Forum Replies Created

Page 7 of 13
  • duchamp

    Member
    21. decembra 2006 at 14:35 in reply to: Petrifikácia dreva

    Poprosim o lepsie vysvetlenie pojmu kalafuna. pripadne iny nazov sj v cudzich jazykoch.. :)
    A jak o kalafuně mluví slovníky?: :P
    kalafuna
    , přírodní pryskyřice, tvořená převážně diterpenickými kyselinami, tuhý zbytek po oddestilování terpentýnové silice vodní párou z balzámu jehličnanů.
    Kalafuna je rozpustná v organických rozpouštědlech, nerozpustná ve vodě. Používá se při výrobě levných laků, tmelů, mýdel, pečetních vosků, pro natírání řemenů a smyčců, při pájení, k vysmolování sudů.
    kalafuna
    – přírodní pryskyřice na základě kyseliny abietové (monokarboxylové částečně cyklické a nenasycené kyseliny chemického vzorce C19H29COOH)
    Česko-anglický slovník :D
    kalafuna – rosin
    kalafuna – resin
    kalafuna – colophonium
    kalafuna – colophony
    kalafuna – yellow rosin
    kalafuna tvrzená vápnem – limed rosin
    kalafuna tvrzená vápnem – lime hardened rosin

    A ještě něco pro hudebníky :wink: :

    Snad jsem tě již uspokojil, zvídavá Freya :)

  • duchamp

    Member
    21. decembra 2006 at 7:57 in reply to: Galvanicke pokovovanie – prosba

    pre tnt:
    nooo… to je zaujimave mohol by si popisat svoj postup. Odmastoval si kov? Podkladal si niecim tvoje pokovovanie?
    Taky by mne konkrétní postup docela zajímal. Jen pro zajímavost přikládám též jednu možnost poměďování. Je však poněkud nezvyklá, inu posuďte sami: :)
    Kdysi jsem čistil stařičké mosazné hudební nástroje (trubku a roh) v lázni Chelatonu III (s vodou). Jelikož byly značně pokryty „korozními produkty“, jejich povrch byl před ošetřením prakticky temně červený. Po vytažení těchto předmětů z lázně zůstal roztok výrazně modrý (původně bezbarvý), neb se v něm uvolnila z nástrojů měď. Pro zajímavost jsem v něm zkoušel máčet různé (odmaštěné) kovové předměty, na kterých ulpěla po čase (několik dnů – závisí na koncentraci) vrstvička mědi. Tak jsem měl „měděné“ různé mince, pletivo (v němž jsem předměty máčel) atd.
    Samozřejmě během pár dnů tyto kusy (bez ochranného filmu) přirozeně vlivem oxidace tmavly, tak jako skutečná měď.
    Toť mé primitivní pokusy :wink:

  • duchamp

    Member
    18. decembra 2006 at 13:38 in reply to: Petrifikácia dreva

    Znovu otevírám toto pozapomenuté téma, neb řeší problémy, s nimiž se nejeden z nás restaurátorů stále potýká. Tím hlavním heslem dne je „reversibilita“. Proč se k tomu vracím? Inu, o víkendu mi došel tento e-mail:
    dobrý den, nebo ahoj,
    měl bych opravovat zpovědnici a v podmínkách je zmiňována petrifikace kalafunou. Matně si vzpomínám že kalafuna byla použita bratmi Kotrbouci při restaurování oltáře v Levoči a pak se jim to vyčítalo. Nevíš prosím tě o jakou chybu tam šlo? Změna kyselosti? přísun živin? změna objemu? Osobně používám Solakryl, ale tam je problém s reversibilitou. Ve fóru také zmiňujete petrifikaci přípravky Mowilith a Paraloid B 72 ředěný lihem což by se mi líbilo nejvíc. Nicméně jsem k nim nenašel žádné kloudné informace. Pokud máš kontakt na prodejce v čechách napiš mi jej prosím
    a měj se báječně Petr.
    Tedy. Jak to bylo s výčitkami vůči Heřmanu Kotrbovi a jeho bratru skutečně nevím, nicméně záporné stránky kalafuny tu již byly víceméně vyjmenovány. Pro mne je zásadní především její menší mechanická odolnost a křehkost, tudíž ji nepoužívám. Taky mi dělala kdysi problém při lepení skulptury, kdy dřevo petrifikované směsí damary a kalafuny při nahřívání (nutném lepení pro kostním klihem) „měklo“ a pryskyřice se „tavily“. Těžko se to popisuje. :) I tomu se však lze vyhnout (třeba užitím klihu rybího :wink: )
    Veškeré možné informace (včetně použití) k mému oblíbenému Paraloidu B72 můžeš nalézt ZDE na rádoby stránkách distributora v ČR. Další možností je objednat si jej ZDE na bídných stránkách brněnského distributora.

    Kde jej lze sehnat na Slovensku poradil již Mikuláš:
    Na perifikaciu dreva pouzij solakryl alebo parloid B72.
    Inak vo svete sa pouziva paraloid, {v usa sa vola akryloid} ma omnoho lepsie spevnujuce ucinky a navyse je lahko reverzibilny. rozpustit ho mozes v acetone, toulene, xilene ale aj v liehu. No na petrifikaciu pouzij rozpustadlo, ktore neublizi polychromii. Predpokladam ze aceton bude ok, dobre vsiakuje do dreva a je nemej skodlivy ako aromatike uhlovodiky. Lieh sa zasa pomalsie vyparuje a nema az taku dobru vzlinavost.
    Paraloid dostanes kupit v predajniach pre umelcov v BA alebo v predajni na VSVU v BA. Nieje lacny, no tebe staci urcite malo, na petrifikovanie ti postaci okolo 7% roztok. Po petrifikacii ocisti ram prislusnym rozpustadlo, aby ti na povrchu ramu neostali zvysky po petrifikovanej latke. Uplnej tvrdosti dostanes asi tak po 2-3 dnoch.
    Kalafunu nepouzivaj!
    K Mowilithu jsem nenašel dostatek kloudných informací, takže ti budou muset prozatím stačit informace o Paraloidu. Kupříkladu moje kolegyně vnitřní rozpor v užívání přírodní x syntetické pryskyřice řeší zhruba takto: dřevěné polychromované plastiky a skulptury petrifikuje zmíněnou směsí damary a kalafuny v terpentýnu, zatímco pro předměty s předpokladem vyšší mechanické zátěže (nábytkové kusy) volí spíše synt. pryskyřice. V každém případě je vhodné ihned po vyjmutí z lázně či jiné aplikaci z povrchu předmětu odstranit přebytky patřičným rozpouštědlem. To volíme individuelně, např. dle polychromie a její rozpustnosti (na základě zkoušek).
    Fuj, to se zas vykecávám. Nicméně třeba se k tomu ještě vyjádří někdo fundovanější. :D

  • duchamp

    Member
    13. decembra 2006 at 10:43 in reply to: Nálezy

    noha z torjnozky ?? co je to trojnozka ???
    Máš se ještě hodně co učit, prostinký laky, gramatikou počínaje a slušností konče… Příklad středověkých trojnožek:

    Zdroj:

  • duchamp

    Member
    12. decembra 2006 at 8:21 in reply to: Patinace bronzu (kwrd: patina, patinacia, bronze)

    Juchůůů, jedem z kopcééé! A ještě jedééén! :smt040

  • duchamp

    Member
    12. decembra 2006 at 8:15 in reply to: Patinace bronzu (kwrd: patina, patinacia, bronze)

    Tak to přišlo od kolegyně rychleji, než jsem čekal. :D Kvalita skenu sic mizerná, leč výpovědní hodnota informací to snad vyvažuje. :P

  • duchamp

    Member
    12. decembra 2006 at 8:06 in reply to: Patinace bronzu (kwrd: patina, patinacia, bronze)

    Dobrý den,
    náhodou jsem narazil na tohle forum, a potreboval by jsem poradit. Muj otec (amatersky vytvarnik) kdysi dělal nějaké měděné předměty a patinoval je pomocí sirných jater. Teď po cca dvaceti letech (je mu již 83 let) ho to zase popadlo, za což jsem panubohu a všem kolem vděčný. Chtěl by zase něco chtěl dělat, ale nedaří se mu sirná játra znovu vyrobit. (Paměť už taková někdy bývá…) Pokud by jste mi mohl poradit, byl bych vám vděčen… Nebo jiný prostředek na černění mědi.
    Diky za každou radu
    Vladimír Křepelka
    Báječný den i vám. Na vaši žádost nemohu nereagovat, neb každé výtvarné snahy mám tendenci podporovat. :)
    Vězte, že sirná játra nejsou nic jiného, než sirník draselný (další obchodní synonyma: sulfid draselný, polysulfid draselný), jež lze běžně zakoupit u specializovaných prodejců, např. zde: PENTA- sirník. Ani cena není závratná (345Kč/100g), což je však pakatel ve srovnání s přínosem pro vašeho otce. Ještě tu hledám vlastní výrobu jater, o níž jste mluvil…á…je to tu :P : uvaří se společně síra+potaš+soda. Bohužel poměry zde nenacházím.
    Samotná patinace mědi či bronzu se provádí směsí zmíněných sirných jater (10g), kamenné soli (19g) a vody (1L) zahřátou na cca 60 stupňů Celsia. Předmět natřeme, ponecháme den svému osudu a poté lze mosazným kartáčem „stáhnout“ vršky reliéfu či plastiky pro zdůraznění modelace povrchu.
    Uvedený postup jsem osobně nikdy neprováděl, takže pakliže nabudete zkušenosti (resp. otec), neváhejte se ně podělit! :wink:
    Později vám přiložím ještě nějaké skeny o barvení mědi z tuze užitečné knihy „Receptář pro elektrotechnika – Jan Škeřík“. Na Obnově o ní již několikrát padla zmínka…

    PS: Pokud se zde objeví nějaké prostoduché komentáře či dotazy typu „aha“ či „super“, tak bez váhání nemilosrdně všechny pavučiny vymetu/smažu. On už se v tom možná někdo pozná, že.

  • duchamp

    Member
    11. decembra 2006 at 15:28 in reply to: Staré a nové – dobré a zlé?

    Co vy na to?? zlakli ste sa?
    Viac najdete tu:
    http://www.jimmiemartin.co.uk/f1.htm
    Ano, skutečně jsem se lekl! Srdce restaurátora puká, když vidí takovou neúctu k rukodělné práci a řemeslu vůbec! A ty tomu ještě děláš reklamu. :smt075 Styď se :oops: Je jasné, že samotní „umělci“ jsou schopni si vše řádně květnatým nacvičeným projevem vše obhájit. Ale debaty o definici umění jsou na jiném místě Obnovy… Jen by mne zajímalo, zda uvedení pánové v životě něco sami řemeslně stvořili- tedy od počátku.
    Prohlédl jsem si všechny obrázky na uvedené stránce a naštěstí ne všechno z jejich „tvůrčí dílny“ mne tak pobuřuje jako tvá selekce. Jen doufám, že jsou to alespoň repliky…
    Ale proč sakra jako většina sprejerů nestříkají po jiných plochách? Zrovna nábytek… :smt022 Graffiti in action…

  • duchamp

    Member
    7. decembra 2006 at 10:25 in reply to: Zvierata

    Tak si říkám, zda sis nespletl diskuzní web. Jsem si jist, že zde tvé příspěvky ocení více, než většina čtenářů Obnovy… :D
    Omlouvám se redaktorům a adminovi za veškerou ironii sobě vlastní…

  • duchamp

    Member
    7. decembra 2006 at 7:53 in reply to: Je reklama umenie?

    duxamp, mňa paradoxne zaujíma, kde si fotil ten reklamný štít s Xelemendikovym kníhkupectvom ? (BA-Ferienčíkova ul.?). Chelemendika čítam.
    Víš, dorotka, řekl bych ti to rád, leč žel toho nejsem schopen. Uvedený obrázek mi kdysi mailem došel spolu s vtipným komentářem od přátel, jimž to poslali kamarádi, kteří jej obdrželi od známých a ti zas od svých priatelov, ktorým ho preposlali hociaký kamaráti a jim pro zmenu…..
    Takže tak :D :)

  • duchamp

    Member
    6. decembra 2006 at 17:19 in reply to: Je reklama umenie?

    Ve snaze o rozvíření tohoto témata přikládám jednu fotečku…to stále umění? :wink: Designově propracovaná reklamka na mobil pro papeže…

  • duchamp

    Member
    6. decembra 2006 at 8:03 in reply to: Navrh na tricko Obnova.sk

    Jůůů, to červené a světle modré chci!!! Jen aby mi seděla velikost, neb od té doby, co navštěvuju fitness si nejsem jistý :D

    To znamená, že podle barevné symboliky dorotky budu „nezávislý propagátor“? :P

  • duchamp

    Member
    5. decembra 2006 at 16:36 in reply to: kradeze obrazov

    22.08.2004 – boli ukradnute 2 obrazy Edvarda Muncha: „Vykrik“…
    Obrazy budu vystavene v muzeu znova az na konci jesene po zrestaurovani vsetkych poskodeni. Obraz „Vykrik“ ma okrem ineho aj problematicku vlhku skvrnu na lavej strane platna…
    Dalej budu konzervatori diskutovat moznosti metod restaurovania a nakoniec kunsthistorici musia urcit spravnost tychto metod voci autentisite diel.
    Podle posledních informací byli norští restaurátoři se svou prací rychlejší, než mnozí očekávali. Dostala se mi do rukou fotografie, zachycující stav v průběhu restaurátorského zákroku na obraze „Výkřik“. Zda zvolili vhodnou metodiku, posuďte již sami…: :D :lol: :)

  • duchamp

    Member
    4. decembra 2006 at 10:33 in reply to: cistenie kovov

    ale sak ja viem cistit kovy…
    :roll: Bože odpusť jim, neb nevědí co činí… Dej na harpa, přečti si doporučený odkaz a zamysli se…

  • duchamp

    Member
    1. decembra 2006 at 14:53 in reply to: gyc

    Když tak nad tím přemýšlím, tak v podstatě si na otázku kvality svého díla odpověděl autor již sám:

Page 7 of 13