• Posted by admin_obnova on 12. augusta 2005 at 3:48

    potrebujem rozobrať drevenicu, označiť ( očíslovať ), premiestniť a zložiť, má niekto podobnú skúsenosť, existuje nejaký "návod"?, vie niekto poradiť ako na to? ďakujem za všetky dobré rady peterkopotrebujem rozobrať drevenicu, označiť ( očíslovať ), premiestniť a zložiť, má niekto podobnú skúsenosť, existuje nejaký "návod"?, vie niekto poradiť ako na to?
    ďakujem za všetky dobré rady
    peterko

    palo odpovedal 10 years, 3 months ago 3 Členovia · 8 odpovede/odpovedí
  • 8 odpovede/odpovedí
  • Anonymous

    Member
    12. augusta 2005 at 14:00

    Veď to je návod….očíslovať, zložiť. Slovenské Lego!

  • Anonymous

    Member
    15. augusta 2005 at 21:53

    Poznam cloveka, co takto rozobral a poskladal par domov, chcete nanho cislo?Ale v podstate ste to vystihli – pofotit povodnu polohu, zdokumentovat detaily, ocislovat stitkami, opatrane rozobrat a potom v opacnom poradi poskladat…

  • Anonymous

    Member
    16. augusta 2005 at 22:53

    Ak to nie je tajne, tak ja by som to cislo chcela. Dakujem. Tiez sa chystame spravit podobnu vec.
    Dakujem

  • palo

    Member
    9. januára 2014 at 14:24

    [quote]Když dům na návsi kupovali, tvářil se jako zděný. Ve skutečnosti byl zvenku i uvnitř obložený heraklitem a bíle natřený, s trojdílnými okny. Ale v hrázděném patře měl dřevěnou vyřezávanou pavlač… Když heraklit odkryli, ukázaly se roubené stěny! Přízemí ale bylo natolik ve špatném stavu, že nešlo zachránit. První patro chalupy tedy podepřeli trámy a přízemí postavila firma Tesmo nové. Trámy jsou bez impregnace, spáry byly stejně jako dříve vyplněny mechem a vymazány hlínou se slámou. Zachovalý krov dostal novou krytinu, dřevěný štípaný šindel.

    Když se farmář rozhodoval, zda koupit nové auto nebo starou usedlost v lesích, která tu chátrá už od války, zvítězila touha zachránit vzácné budovy. V roubeném domě s kamenným chlévem, s roubeným patrovým špýcharem, výminkem, sýpkou a stodolou by chtěl jednou udělat skanzen. V době naší návštěvy dostávala právě sýpka novou krytinu ze slaměných došek.

    [/quote]

    Prečítajte si viac a pozrite si fotografie v článku Ivy Tvrzovej Nejlepší mošt je stvolenský z 27. 11. 2010 na http://www.chatar-chalupar.cz.

  • porsena

    Member
    10. januára 2014 at 11:48

    Nádhera :), a ide to aj bez dokonalého vyšperkovaného pamiatkového zákona.

  • palo

    Member
    10. januára 2014 at 13:51

    Môj komentár k uvedenému článku:

    Viete, kde sa nachádza obec Stvolny? Nie? Ani ja som nevedel, že vôbec existuje. V tej obci je však normálne, že ak má kultúrna pamiatka zrubové steny, ktoré sú v takom zlom technickom stave, že sa nedajú zachovať, nahradia ich zrubovou replikou.
    V Banskej Štiavnici, ktorá je mestom na Zozname svetového dedičstva UNESCO, je naproti tomu normálne, že v takom prípade zrubové steny nahradia murivom z moderných murovacích blokov.

    Že v prvej lokalite je zrub pohľadovo exponovaný a v druhej prekrytý omietkou, považujem za kozmetický detail.

  • palo

    Member
    19. januára 2014 at 0:35

    [quote]Když majitel tuto starobylou chalupu na Vysočině pořizoval, věděl, že ji čeká zásadní rekonstrukce. Byla sice krásná, ale k bydlení moc nebyla. Podívejte se, jak nádherně, citlivě a vkusně se dá zrekonstruovat památkově chráněný objekt. Během osmi měsíců chalupa omládla.

    Chalupa v Kadově je nyní připravena sloužit dalších mnoho a mnoho let a dělat radost svým majitelům. A jak by se líbila vám?[/quote]

    Prečítajte si viac a pozrite si obrázky v článku Evy Vítkovej “Starou chalupu zachránila rekonstrukce. Teď je nádherná!” z 13. 1. 2014 na http://www.prozeny.cz.

  • palo

    Member
    19. januára 2014 at 0:39

    [quote]Ohlédnutí za rekonstrukcí chalupy v Kadově. Doporučuji projít si odkazy, které dohledal Martin Cviček.

     

    http://www.chalupylomond.cz/reference-kadov

    Z fotografií na stránce stavební firmy je dobře patrné, že objet byl ve velice špatném stavu již před zahájením rekonstrukce. Chalupa evidentně protrpěla “chalupářskou” amatérskou rekonstrukci, která ji hodně uškodila. Řada nevhodných zásahů nebyla při rekonstrukci odstraněna, lze dovozovat, že šlo především o čas, který firma měla.

    Co se tedy povedlo? Především je dobře, že zůstaly zachovány proporce stavby – žádné nové “přílepky”, žádné zvednutí střechy, výměna oken za větší apod. To jsou nejčastější důvody zániku hodnotné vesnické stavby. Chalupa si i nadále drží svůj typický vzhled. Nesmírně dobře je, že zůstala malá okna ve štítu, sice členění lomenice neodpovídá přesně typu a rozmístění oken, ale to je jen drobný, akceptovatelný, detail a navíc, tato změna byla provedená již o hodně dříve. I všechna nově vyměněná okna jsou správně volená, v dobrých proporcích.

    A co se nepovedlo? Z vnějšku chalupy jsou to především detaily, jenže detaily utvářejí celkový dojem. Ten je trochu rozpačitý, honosná šindelová střecha na stavbě, která vzhledem již odpovídá novějšímu stavebnímu stylu počátku dvacátého století. Střešní okna řešená zcela nevhodně v kombinaci se šindelovou střechou. Střecha tak působí jako rozmar majitelů, kteří zkrátka jen chtějí něco hodně drahého. A především, když už si dali tu práci, proč neobnovili tradiční kabřinec, který na střeše evidentně byl a nyní tam zkrátka vzhledem k typu krytiny viditelně chybí! Na tento typ objektu – při tomto typu rekonstrukce – by nejvhodnější krytinou byla tradiční světle šedá šablona – eternit. Tato krytina se v tomto regionu používala přes sto let!

    Velký problém vidím v používání konvenčních syntetických materiálů a pojiv na bázi cementu. To je velice špatné, bude to mít negativní vliv na životnost stavby a také na zdraví obyvatel.

    Interiér je věcí vkusu majitelů, měl bych výhrady ke vzhledu a umístění sporáku, ale nezaujatým pohledem jde o stavbu z těch povedenějších. Katastrofa je však krbová vložka v jiné místnosti, to je neoddiskutovatelně špatně. Vložka nikdy nebude mít také vlastnosti jako čistě akumulační stavba, má velkou spotřebu dřeva, menší účinnost, zvláště pokud je propojená s vodou – to je nejhorší varianta, kterou budou muset majitelé dříve či později řešit…

    Jak již někdo napsal dříve, kdyby většina rekonstrukcí dopadla “přinejhorším” takto, byl by to úžasný výsledek. Odhlédneme-li od všech nedostatků, objekt zůstal v podobně, která je pro tento region typická – a to je nejdůležitější.

     

    http://www.thermosanace.eu/projekty/clanek/termosanace-krovu-historicke-roubenky
    …k termosanaci. Metoda je to dobrá, ale nesmírně drahá (i přes sto tisíc). Je otázkou, zda u opravdu starého krovu, přes sto let staré dřevo, je něco takového nutné. Pokud bude krov v suchu, tak není moc velká šance, že se brouk do tak starého dřeva znovu pustí. Obvykle stačí jen lokální ošetření a je-li zajištěno suché, tmavé a odvětrané prostředí, neměl by být s hmyzem a houbami problém. Sucho je nejlepší ochrana dřeva!

    [/quote]

    Zdroj: Česká vesnice

Log in to reply.

Začiatok diskusie
0 of 0 odpovede/odpovedí June 2018
Súčasnosť