• jusuf

    člen
    27. januára 2013 o 1:21

    Niečo sa riešilo tu

    http://www.obnova.sk/diskusia/doskova-strecha .

    Príbuzná téma – trstinové strechy – tu

    http://www.obnova.sk/diskusia/trstinova-strecha

  • tester

    člen
    27. januára 2013 o 17:13
  • harp

    člen
    1. februára 2013 o 9:58
  • borho

    člen
    5. februára 2013 o 19:04

    na Hrušove sa starame o slamenu strechu / viď link čo dal Michal/

    ta tvoja je kde?

    Boris

  • anton_hc

    člen
    5. februára 2013 o 19:10

    Nasa strecha bude na Beluji, na juh od Sitna.

    Boris, prosim posli mi mail na anton.drimaj@gmail.com , dakujem.

    AD

  • harp

    člen
    6. februára 2013 o 7:56

    Tono,

    nutajuj informacie, rozoberte to tu. Inak borisa doporucujem.

  • anton_hc

    člen
    6. februára 2013 o 22:33

    Súhlasím Michal.

    Zháňam si vopred informácie, aby sme v prípade potreby výroby došiek boli pripravení.

    Kdesi som sa dočítal, že vhodnejšia bola ražná slama starých nešľachtených odrôd, mala pevnejšie steblo.

    Na Sucháni pri Krupine donedávna bol dom (lokálne múzeum) so slamenou strechou, možno by bolo vhodné tam zájsť a pozisťovať veci, ako a kto to vyhotovil.

    U nás na Beluji ešte pred 4 rokmi stála pajta so slamenou krytinou, majiteľ má dodnes na pôjde zopr odložených došiek, videl som ich.

    Tiež by bolo vhodné zisťiť pomer zasiata výmera voči pokrytej ploche strechy.

    Sklon krovu mý byť vraj min.45°, čo v našom prípade je možno na hranici, ak nie pod ňou. Čo s tým je základná otázka, ktorá môže viesť k hypotéze, že sýpka slamenú strechu nemala. Čo by aj bolo v podstate na diskusiu, nakoľko to bol dôležitý objekt zabezpečujúci obživu, častokrát dvere bývali kovové, aby odolali pôsobeniu požiaru.

    Ak tam nebola slama a sýpka je zo začiatku 20.stor., čo mohlo byť krytinou strechy?

    Prikladám pohľad na sýpku.

  • palo

    člen
    12. septembra 2013 o 10:39

    [quote]

    „Hned v sedmdesátém prvním roce se měnily došky. Tehdy to nebyl problém jako dnes, kdy vyšlechtěné obilí doroste do pouhých třiceti centimetrů. Žito bylo běžně vysoké jeden a půl metru. Slámu na střechu táta připravoval ve stodole celou zimu. Tu dobu mi připomínají staré fotky, na nichž je vidět dvůr plný slámy, která se nejprve musela ručně vymlátit. Tatínek potom připravoval snopky, které pan Bečvář vázal povříslem do došků. Bylo jich potřeba celé dva tisíce. Došky se přivazují k latím opět slámou, v takové střeše není jediný provázek nebo hřebík,“ upozorňuje chalupářka.

    „Podruhé jsme střechu měnili v roce dva tisíce. Dělal se krov a pokládal se nový šindel i došky. Byly však nekvalitní a dlouho nevydržely. Severní strana zarostla mechem. Přitom třiceticentimetrová vrstva slámy se má slehnout až za patnáct let a vydržet celých padesát! Nezbylo než se do střechy pustit znovu,“ konstatuje naše hostitelka.

    Poslední výměna krytiny se odehrála v roce 2011 za účasti památkářů. „Hodně nám pomohli, až neuvěřitelně. S nimi se podařilo vyplnit tuny lejster a stihnout termín, do kdy jsme mohli požádat o dotaci. Dělali všechno proto, aby žádost dopadla dobře.“

    [/quote]

    Z článku Martiny Lžičařovej “Chalupa, dnes již nevídaná” na novinky.cz.

  • porsena

    člen
    12. septembra 2013 o 16:18

    Veľmi pekný článok :).

    No nedivím sa im, že slamená srecha im od severu obrástla machom. Nie je to kôli kvalite slamy, alebo práce, ale kôli tým vysokým stromom, čo tam rastú. Viem, že vzrastlé staré stromy okolo chalúp vyzerajú romaticky, ale najmä vlastníci objektov so slamenými, či šindľovými strechami (a nie len oni), by si mali vybrať medzi romantikou a trvanlivosťou strechy (a nie len strechy). Veľké stromy proste do tesnej blízkosti stavby nepatria, najmä nie tak, aby koruny prekrývali časti strechy, či sa jej dotýkali.

Start of Discussion
0 of 0 odpovede/odpovedí June 2018
Teraz