Hrad Karlštejn při dnešním otevření lákal zejména italské turisty

KARLŠTEJN (okres Beroun) 1. března (ČTK) – Zejména italské
turisty přilákalo dnešní zahájení sezóny na hradě Karlštejn,
který je nejnavštěvovanější památkou středních Čech. Za dopoledne
prošlo prvním prohlídkovým okruhem šest italských výprav s 220
cizinci, odpoledne hrad navštívily další dva zájezdy. ČTK to dnes
řekl kastelán hradu Jaromír Kubů. Příliv cizinců si vysvětluje zájmem cestovních kanceláří,
které se snaží klientům připravit co nejpestřejší program. Mizivý
zájem Čechů pak přičítá vžité představě, že turistická sezóna u
nás začíná až 1. dubna.
Návštěvníci hradu mohou ode dneška vidět sály prvního okruhu
bez podpěr a sloupů, které zajišťovaly narušenou statiku
císařského paláce. Památkáři na tomto místě totiž ukončili
rekonstrukci, která hrad vyšla na 14 miliónů korun.
První okruh zahrnuje prohlídku dvořenínské síně, rytířského
sálu, sálu předků, ložnice Karla IV. a dva interiéry kapitulního
děkanství v budově císařského paláce. Prohlídka pokračuje do
prvního patra Mariánské věže, kde si návštěvníci prohlédnou
pokladnici a klenotnici s replikou Svatováclavské koruny. Poté
výprava schází do interiéru takzvané Červenky, která dříve
sloužila jako vězení.
Za prohlídku těchto prostor zaplatí dospělí cizinci stejně
jako loni 200 korun a děti a penzisté 100 korun. Vstupné však
správa hradu zdražila pro tuzemské návštěvníky, které bude
prohlídka stát 120, respektive 60 korun. Loňské vstupné pro
zájemce o český výklad přitom činilo 80 a 40 korun.
Druhý návštěvní okruh s nejcennějšími prostorami Kaple
svatého Kříže a deskovými obrazy mistra Theodorika se podle Kubů
veřejnosti otevře až 1. června. Stejně jako první okruh se uzavře
24. listopadu.
Na hrad Karlštejn každým rokem zavítá 300.000 návštěvníků.
Hrad na vstupném ročně vydělá kolem 30 miliónů korun.
Martin Soukup hj

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Slezskoostravský hrad

Slezskoostravský hrad. Památka, která v uplynulých dvou desetiletích prodělala řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnila vlastníka a nakonec jí hrozila téměř záhuba. Doslova v ,,hodině dvanácté” se hrad vrátil do rukou státu, když jej od minulého vlastníka koupilo Statutární město Ostrava.

Češi na Slovensku v letech 1918-1938

Jan Rychlík, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Otázka úlohy Čechů na Slovensku v letech 1918-1938 byla již za první republiky předmětem sporů a publicistických polemik, které se později dostaly i do historické literatury. Hlavní těžiště sporů se přitom soustředilo na úlohu české inteligence, především veřejných a státních zaměstnanců a učitelů. Na jedné straně byl zdůrazňován jejich přínos pro rozvoj Slovenska, na druhé straně bylo poukazováno na jejich převážně čechoslovakistickou orientaci a především na jejich neúměrný počet. Jisté je, že počet Čechů na Slovensku v meziválečném dvacetiletí podstatně vzrostl.