třebová, ktorá zlučovala viacero českých výrobcov alpaky, striebra a zlatníkov. V tomto období sa začala výroba z nereze, oceli a poniklovanej mosadze.

V roku 1953 bol zo závoda Sandrik Moravská Třebová vyčlenený Sandrik Vyškov a vznikol Rostex Vyškov. Po reorganizácii v roku 1958 vznikol Sandrik n.p. Dolné Hámre, ktorý združoval 5 českých závodov a tri slovenské – Kremnica, Dolné Hámre a Štós. Značka na foto je po roku 1993, ale Štós používal rozetu a písmeno S minimálne začiatkom 50-tych rokov.
dorotka

Member
13. februára 2013 at 15:01

Nožnice č.48 – značka s mažiarom : pravdepodobne to bude výrobok Bury & Leonhard, Hanau
rotor

Member
14. februára 2013 at 0:15

MIKOV Mikulášovice-NIXDORF

Výrobcovia nožov v Mikulášovciach, (pred tým pod názvom Nixdorf), boli známi už v 18. storočí. Zakladateľom nožiarskeho priemyslu bol obchodník Ignaz Rösler. Vyrábali sa tu nože, šable, britvy a iné nástroje. Najväčší rozvoj vo výrobe bol pred prvou svetovou vojnou a krátko po nej. V roku 1948 vznikly národné podniky Sandrik a

Koh-i-Nor Mikulášovice. V roku 1955 sa oba závody zlúčili do jedného podniku so značkou MIKOV.

http://www.mikov.cz/cz/42-Historie.html

Veľmi dobre spracovaná stránka, prinášajúca množstvo informácií o príboroch, nožoch, nožniciach, vreckových nožíkoch a špeciálnych súpravách vyrábaných v Mikulášoviciach je na:

http://www.nixdorf2.estranky.cz/fotoalbum/

Katalógy sú aj na:

http://www.fanclubmikov.cz/katalogy.html
rotor

Member
15. februára 2013 at 1:22

dorotka

Mňa skôr prekvapilo, že nožnice vyrábali aj v Štóse. Knife.cz uvádza, že k rozete v Štóse neskôr razili aj Š – Štós.

http://www.knife.cz/Knifecz/tabid/36/ctl/Details/mid/381/ItemID/200/Default.aspx
dorotka

Member
15. februára 2013 at 8:17

Kromě již zmiňované rozety národní podnik Sandrik pro značení svých výrobků používal též nápis SANDRIK nebo jen písmeno S. Za ředitele Vojtecha Gajdoše údajně přidávali ve Štósu v 70. letech 20.stol. k písmenu S ještě háček a tím dávali najevo, že jde o výrobu závodu Štós.

Rotor, veď aj z citovaného textu je jasné, že do obdobia 7O-tych rokov mal Stos vedľa ružice len S, potom Š.

Inak tie katalógy su´špica! Veľká škoda, že sa katalógy tovární na Slovensku neobjavujú na webe. Možno sa niekedy nad nami zmilujú múzejníci a nejaké katalógy poskytn´zo svojich depozitárov.
rotor

Member
15. februára 2013 at 16:21

dorotka

Značka je mi jasná, len som ju nečakal na nožniciach.

Page 6 of 18

← 1 … 5 6 7 … 18 →