Tiziano Vecellio

Obnova.sk Fotografia

autor: Martin Kněžek
Vlastním jménem Tiziano Vecellio. Kroniky se rozházejí již v tom, kdy se tento umělec narodil. Jedna tvrdí, že roku 1476 nebo 1477, prohlídka Kroměřížského zámku vás ujistí o roce 1485, další encyklopedie uvádí, že žil kolem 1490-1576. Již dle jména je to samozřejmě Ital a překvapivě malíř.Byl vyučený v Benátkách u Belliniů, ovlivnila jej však i tvorba staršího spolužáka Giorgiona, po němž některá díla (jako například Venuše) dokončoval a s nímž spolupracoval na výzdobě průčelí Fondaca dei Tedeschi v Benátkách (1508, bohužel nezachováno). V rané fázi lze jen těžko od sebe dílo obou umělců rozeznat (příkladem je Koncert v přírodě, střídavě připisovaný oběma). 1511 provedl Tizian v Padově cyklus fresek ze života sv. Antonína ve Scuola del Santo, nejvýznamnější práce však vznikaly v době pobytu ve Ferraře 1516-1523. Jednou z nejslavnějších je Nanebevzetí Panny Marie (1516-18), hlavní oltářní obraz v Santa Maria dei Frari v Benátkách, kompozice celkově a jednotně vnímané scény. Snaha o vyjádření pohybu je patrná i v dalších dílech (Bakchus a Ariadna, 1523; Zavraždění sv. Petra Mučedníka, 1528-30), které předjímají barokní názor. Ve středním období převládají portréty, T. se stal výhradním portrétistou císaře Karla V. (Karel V. v bitvě u Mühlbergu, 1548); výrazem uznání bylo 1553 povýšení do hraběcího stavu. Souběžně maloval mytologické obrazy (proslavená je Venuše z Urbina (1538), či nejvzácnější klenot obrazárny Kroměřížského zámku druhého patra druhé síně, číslo exponátu je 49 a jméno je Apollón a Marsyás – T. jej vytvořil dle prohlídky ve věku 90ti let a prokázal v něm nejen umělecké mistrovství, ale i filosofickou hloubku.

Obnova.sk Fotografia

Apollón – bůh rozumu a světla – vítězí nad Marsyem, který teprve pravdu a světlo hledá a je po sázce stahován z kůže). T. dále vytvářel mimořádně dynamické náboženské kompozice (např. Ecce Homo, 1543, nebo nástropní malby benátské Santa Maria della Salute, kolem 1544). v posledním období se rukopis dále uvolnil, linie byla potlačena stejně jako zářivost koloritu (Korunování trním, 1576 – nedokončeno). T. je dodnes považován za jednoho z největších malířů všech dob, především zásluhou jeho ideálu krásy a zdokonalení barevného podání benátské školy.

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Sandro Botticelli

Sandro Botticelli (vlastním jménem Alessandro di Mariano Filipepi) byl italským malířem rané renesance. Narodil se 1.3.1445 ve Florencii a zemřel 17.5.1510 tamtéž.

Obnova.sk Foto

Rafael Santi di Urbino

autor: Irena Bálková
Vlastním jménem Rafael Santi di Urbino. Rafael se narodil v Urbinu 6.dubna 1483. Studoval nejprve u svého otce- Giovanniho Santi. Rodinný dům Rafaelův byl štěstím pro mladého umělce, jeho otec byl jeho požehnáním. Giovanni Santi sice nebyl nejlepším malířem, byl však uvážlivý svému umění.

Rafael Santi di Urbino

Vlastním jménem Rafael Santi di Urbino. Rafael se narodil v Urbinu 6.dubna 1483. Studoval nejprve u svého otce- Giovanniho Santi. Rodinný dům Rafaelův byl štěstím pro mladého umělce, jeho otec byl jeho požehnáním. Giovanni Santi sice nebyl nejlepším malířem, byl však uvážlivý svému umění. Zasvětil mladičkého Rafaela do všech tajů svého řemesla. Učednická léta strávil Rafael u Pietra Perugina v Perugii. Perugini bývá označován jako nejslavnější umbrijský malíř. Vlastním jménem Pietri di Cristoforo Vannucci- Peruginy. On sám byl starostou města Peruginy a žákem Fiorenza di Lorenzo. Krátkou dobu byl také pomocníkem Verrocchiovým. Peruginy pracoval společně s Ghirlandaiem, Rossellim a Botticellim na výzdobě Sixtínské kaple ve Vatikánu. Zde také vzniklo jedno z jeho hlavních děl- Předání klíčů. Že byl Rafael jeho žákem, nejlépe poznáme na jeho obraze Marie s děťátkem a dvěma světicemi, malovaném na topolovém dřevě a ve svém způsobu naprosto směrodatné pro Rafaela. Sladké tváře Marie i druhých světic, subtilní zpracování očí i rukou, celou komposici- Peruginův způsob práce nalézáme na obrazech Rafaelových.

Josef Mánes

Josef Mánes (1820 – 1871) Josef Mánes byl zakládající osobností českého výtvarnictví a největším mistrem české malby a krajinářství. Jeho tvorba vychází z romantismu, je inspirována životem venkovského lidu, který pro Mánesa představoval ideál čistoty lidství. Ve své době byl Mánes oslavován za zpodobňovaní ‚zlatého věku naší rasy slovanské’. S životem a zvyky venkovanů se Mánes nejdříve sblížil za svého pobytu v Kroměříži a později také na svých cestách po Moravě a Slovensku.

Dum Panu z lipe 2

Historie budovy

Dům na nám. Svobody č. 17 známý jako Dům pánů z Lipé, méně jako Schwanzův palác. Majitelem předchozí stavby z období gotiky byl v letech 1564 až 1587 pan Čeněk z Lipé, z této skutečnosti vychází i pojmenování objektu.