[ivan-berger]

Tak abychom se trošku posunuli dál. Dávám k dispozici několik základních termínu s vysvětlením jak je chápeme v MCK.
preventivní konzervace – usiluje o zajištění ochrany muzejního sbírkového předmětu systémem nepřímých opatření, tj. zejména optimalizací podmínek uložení a minimalizací všech rizikových faktorů při práci s nimi, přičemž komplexní hodnota předmětů nesmí být snižována. V současné době se tak jedná o jedinou metodiku skutečně reflektující volání po důsledné ochraně všech kvalit muzejního sbírkového předmětu. Preventivní konzervace snižuje zmíněná rizika a zpomaluje přitom zhoršování stavu celých sbírkových fondů. Je účinným a hospodárným prostředkem, jak uchránit kvalitu kolekcí i jednotlivin v nich a jak snížit nutnost intervenčních zásahů do předmětů na minimum. Při práci restaurátora musí být upřednostňována.

sanační konzervace – její podstata spočívá v ochraně hmoty muzejního sbírkového předmětu pomocí systému přímých zásahů do materiálu stabilizujících jeho fyzický stav. Ideálním cílem je nijak neovlivnit materiál muzejního sbírkového předmětu a uchovat jej ve stavu v jakém se dochoval, což samozřejmě v drtivé většině případů není možné. Je tedy třeba objektivně přiznat, že tyto zásahy více či méně mění charakter předmětů a tím často redukují jejich komplexní hodnotu a schopnost nadále sloužit jako historický pramen. Při práci musí být upřednostňovány ty sanační technologie, které minimálně narušují komplexní hodnotu MSP, případně jsou dostatečně reverzibilní.

restaurování – je doplňováním neautentického materiálu ke sbírkovému předmětu za účelem vytvoření dojmu hypotetického původního vzhledu nebo struktury. Toto je prováděno nejčastěji kvůli usnadnění interpretace a komunikace s publikem. Vedle toho je samozřejmě nutno pamatovat i na další možné důvody – může jít o snížení potenciálního rizika, které svým technickým stavem objekt představuje, o ekonomickou nebo ideovou funkci, případně další společensky závažné role. Každá restaurovaná část předmětu musí být odlišitelná od zbytku předmětu. V podstatě lze říci, že samotná idea restaurování je v rozporu s myšlenkou uchování autentického stavu MSP. Proto je při současné úrovni vědění a technologických možností tento dílčí zásah do autenticity MSP poslední možností, jak zachránit jeho podstatu a je povinností profesionála – konzervátora-restaurátora vstupovat do diskuse o osudu památky jako obhájce autenticity památky.
(Restaurování vzniklo jako reakce na nedokonalost lidských možností uchovat památky v původním stavu, tzn. pouze je konzervovat.)

zásah – je pojmem, pod který lze zahrnout všechna opatření prováděná při profesionální ochraně muzejních sbírkových předmětů. Patří sem nejen sanační konzervace a restaurování, ale i opatření z oblasti preventivní konzervace či komplexní analýza artefaktu a dokumentace všech kroků. Legitimním zásahem je i naprostá rezignace na jakoukoliv operaci se sbírkovým předmětem.

Ošetření – zásah konzervace nebo restaurování na předmětu za účelem zabezpečit (stabilizovat) jeho hmotnou podstatu.

komplexní hodnota muzejního sbírkového předmětu – vyjadřuje cenu artefaktu jako nosiče souboru všech emocionálních a racionálních informací, které je možno dnes či v budoucnu identifikovat. Jako taková je hlavním předmětem ochrany.

autenticita – ve středoevropském kontextu jedna ze zásadních kvalit komplexní hodnoty muzejního sbírkového předmětu odrážející se v jeho hmotě. Autenticita spočívá v míře dochování původních znaků vázaných na muzejní sbírkový předmět, které dokumentují skutečnou roli předmětu v minulosti. Nešetrnými zásahy může být autenticita poškozena. V jiných kulturních okruzích se však může vnímání autenticity významně lišit.

konzervátor-restaurátor – je vzdělaný, zkušený a kvalifikovaný profesionál schopný provádět komplexní zásahy na ochranu muzejních sbírkových předmětů. V různých jazycích je tento specialista označován různými termíny. V německy mluvících zemích se nazývá „Restaurator“ v anglofonní oblasti se můžeme setkat s pojmem „Conservator“. Protože v českém jazyce existuje více variant, rozhodli jsme se použít termín „konzervátor-restaurátor“, který více reflektuje provázanost obou činností a je také standardně užíván v mezinárodní literatuře.

Rádi bychom znali názor všech lidí, pro které je terminologie oboru tématem k diskuzi.
Problém konzervace vs. restaurování je další obsáhnou kapitolou…

[ivan-berger]

Pro začátek bychom měli začít s otázkou etiky při práci. V současné době existuje v Komisi konzervátorů, restaurátorů a preparátorů (Komise KRP) při Asociaci muzeí a galerií ČR (AMG) pracovní skupina, která si vytyčila za cíl vytvořit etický profesní kodex pro konzervátora-restaurátora AMG. Vychází z několika zahraničních modelů. Asi nejvýraznější je vliv Etického kontrolního seznam, který v letech 1994 a 2004 zveřejnili pracovníci Oddělení konzervace v Londýnském Victoria & Albert muzeu.
Přikládám odkaz, na kterém je možné si stáhnout originál:
http://www.vam.ac.uk/res_cons/conservation/advice/policies/

Zároveň vám nabízím jeho české znění:
a) Proč je třeba provést zásah?
b) Získal jsem a vyhodnotil všechny použitelné informace?
c) Konzultoval jsem zásah se zainteresovanými osobami, odborníky a ostatními specialisty?
d) Vzal jsem v úvahu a vyhodnotil všechny faktory přispívající k identitě a komplexní hodnotě předmětu?
e) Jaké mám možnosti zásahu pro dosažení uspokojivého výsledku při minimální intervencí do předmětu?
f) Jaký dopad bude mít můj zásah na zachování faktorů přispívající k identitě a výpovědní hodnotě předmětu? ( na jeho zkreslení)
g) Mám dostatek informací a schopností k navržení zásahu a jeho realizaci?
h) Jaké výhody a nevýhody skýtají jednotlivé kroky zásahu a jak je budu vyhodnocovat v jeho průběhu?
i) Je možné namísto intervence do předmětu upravit režim užívání či okolní prostředí?
j) Je zamýšlený zásah tím nejlepším, využitím zdrojů a je obhajitelný?
k) Je třeba přizpůsobit zavedené postupy zásahu nebo je nutné vyvinout nové?
l) Jak můj zásah ovlivní všechny případné budoucí zásahy?
m) Zohlednil jsem budoucí užití a umístění předmětu a učinil jsem podle toho příslušná doporučení?
n) Budou všechny mé zásahy plně dokumentovány v souladu se známými a akceptovanými standardy?
o) Budou informace vyplývající z dokumentace dostupné a srozumitelné ostatním?
q) Jak posoudím úspěšnost zásahu a jak získám zpětnou vazbu od zainteresovaných osob a odborníků?

[ivan-berger]

Tato diskuse byla měla posloužit jak muzejním konzervátorům-restaurátorům tak i zájemcům z řad laické veřejnosti, aby si uvědomili, na jaké bázi a na jaké úrovni je v současné době obor muzejní konzervace a restaurování. Měla by se zabývat nejpalčivějšími otázkami, se kterými se v praxi setkáváme ať už jde o průzkum, dokumentaci, samotný zásah, etické a legislativní normy apod.