duchamp
Forum Replies Created
-
Ne že by se ke mně dostavilo přehršle času, leč pokusím se ti alespoň s tou chutí lehce nastínit postup, který bych asi zvolil při restaurování uvedené truhly. :)
Pakliže lze bez poškození pantů a spojovacích prvků demontovat víko, tak se o to pokus (usnadní to manipulaci), v opačném případě to rozhodně nedělej. Odstraň nepůvodní svislý zámek a dost možná i nepůvodní (?) madlo vpravo od něj (to nejsem schopen dle fotek říci, je to na tobě).
Kovové pásy a další části (vyjma niklovaných) zbav koroze jemným ocelovým kartáčem (docela dobrý je ten na svíčky – motoristé znají :wink: ) popř. jemnou ocelovou vlnou. Osobně bych na ně poté aplikoval tanátování, čemuž se např. docent velmi brání. Následovala by ochranná laková vrstva (Paraloid B72, Veropal, Solakryl), ne nitrolak apod. (mají mj. tendenci časem žloutnout). Někdo by zvolil třeba i odrezovač a pak nový nátěr černou (nejlépe obdobnou) barvou, ale mně by vadilo, že to 1.) vypadá moc nově, 2.) překrývá původní povrchovou úpravu.
Dřevěné svislé lišty (jsou vůbec dřevěné?) bych čistil jemnou ocelovou vlnou smáčenou v lihu (za předpokladu, že je kryje šelaková politura) potažmo organickými rozpouštědly (aceton aj.). Poté bych je buď přimořil na požadovaný odstín či jen napustil lněným olejem. Jako ochrannou vrstvu bych opět zvolil šelak – opakovaný nátěr a rozleštění.
Pro informaci: takto vypadá zmíněná jemná ocelová vlna č.000 (lze koupit v Baumaxu apod.):
A teď jsme u kamene úrazu – textilu se nevěnuji, tudíž jen obecné rady. Přípravek k čištění si vyzkoušej na málo viditelném místě (vzadu, např. zubním kartáčkem). Nelze bez patřičných zkoušek říci, jaký použít . Postupuj od nejméně agresivních (saponát, mýdlo) po více (líh, terpentýn, benzín, čpavek aj.). Snad neskončíš u perchloretylenu… :? Pozor však na oddělení látky od podkladu.
Předpokládám, že vnitřek truhly je vylepen papírem – pokud jej chceš odstranit, tak by měla stačit pouze voda. Poté můžeš interiér napustit např. lněným olejem, navoskovat nebo ponechat jen tak.
A ještě něco: :!:
* postupy nejsou uvedeny chronologicky, takže přemýšlej – nejprve
odstraňování a čištění, pak zbytek.
* teď po přečtení – opět zvaž zákrok odborníka
* vše děláš na své nebezpečí, autor nemůže zodpovídat za tvé činy
* nezapomeň poté poslat foto a relevantní informace -
Přiznám se, že kůži se věnuji též pouze okrajově, protože nebývá zas tak častým doplňkem nábytku či dalších starožitností. Obávám se však, že výše zmíněnné tukovací směsi v obchodech asi neseženeš, neb uvedený pán je vyrábí v malých množstvích spíše na zakázku. Leč kdo ví? :wink:
-
Dělaly šelakovou polituru pomocí polny… :smt045
-
Dufam, ze som vam prilis nechybal ale ja som vas varoval.
Popravdě chyběl, anžto mám rád tvé příspěvky, jimž s nemenší chutí příležitostně oponuji :wink: Alespoň že se na Obnově v poslední době objevil Mikuláš. :) -
Elaskon je v současnosti považován za technologicky překonaný přípravek, tak jako např. užívání kys. fosforečné na odrezování kovů. Prakticky všichni konzervátoři či restaurátoři v ČR již používají jen níže zmíněné tukovací směsi, samozřejmě v závislosti na druhu třísločiněnné usně a stupni jejího poškození.
Směs VÚK – je řidší, lépe proniká do usně a je určena pro usně s uzavřeným lícem a seschlé. Obsahuje lanolin, japonský vosk, paznehtový olej, Preventol Extra a extrakční benzín.
Britská směs – je hustší s viditelnou sedlinou vosku – před použitím promíchat, pro usně s otevřeným lícem či bez něj. Obsahuje lanolin, včelí vosk, Preventol Extra, cedrový olej a benzín.
Pro konzervaci bílých usní a pergamenu se používá jiného přípravku. Tukuje se dnes už jednosložkovým tukovadlem (dříve roztok A a B) pro bílé usně. Obsahuje lineární alfa-olefiny, vosk E, cyklohexan, etylalkohol denaturovaný, Mergal KM 265.
Uvedené roztoky vyrábí ve své domácí laboratoři jeden z největších specialistů na konzervaci kůže u nás, pan Alois Orlita z Otrokovic u Zlína. -
Až budu mít více času (a chuti), tak se pokusím něco ti k tomu napsat. Do té doby bych třeba uvítal příspěvek docenta, který už mi na Obnově chybí… :cry:
-
Ideální malba stropu pro kuřárny.. :smt110
-
Rád jsem ti mohl být nápomocen, Mikuláši. Tak mne napadá, což takhle sdělit nám něco víc o tom „tvém“ sv.Urbanovi, ke kterému hledáš ty analogie? Rádi se něco dozvíme neřkuli poučíme. :smt045
-
Jsem rád, že jsi to zvládla. :thumbleft: Pro jistější stanovení pracovního postupu by však bylo lépe přiložit ještě několik vhodných detailů (obdobně jako vložil harp fota své truhly). Dovolil jsem si označit (dle mého mínění) několik více vypovídajících míst, jež by jsi mohla ještě zdokumentovat (pokud možno bez vloženého datumu 8) ):
Také vnitřek by jistě stál za zhlédnutí… -
Sasha napisal:
To co toto :D uz som ti tu chybala co? zatial nemam dovod roznasat Duchampa v zuboch.. Za-tial.. :wink: Velmi sympaticke nazory.
Díky freya za důvěru, leč dočkej času – třeba již brzy ti poskytnu nějaký důvod potažmo záminku :smt045 . Mimochodem – hezká portrétní fotka. :glasses7:
-
Pokus to byl hezký, Moniko, leč pokud se ti to nepodaří, tam mi ty fotky pošli e-mailem a já je sem rád vložím (jsem již tuze zvědav :wink: ). Předchozí příspěvek snad harp smaže.
A jak již jsem ti psal, ZDE je diskuze, v níž je zmíněn i stručný návod pro vložení fotek. Zatím to zjevně nepomohlo, nicméně neustávej v nadšení, jsi na dobré cestě. -
Milý Docente, zastávám názor, že diskuze se stává tím zajímavější, čím více oponentů se vloží do debaty. Doufal jsem, že se najde někdo ze čtenářů, jež ti položí pár doplňujících dotazů, leč patrně to zůstává jen na mně. :wink:
Tedy – rád bych znal tvůj názor a zejména pracovní postup při konzervaci:
:arrow: značně rozměrných kovových předmětů (např. pluhy), u nichž nelze užít výše zmíněný způsob elektrochemické stabilizace rzi
:arrow: kovových předmětů kombinovaných s dalšími materiály (např. dřevo), které nelze bez nebezpečí poškození oddělit či vložit do stabilizační lázně (např. kování nebo etnografické soubory – viz fota)
Drtič hrud – detail
Vzhledem ke skutečnosti, že jsi ZDE zavrhl užívání tanátování, rád bych se (a asi nejen já) dozvěděl alternativní metody, tedy jak by měl postupovat purgator, purgator oficinalis či konzervátor (nehodící se škrkněte :P ) Co se týče taninu, musím ti oponovat v několika bodech – dekonzervace tanátovaného povrchu lze poměrně snadno oplachem v teplé vodě, případně lihu za současného kartáčování. V případě ochranné vrstvy, která se velmi často v kombinaci s tanátem používá (synt. kopolymery – Paraloid B72, Veropal D 709, Solakryl nebo mikrokrystalické vosky – Revax 30, KRNB) lze tanátování společně s užitou fixací odstranit např. hydroxidem sodným, popř. po vrstvách – nejprve fixaci organickými rozpouštědly a poté výše zmíněným kartáčováním.
Z hlediska estetického je tanátování (tedy výsledná černá barva) sice lehce sporné, nicméně železo se v minulosti zpravidla nějakým způsobem upravovalo (počínaje tmavým brynýrováním a barevnými nátěry konče). Chápu ovšem tvůj přístup a v žádném případě jej nezpochybňuji. Ovšem asi by bylo vhodné dělit předměty na kovy archeologické (z nálezů), historické (víceméně viz fota) a možná bychom ještě na nějakou tu škatulku přišli.
Ještě několik příkladů předmětů materiálově kombinovaných (míra na obilí a detail oradla):………………
……..
Na závěr ti chci popřát stejné nadšení pro tvorbu příspěvků o „krámech“.
-
Přiznám se, že jsem umístění prvního z obrázků samozřejmě zapomněl… Nicméně vzhledem k mému vrozenému altruismu jsem ti jej vyhledal znovu. :lol: KLIKNI
A když už jsem byl v tom prohlížení, našel jsem ještě jednoho ZDE.
-
Pakliže tvá poznámka neoplývá neskonalou ironií, zkus si na jednotlivé obrázky kovových artefaktů kliknout pro zvětšení… :smt045
Jinak opět děkuji Docentovi za obšírný a věcný příspěvek. -
Pro zájemce, kteří by si chtěli ujasnit některé z pojmů týkající se povrchových úprav kovů (brunýrování, fosfátování, chromátování, moření, odmašťování, odrezování apod.), přikládám následující link: :arrow:
http://konstrukce.webz.cz/sups/3tro4.html