[martas]

Mazoslav:

Vase tvrzeni ma logicke opodstatneni. Sam pouzivam tanin, ktery ma pH 2,3 (nebo aspon v rozmezi 2,2-2,4) a nanasim kartackovanim, aby se vytvorila pena (jak vyse pisete) – takovou metodu pouzivam u vetsich stabilnejsich predmetu. Mensi jemne predmety ponorem a jemnym kartackovanim stetci.

Co se tyce suseni – uzivam teplotu na 110 °C, protoze je to pod hranici popousteni oceli – ale je to lepsi nez aby teplota byla vysoka a nemohlo dojit ke zmene krystalograficke mrizky u zeleznych archeologickych nalezu.

Kladu si otazku, co by se stalo, kdybych to dal o 20 °C niz a protahl dobu suseni..

A k te malbe – mne zbyva lokalne tanatovat tam, kde malba je odchlipla a je vyskyt koroznich produktu. Ale velky problem nastava v pripade podkorodovane malby – je sice dulezite zachovat malbu, ale co s podkorodovanym povrchem………….

[martas]

To Mazoslav:

kam radite tanatovani? do stabilizace, kdyz do stabilizace spada odsolovani?

K dr.Pelikanovi – ono jedna vec je napsat a druha vec je informovat ostatni kolegy. Problem je pripravit uplne stejne prostredi a podminky, za kterych roztoky pripravoval a aplikoval. Ono bohate staci mili neceho v tu chvili je vsechno jinak.  jsou tam nejake odchylky, otazkou je jak moc takove male odchylky ovlivni chovani tanatovaciho roztoku s povrchem zeleza.

Videl jsem temer 10letou starou praci konzervatoru, kde pouzili tanat bez pridani kys.fosforecne a opravdu nebyl zaznamenan vyskyt druhottne koroze.

Ale archeologie je trochu problemova v tom, ze vetsinou je to skladba koroznich produktu a otazkou je jak moc kys. fosforecna v tanatu narusi rozlepanim zakladni povrch – jestli jemnou vyzdobu poskodi (napr. prokorodovana, skoro odchlipla tausie draheho kovu nebo jemne vybijeni ornamentu).

A tanat se da pouzit pouze s vodou a ma uziti na malby na zeleznem povrchu, jehoz barvivo je ropzustne prave v etanolu.

 

[martas]

to Mazoslav:

Samozrejme pH faktor dost ovlivnuje a ridim se prave toho CCI. ale ta kys. fosforecna se bohuzel zapsala do podvedomi tim, ze archeologicke nalezy byly v minulosti cisteny dost razantne – nevim, jestli jenom fosforkou a nebo roztokem, kde pomer fosforecne je vetsi. Ve vysledku v dnesni dobe to vypada strasne. Nerikam, ze tahle kyselina je spatna, jde spise o to s ni umet dobre pracovat. Jsou situace, kdy kolegove na nekoho, pracujici s fosforkou, pohlizeji skrz prsty aniz by zjistili, ze pracuji na zaklade overeneho pH faktoru. Ale profesionalum, kteri umeji namichat roztok presne, muze uniknout informace (p.Pelikan – pH faktor) a vsichni se pak ridi podle receptury bez zpetne kontroly.

 

Stabilizace – je odsoleni (coz si rozumime, doufam)

Pasivace – to uz je dalsi proces po stabilizaci (tanat, dekanan, dichroman draselny, BTA ….)

Fakt je ten, ze se to casto plete…coz je spatne, protoze druha strana je zbytecne dezorientovana. Nechci tady slovickarit, ale rozdil mezi je dost velky.

 

RTG – samozrejme RTG mi neukaze podil slozek v materialu a presnou hloubku daneho prvku. Ale na druhou stranu neni dobre za kazdou cenu odebirat vzorky, zvlast u damaskovych mecu.

 

Priprava a zpusob tanatovani je sama o sobe dost diskutabilni….

 

Ultrazvuk – tam pravdepodobne panuje predstava, ze tanat pronikne vice do hloubky…

[martas]

To Mazoslav,

Zdravim,

novy pruzkum ukazuje, ze dnes na trhu jsou dostupne taniny v rozmezi 2,1-3,4 pH a to co pisete (2,2-2,4 pH – doporucuje kanadsky konzervatorsky institut). pH se da regulovat pridanim dalsich latek, ale kys. fosforecna muze zbrzdit chelatovou reakci. Nicmene v jedne publikaci uvadi, ze uprava taninu kys. fosforecnou ma pozitivni vliv – vrstva tanatu je kompatni a vice prilnava ke kovovemu podkladu (ale kovovy podklad asi nejsou korozni produkty u archeologickych nalezu, ktere drzi tvar predmetu).

Dulezite je, aby tanatovany nater vyprchaval velmi pomalu.

Zpusob tanatovani – popsal to vyse duchamp (dle velikosti a krehkosti predmetu) a slozite tvarovane predmety nekteri davaji do ultrazvuku s tanatem…. Ale metoda „do vysuseni“ (viz duchamp) je tez bezna, zvlast u novejsich predmetu, ktere snesou vetsi mechanickou zatez.

Co se tyce zbarveni – pojal jsem to vseobecne (tmave modra, fialova az cerna).

Zpusob tanatovani – posledni dobou je to dost ozehave tema, protoze rada restauratoru ma svuj osvedceny postup, nekdo pouziva s kys.fosforecnou, nekdo bez ni. Nekdo zas tanatuje horke predmety po radnem vysuseni, nekdo zas po oplachu vodou. Ono hodne ma vliv na to jak je predmet ocisten od koroznich produktu, popridade stabilizovan (mechanicky × chemicky).

Co se tyce archeologickych zelenych nalezu – tak se pasivace provadi po stabilizaci v teple destilovane vode, nebo siricitanovych lazni (podle mnozstvi chloridovych iontu). Ale hodne zalezi na stavu kovoveho jadra – bez RTG pruzkumu pred cistenim prichazeji archeologove o spoustu informaci (vyzdoba, tvar).

V kazdym pripade se konzervuje zpusobem, jak to popsal kolega duchamp.

Vratim se k RTG pruzkumu – zelezne jadro bezpecne vedle koroznich produktu a skrytych lomu bezpecne poznate a jeste k tomu skryte vyzdoby probijeni nebo tausie.

Aby se zvysila odolnost, tak se do tanatu pridava urcite procento dekananu – ale tento proces je odlisny nez klasicke tanatovani.

Osobne pouzivam tři druhy tanatu a ruzne techniky nanaseni podle tvaru a stavu predmetu, popr. jeho budouci pouziti nebo vystaveni, ci dlouhodobeho ulozeni v danych podminkach. Kdyz mam moznost, tak pozoruji pripadny vyskyt druhotne koroze.

 

 

[martas]

Zdravim,

proces „tanatovani“ nema jediny postup – nektere predmety se tanatuji ponorem, nanasenim kartackem, nektere za tepla a neco za studena. 

 

V kazdem pripade musi byt povrch odmasteny a ocisten od necistot ci nekompaktni korozivni vrstvy. A tanatuje se vicekrat nez jednou podle rozsahu koroznich produktu.

V pripade archeologickych zeleznych nalezu s organickymi fragmenty se tanatuje obezretne, neb tanat je trislovina a barvi vsechno na cerno. Ve vysledku pak takove nalezy jsou cerne.

 

Ve vyberu uziti tanatu s pridavkem kys. fosforecne bych byl velice opatrny, je agresivnejsi co se tyce povrchovych uprav. Na archeologicke zelezne predmety bez kovoveho jadra bych pripravek nepouzil, protoze korozni produkty drzi fyzicky tvar predmetu a muze se stat, ze dojde ke zmene tvaru predmetu. V tomto pripade se da zjistit vice RTG pruzkumem.

 

Dalsi vec je, ze kazdy dodavatel nabizi tanin v jinych pH – ten faktor dost ovlivnuje pasivacni proces.

Ale takovy proces pasivace zeleza se neda pouzit na vsechny zelezne predmety vzhledem k jejich pouziti/vystaveni v danych podminkach.