duchamp
Forum Replies Created
-
Ještě bych si dovolil pro doplnění přidat jeden odkaz, jež se lehce věnuje historii Sv.Urbana…
http://www.svurban.cz/Data/historieurban.htm -
Když už jsme tedy u vkládání těch Urbanů… :wink:
Snad ti též pomohou :-k Hezký den.
-
Pěstujete na balkoně muškáty? Vykašlete se na ně!
-
Předpokládám, Mikuláši, že na Netu jsi našel tento obrázek:
………………………………
-
Ešte jedna otázka k drevu, existuje nejaká pomerne spoľahlivá – a hlavne lacná – metóda určenia veku dreva okrem analýzy uhlíka C14 a metódy porovnávania rastových kriviek ? A hlavne ak áno, kto a kde to robí?
Po konzultaci s kolegyní archeoložkou ti mohu ohledně dendrochronologie říci následující. Zmíněné metody jsou nejpoužívanější (a jiné se ani neužívají, či spíše další z hlavy neznám). V ČR dataci provádí mj. v Praze a (pro tebe možná zajímavé) v Mikulčicích na jižní Moravě (okres Hodonín). Zde provádí druhou z metod, tedy porovnávání přísrůstků letokruhů. Když tam kolegyně před časem dávala několik vzorků ke zjištění datace, provedli veškerý průzkum zdarma, neb si zde údajně vytváří katalog srovnávacích vzorků. Můžeš to zkusit tam, ačkoli otázkou zůstává, zda to platí i pro soukromníky, či spíše zda obdobná nabídka ještě platí. :smt102
A jak jsem již naznačil, veškeré zde uvedené informace jsou jen orientační… :| -
You are probably mean „research“, aren´t you? :wink:
-
No tak dobrá, přesvědčil jsi mne. :wink: Měl by jsi však předem vědět, že to je časově a i poměrně finančně náročná práce, tudíž zvaž svěření předmětu do péče odborníků. Uvedu velmi stručně jeden z možných postupů konzervace „polyetylenglykoly“ (PEG).
Po převezení do laboratoře se povrch předmětu očistí v destilované vodě a desinfikuje (např. namáčením ve formaldehydu, následná neutralizace v destilované vodě). Na impregnaci PEGem si připrav nějakou vhodně velkou nádobu/vanu, ve které se budou předměty dlouhodobě namáčet. V čem? V roztoku 3 díly vody/1díl PEGu, přičemž vodu postupně nahrazujeme PEGem, asi tak po dobu dvou měsíců (samozřejmě záleží na velikosti objektu). Proces lze urychlit zahříváním lázně, kdy se voda sama postupně odpařuje. Chemické procesy jsou celkem slušně vysvětleny na str. 99-100 v knize: Chemie v konzervátorské a restaurátorské praxi, M.K. Nikitin; vydala Masarykova universita v Brně v roce 2003.
Často se užívá napouštění dvoufázové, tedy nejprve „řidším“ PEGem (s menšími makromolekulami, označení 300 – 1000) a poté PEGem s vyšším číslem. Pro orientaci- cena za 5kg POLYETHYLENGLYCOLu 4000 ZUR SYNTHESE je kolem 2.500 Kč (MERCK spol. s.r.o). Nastuduj si alespoň kapitoly, jež sepsal docent, a pokus se jimi řídit (viz Uvod do mechanickeho a chemickeho cistenia starych kramov, tedy ZDE).
A platí staré známé – autor nemůže odpovídat za vaše činy, tudíž vše konáte na vlastní nebezpečí… :smt045 -
Je to prosté, milý @, napiš mi tvůj e-mail a víceméně obratem ti pošlu zmíněný sborník. A abych použil docentova slova z fóra o krámech – studuj, studuj, studuj…
Tak trochu jsem spoléhal na Harpa, že někam na Obnovu sborník umístí, neb jsem mu ho na počátku týdne poslal… -
OSSIA nebo také ostinato – tvrdošíjně :blackeye:
-
Děkuji za docenění a pokusím se nezklamat ani v budoucnu :wink:
Nicméně mne trochu mrzí, že doposud se v diskuzi neozval nikdo, od něhož bych se mohl dozvědět i odlišné způsoby zmíněného patinování.Mimochodem, k tomu taninu se časem ještě vrátím, neb nesdílím tvůj negativní postoj vůči používání tanátování. :tongue7:
-
Konečně se pokusím vrátit ke zmíněnému procesu patinování, v našem případě bronzového odlitku. Předem upozorňuji, že níže uvedený postup není univerzální a pro mne byla i samotná tato činnost zcela výjimečná, neb obvykle se věnuji konzervaci/restaurování jiných materiálů.
Nicméně všem, kteří se rozhodnou v budoucnu zkusit barvit resp. patinovat jakýkoliv předmět, vřele doporučuji stále víceméně aktuální knížku od Jana Škeříka – Receptář pro elektrotechnika. Zde mohou zájemci najít různé receptury barvení pro odlišné druhy kovů, nekovů a jejich slitin.A teď k samotné bustě T.G.M., aneb lehký výtah z restaurátorské zprávy…
Vzhledem k faktu, že předmět byl dlouhodobě vystaven povětrnostním vlivům (a do exteriéru se i vrací), je na něm znát vysoká míra poškození. Ochranný lak (patrně zaponový) je v celé ploše zčernalý, krakelován a místy dokonce schází (včetně umělé patiny).
Po provedení restaurátorského průzkumu a jeho vyhodnocení byl realizován restaurátorský zásah v těchto krocích.
Čištění
Povrch busty byl po malých částech naměkčován alkalickým odstraňovačem nátěrů (Lakostan), přičemž vzniklá „kaše“ byla snímána chirurgickým skalpelem a posléze i drátěnou vlnou. Poté byl na plastiku aplikován kompletní vatový zábal, smáčený v roztoku Chelatonu III s destilovanou vodou (poměr 50g/1 l H2O). Po jeho postupném sejmutí byly zbylé nečistoty a zejména korozní produkty mědi čištěny mosazným kartáčem, ocelovou vlnou a vatou smáčenou v destilované vodě.
Příprava povrchu
Po vyschnutí zevnějšku byl předmět odmaštěn textilním hadříkem smáčeným v technickém benzínu. Následoval nátěr kyselinou sírovou, 20% roztok v H2O. Místy vysrážené nepatrné krystalky byly lehce setřeny jemnou ocelovou vlnou (000).
Patinování
Na povrch předmětu byl jemným štětcem nanesen roztok Sulky ředěné destil.vodou (1:50 H2O). Obsažená síra po krátké době zareagovala mj. s mědí obsaženou v bronzovém odlitku, což se projevilo ztmavnutím povrchu. Vyvýšená místa byla pro zdůraznění plasticity a modelace (zejména tváře) částečně setřena ocelovou vlnou. Pro ustálení patinace byl na povrch nanesen nátěr kyseliny sírové, tentokráte však pouze 5% roztok H2SO4 v destil. H2O.
Celý postup byl vždy po 24 hodinách opakován (celkem 4x), dokud nebylo dosaženo požadovaného výsledného odstínu patiny.
Ochranný film
Jako ochranný film, jež dostatečně izoluje povrch busty od povětrnostních vlivů, byly naneseny dvě vrstvy mikrokrystalického vosku (Revax-30). Následovalo konečné přeleštění měkkým kartáčem na šaty.Ještě několik poznámek:
– místo Sulky (což je postřik pro sadaře :wink: ) lze užít mj. „sirná játra“ (s jinými přísadami a poměry!), což by měl být v podstatě sulfid draselný.
– nejsem chemik, tudíž nedokážu popsat proces ztmavnutí povrchu vlivem síry (snad Jupiter? :smt045 )
– jako závěrečná ochranná vrstva byl zvolen vosk, s tím, že musí být pravidelně obnovován. Laková vrstva (např. populární Paraloid B72) by se časem začala v exteriéru loupat a celý proces by se nám zacyklil (jedině, že by si dotyčný restaurátor chtěl zajistit zdroj stálých příjmů :) )
– jsem v této oblasti amatér, tudíž berte vše s nadhledem… :smt030
– blahopřeji všem, kteří dočetli až sem -
Blahopřeji! V porovnání s ostatními webstránkami (zejména v ČR), jež se věnují podobným tématům, se domnívám, že ocenění pro obnovu je plně zasloužené. :smt038 :thumbleft:
-
Moniko, Moniko, Moniko. Odpusť mou přímočarost, ale stále platí pravidlo přímé úměry – čím víc informací o daném předmětu sdělíš, tím přesnější a odbornější informace ti mohou být poskytnuty.
Proto neváhej a vlož alespoň nějaké fotky s popisem, nejlépe celek a relevantní detaily (případně je pošli e-mailem mně či někomu z „domácích“ :wink: , např. harp). -
Videl som Tvoju „patinaci“ a myslim, ze nema chybu (aspon na obrazku). Pacham tu taky serial o konzervovani v neprofesionalnych podmienkach a chcem sa opytat ci by si tam nechcel zverejnit svoj postup patinovania bronzu. Samozrejme s uvedenim autorstva atd. V pripade, ze by to nebolo mozne a uverejnis ho, dal tam link.
Tesim sa na moznu spolupracu a prajem pekny den
docent
Milý docente či lazymane (nebo snad Lazycente? :smt045 )
Jak jsem ti už psal, již brzy se pokusím pokud možno stručně vylíčit celý postup zmíněného patinování. Ovšem předtím bych od tebe uvítal odpověď na stále nezodpovězenou otázku týkající se taninu. Ještě v dobách „lenocha“ jsi na jedné z diskuzí značně zpochybnil pasivační účinky tanátování, a to bez dalšího vysvětlení. Anžto mi to stále vrtá hlavou, věřím, že si najdeš čas na osvětu. Díky. -
Víceméně vše důležité o petrifikaci vodou nasyceného dřeva je shrnuto ve sborníku ze stejnojmenného semináře STOP, jež se konal v dubnu 2004 (Národní muzeum Praha). Již brzy by se zmíněný sborník měl objevit na nových webových stránkách „Technologické zásady v památkové péči“ spravované STOP (více ZDE)
Pakliže by měl ovšem harp zájem, můžu mu poslat sborník e-mailem (.pdf, 1MB), aby jej umístil někam na obnovu…pokud by tomu nebránila případná autorská práva. :?: