[harp]

Nakolko sa tato tema opakovane stava tercom spamovania a jej obsah sa ciastocne vycerpal uzatvaram ju.

V pripade ze budete chciet pokracovat v akojkolvek casti tejto temy vyhladajte si prosim novu adekvatnu diskusiu: http://www.obnova.sk/modules.php?name=Forums&file=viewforum&f=26

…alebo vytvorte temu novu.

Tema je uzavreta:
to znamena ze sa k nej nedaju pridavat odpovede

[harp]

Ahojte,

chcela by som sa nieco dozvediet o vyrobe krpcov, galosi, atd…. Ak mate niekto info, napriklad aj o vyrobcovi alebo predajcovi budem rada ak sa ozvete….

Dakujem

Ja krpce vyrabam,tvaru akéhokoľvek,či už horehronské,liptovské,goralske
alebo podpolianske.Kontakt na mna

vsak hadam dajake fotky posli nech vieme co si za vyrobcu…

[harp]

Par fotografii z aktualnej zakazky: Renesancna radnica v Skalici. Rekonstrukcia valenej klenby s lunetami (tehlova)

Klenba bola ukoncena/zaklinovana vcera o 13:32 ked odstranime debnenie poslem fotky. Zatial to tam vyzera takto:

[harp]

Skor som uvazoval nad tym ze by som si dal vyrobit podobnu kapsu nejakemu remeselnikovi. Poznate podobneho dizajnera? Namieru, aby sa do nej zmestil fotak a zaroven aj A4 papier.

[harp]

Sklo pre muzejne ucely by som lepil niecim reverzibelnejsim ako je epoxid. Ale v v tvojom pripade by som kludne pouzil epoxid. Hrany by som dokonale odmastil a plochy zas poriadne namastil :)

Ja by som vyskusal nasledujuci sposob. Urobit si vhodny podklad: Napr. sklo namastene niecim… (Indulona, vosk cokolvek.) Na takuto podlozku by som polozil sklo a skusil prilepit epoxidom. Neviem ci by to fungovalo, ale za pokus to stoji. Doporucujem skusat naskor na inom skle. Tiez ma napadlo ze by mozno bolo dobre sklo k sebe nepritlacat aby tam zostalo aspon trochu epoxidu kt. by drzal. Par skusok to spravi.

Nasledne by som epoxy opracoval skalpelom alebo ziletkou.

Ja osobne mam skusenosti iba z lepenim muzealneho skla. Tablicky urcite vyzaduju iny pristup

[harp]

Ešte je tu také riešenie, nájsť harpovi v rámci genealógie nejakého predka, po ktorom by právom erboval. Sa mi zdá, že je harp v tomto zmysle dosť pasívny …

Citam – vyhutujem a v spravny cas navrhnem riesenie kt. ma napadne. Aukcnu miesnost som planoval spustit casom tak ci tak. Ci nejaky bazar. Starinarstvo…

[harp]

To by si mal prilis jednoduche. Skor by som povedal, ze by si mal nakreslit nejaku schemu a zaslat nam ju na posudenie.

Ale aby si nepovedal…

1. krbová vložka s uzavřeným opláštěním
2. filtrační jednotka
3. tlačná turbína
4. zvukově izolovaná hadice
5. nasávací mřížka
6. regulátor otáček ventilační soupravy
7. výdechová mřížka s připojením na opláštění
8. výdechová mřížka pro odvětrání zbytkového tepla
9. koncový regulační prvek
10. AL flexibilní hadice
11. T kus (odbočovací prvek)

[harp]

KNIHY: Na Slovensku i v Čechách minulý rok vydali rekordný počet kníh

BRATISLAVA 22. februára (SITA) – Slovenské i české vydavateľstvá vyprodukovali v minulom roku najviac kníh vo svojej modernej histórii. „Národný úrad ISBN vydal v roku 2007 vydavateľom na Slovensku 9 532 čísiel,“ uviedla pre agentúru SITA Jarmila Majerová zo Slovenskej národnej knižnice. V porovnaní s rokom 2006 tak počet vydaných titulov vzrástol o viac ako tisíc. Rekordné čísla zaznamenala aj Česká republika, v ktorej podľa podkladov Národnej knižnice v Prahe vydali 18 029 knižných noviniek za rok 2007. „Otázne skôr je, k čomu to povedie a či takéto množstvo môže český knižný trh vstrebať,“ uviedol pre spravodajský portál iDNES.cz šéfredaktor knižného mesačníka Grand Biblio Jaroslav Císař. Pomer nových titulov na jedného obyvateľa je v oboch krajinách rovnaký.

Podľa informácií iDNES.cz sú najsilnejšími českými skupinami beletria, vysokoškolské skriptá a učebnice, ako aj historická literatúra. Posilňujú sa preklady, ale stráca sa slovenčina. V roku 2006 sa na českom trhu objavilo 176 slovenských titulov, minulý rok to bolo iba 57.

zdroj: sita

[harp]

RAKÚSKO: Internetové médiá budú odovzdávať „povinné výtlačky“

BRATISLAVA 22. februára (SITA) – Rakúske internetové médiá by mali v budúcnosti, podobne ako printové médiá, odovzdávať do Rakúskej národnej knižnice (ÖNB) „povinné výtlačky“. Novelu mediálneho zákona by mali u našich susedov schváliť ešte pred letom.

Všetky verejne prístupné médiá, ktoré majú doménu .at alebo sa obsahovo vzťahujú na Rakúsko, budú musieť štyri razy ročne automaticky poskytnúť svoj obsah ÖNB. V niektorých prípadoch však bude môcť ÖNB požadovať obsahy internetových médií i častejšie. Povinnosť odovzdávania „povinných výtlačkov“ sa nebude vzťahovať na médiá, ktorých obsah vychádza i v tlačenej podobe, či na čisto súkromné osobné stránky, ktoré neovplyvňujú verejnú mienku.

Informoval o tom internetový portál http://www.orf.at.

zdroj: sita

[harp]

Prislo poriadne davno eMailom:

Ak máš napr. nejakú sekerku, ktorá bola dlhé roky pod zemou a má nielen hrdzavý povlak, ale aj chrasty a vieš, že pod tým je ešte veľa zdravého a pevného materiálu, môžeš použiť oceľovú kefu, prípadne to obiť kladivkom a potom nechať zas v octe a prebrusovať drátenkou, zubnú kefku používaj až na posledné vrstvičky-viem, že to trvá trochu dlhšie, ale určite to zvládneš. Ten ocot nemusíš stále vymienať, len ho udržuj čistote= vždy po kefovaní tam ten predmet vlož opláchnutý!
Bude to chvílu trvať, ale zaručujem úspech.

[harp]

Splachovaci zachod:
http://www.obnova.sk/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=31902

[harp]

Splachovací záchod

Veřejné záchodky s proudící vodou stavěli Římané už před 2 000 lety a jejich zbytky nalézáme nejen v Evropě (Pompeje, Ostia), ale i v Africe.

Středověk si s hygienou nedělal problémy. A tak další pokrok v této oblasti učinil až Sir John Harrington, kmotřenec královny Alžběty I., který vynalezl v roce 1596 splachovací záchod a nechal ho instalovat ve svém domě v Kelstonu nedaleko Bathu. Na královnu udělal takový dojem, že si hned jeden objednala do Richmondského paláce. Harringtonova toaleta se podobala dnešním hygienickým zařízením v tom, že měla nádržku s čistou vodou a mísu. Vodu do mísy vpouštěl ventil a tryskala z důmyslně rozmístěných kanálků, aby omyla celou plochu mísy. Odpad neústil do kanalizace, ale do žumpy.

Dvě stě let musel čekat splachovací záchod na dalšího zlepšovatele. Stal se jím Alexander Cummings, který vymyslel posuvný uzávěr mezi mísou a odpadem. O dva roky později, v roce 1777 dostal patent Samuel Prosser za záchod s plunžrovým pístem. Prvním výrobcem splachovacích záchodů byl Angličan Joseph Bramah, který otevřel svou firmu v roce 1778. Jeho záchody se používaly především na lodích.

V následujícím desetiletí se objevil opravdový mistr mezi anglickými výrobci záchodů: Thomas Twyford. Zhotovil první bezuzávěrovou jednodílnou klozetovou mísu z porcelánu, místo běžně používaných vytvořených z kovových nebo dřevěných dílů. “Vnitřnosti” záchodu se však nezměnily. O ty se postaral až patent J. G. Jenningse z roku 1852. V jeho míse byla vytvořená mělká prohlubeň naplněná vodou, z které se obsah splachoval proudící vodou přes zápachovou uzávěrku (sifon). V roce 1884 se v Londýně konala zdravotnická výstava a zlatou medaili tu získalo toto splachovací zařízení s vznešeným názvem Pedestal Vase (“váza na podstavci”). Jeho součástí bylo i oválné záchodové prkénko, jaké se užívá dodnes.

První veřejné splachovací záchody byly otevřeny ve Fleet Street v Londýně roku 1852, ale byly jen pro pány. Pro dámy byly otevřeny toalety později v Bedford Street. Byly dílem sira Samuela Petoa, stavebního podnikatele, který postavil mimo jiné i Nelsonův sloup na Trafalgar Square v Londýně, a sira Henryho Cola. Poplatek činil dvě pence „za použití základního vybavení“ a očekávalo se, že přinese zisk! Bohužel však v průběhu prvního roku navštívilo veřejné toalety jen 82 lidí, přestože se rozdalo 50 000 letáčků s vysvětlením, k čemu slouží. Navzdory tomuto nezdaru byly v roce 1855 otevřeny další veřejné toalety, jejichž majitelem byla tentokrát londýnská městská správa. Platila se tu jen jedna pence. Pánové však – pokud stáli – neplatili nic.

Na přelomu století byly inovace splachovacího záchodu téměř denní záležitostí. Mezi léty 1900 a 1932 obdržel Patentní úřad Spojených států na 350 návrhů. Ale jen dva z těchto novátorů měli úspěch: Charles Neff a Robert Frame, jejichž splachovací záchod se stal později normou.

Postupem doby se ustálily dva druhy splachovacích záchodů. V prvém případě je nádržka splachovače – sloužící k dávkování vody – umístěna na zdi nad klozetovou mísou, ve druhém případě s ní tvoří jeden celek (tzv. provedení kombi). Další vývoj se zaměřil prakticky jen na způsob dávkování vody. V posledních letech umožňují tzv. úsporné dávkovače také zvolit si potřebné množství vody.

Zdroj:
Text: neznamy, prislo eMailom
Fotografie: http://www.theplumber.com/closet.html

[harp]

Vitam ta naspat pipo. Pred par rokmi si sa tiez pekne predstavil a zapisal:

Nuž ale vitaj a dajme slovo
– som mladší zamestnanec múzea na strednom Slovensku, bez záväzkov, syn schudobnelých rodičov a majiteľ dilatovaného srdca. Tvrdia o mne, že som de…, pretože robím v kultúre lebo u bratranca sestranice môjho strýka by som si prišiel na iné peniaze ale pokiaľ viem ja som, aspoň z maminej strany fon a nie de. (Ona pochádza z veľmi starej nemeckej rodiny.) Mojím koníčkom sú najmä krásne veci, pamiatky, starožitnosti a tak, ktoré v robote opatrujem ako oko v hlave a ony ma na oplátku povznášajú na duchu.
Nerád športujem ale rád čítam, nenávidím telku a milujem šamrólky.
Hneď ako som zbadal Tvoj „ťuk“ vedel som, že konečne sa objavil niekto hodný debaty.
Nehnevaj sa za toľko slov ale pôsobíš na mňa ako závan voňavého jarného vzduchu.
Teším sa na odozvu. Čau.

Tesim sa tvojmu navratu a dufam ze sa z tvojej strany stane plnohodnotny clen nasej komuny. Tiez pozdravujem paulu ktora je dokazom toho ze nas navstevuje cela plejada navstevnikov.

[harp]

re: xixi

Tak pre potesenie oka nejake tie znacene. a zaujima ma samozrejme teoria ze preco su znacene.moj nazor som napisal.

V buducnosti prosim o pridavanie fotografii cez system v Obnova.sk. Server imageshack.us je viac ako nestabilny a po urcitom case odstranuje fotografie. Prideme tak o cenne informacie.

[harp]

ahojte
potreboval by som sa zorientovat v samotovych tehlach- ake su medzi nim,i rozdiely, vlastnosti…, vyrobcovia, nejake dobre linky, cokolvek

ako sa posudzuje kvalita, v com sa meria…

dakujem

Brano

Co potrebujes s tehal stavat? Potrebujes tehly alebo samotove dosky? Takze tu mas hned jedno clenenie na ktore som prisiel empiricky ja: Rozdeluju sa na tehly, dosky a rozne ine tvarovky.

Niekto by mohol vysvetlit rozdiel medzi samotkami, DINASkami ci tehlami z akumulacnych peci (ak to nie su dinasky)