Z Paříže by měly vymizet “romantické” podkrovní pokoje

PAŘÍŽ 16. února (ČTK) – Některé romantiky zřejmě zarmoutí
francouzská vláda, která novým nařízením prakticky zlikvidovala
podkrovní pokojíky, jež dříve bývaly často domovem začínajících
umělců a v současnosti jsou útulkem především studentů. Známé “chambres de bonne” (pokoje pro služku) v minulých
staletích poskytovaly útočiště umělcům a bohémům ve značně
omezeném prostoru, do něhož se sotva vešla matrace a stůl a v
němž se obyvatelé museli ohýbat pod příkrou střechou.
“Možná by bylo zajímavé tam zůstat přes noc, aby člověk
viděl, jak lidé bydleli před staletími. Ale studenti by neměli
bydlet v muzeu,” tvrdí Isabelle Dumestrová z největšího
francouzského studentského svazu UNEF. “Na tuberkulóze není nic
romantického. Je to sice nemoc 19. století, ale daří se jí tam,
kde jsou vlhké stěny a společné sociální zařízení.”
Průměrná plocha pokojíků pro služku, kterých je dosud asi
170.000, podle ní byla pět metrů čtverečních omezených navíc
příkrými střechami. Obyvatelé v nich nemají tekoucí vodu a musejí
na společný záchod. V zimě jim je chladno a v létě nemají vzduch.
“V pokojích není místo na skříň ani na lednici, takže studenti
věší potraviny v igelitových pytlíkách z okna,” dodala
Dumestrová.
Nařízení, které vstoupilo v platnost minulý týden, na
domácích požaduje, aby dramaticky zlepšili životní podmínky v
podkrovních pokojících. Nyní musejí být velké aspoň 20 metrů
krychlových, na oknech musejí mít bezpečnostní zábradlí, uvnitř
tekoucí teplou vodu, záchod a místo na vaření. Pokud domácí tyto
podmínky nesplní, budou muset výrazně snížit činži.
Dumestrová připouští, že opatření může vést ke zhoršení
ubytovací krize pro 400.000 pařížských studentů. Krize však již
existuje a nedostatek ubytování pro studenty snad povede k jejímu
řešení, dodala.
ml dr

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Ako pripraviť historické mesto o dušu

Tu změnu nelze přehlédnout. Ne každý si ji připouští a ne každému je milá, ale stala se realitou, s níž je třeba se vyrovnat: poprvé v sedmisetleté existenci středoevropského historického města dochází před našima očima k bezprecedentní změně jeho funkce. Klasické město poskytovalo svým obyvatelům několik základních funkcí – ochranu, prostor k životu a k sociálním kontaktům a možnost směny. Dnes však mají historická sídla (a zejména jejich jádra) pouze jedinou hlavní funkci – a tou je zábava. Od disneylandu se liší jenom tím, že ji nabízejí v méně nápadné a méně prvoplánové podobě a v bytelnějších kulisách.

Muzeum knihy zůstane ve Žďáru nad Sázavou

ŽĎÁR NAD SÁZAVOU 5. března (ČTK) – Muzeum knihy zůstane v
zámku Radslava Kinského ve Žďáru nad Sázavou. Jeho expozice bude
během tří až pěti let modernizována. Novinářům to dnes řekl
Michal Lukeš, nový ředitel Národního muzea v Praze, které žďárské
muzeum spravuje. Bývalé vedení Národního muzea městu pohrozilo,
že pokud nepřispěje na obnovu výstavních vitrín, knihy z města
odveze. “Situace byla zbytečně vyostřena, chtěli bychom jednat na
přátelštější úrovni,” uvedl Lukeš.

Služba menšinám jako povinnost

Mnohé z diskusí o činnosti současných českých muzeí obsahují zajímavé nedopatření. Lidé z profese vědí, že je již delší dobu připravován zákon o veřejných službách, který má obsáhnout také kulturní instituce. Nebyl by českým specifikem, bereme si pouze příklad z rozvinutých zemí.