aktivita " diskusia " Architektúra a stavitelstvo " sebestačná ekofarma

  • waldes

    člen
    19. septembra 2010 o 1:22

    Ako vidím, pekne ste sa tu pustili do RobertM, ale jediný tu diskutujúci vie o čom je permakultúra a fukuoka. Tiež som sa začal venovať fukokovi a mám už dielče výsledky. Spolu s priateľom sa snažíme prispôsobiť Bonfilsovú metódu na naše podmienky. Viac postupne nájdete na prechodnej adrese http://farma-fukuoka.webnode.sk/

  • pistino

    člen
    21. marca 2010 o 15:38

    Krasne video o tom jak funguje cele polnohospodarstvo v EU. O sebestacnej farme toho tam vela nieje ,ale to mozno Roba povzbudi nieco robit aby to takto nebolo. Pekny priklad je tam z Rumunska. Treba trochu vediet po nemecky al. anglicky.

  • janko

    člen
    17. marca 2010 o 21:53

    Martin dobre napisal, ze jedinu orientaciu v informacnom sume dneska davaju len vlastne skusenosti. Ziadne disputovanie, diskurovanie a mudrovanie ich nedokaze nahradit, papier a obrazovka znesu vsetko.

    Neviem či niekto z vás už bol v Perma raji, ale ja áno. A aby ste mi verily zopár fotiek vám tu dám. A môžte mi veriť je to tam úplne všetko skutočné, stačí sa zakusnúť. Tak sa snažte možno sa tam dostanete tiež.

    http://www.youtube.com/v/1_I7Ag1YA6M&hl=en_US&fs=1&

    http://www.carlwarner.com/

  • miro-carsky

    člen
    17. marca 2010 o 13:32

    Martin dobre napisal, ze jedinu orientaciu v informacnom sume dneska davaju len vlastne skusenosti. Ziadne disputovanie, diskurovanie a mudrovanie ich nedokaze nahradit, papier a obrazovka znesu vsetko.

    Za svetly priklad nech sluzi Tomas z Brany, ktory bol priekopnikom slameneho domu u nas. Geneza stavania jeho domu isla systemom pokus omyl. Jednak preto, ze nie vsetko funguje tak ako je pisane, ale aj preto, ze Tomas experimentoval s novymi vecami. Vysledok: teraz je jednym z najlepsich odbornikov, praktikov na hlinene omietky, pigmenty, prirodne natery atd.

    Takze ja uz len cakam na spravu od Roberta M, ze zacal nieco podnikat. Inak budem mat nutkanie zaradit ho medzi lavicovych intelektualov…

  • janko

    člen
    16. marca 2010 o 18:13

    @ Janko: Ďakujem za tie úryvky, rád som si tú knižku pripomenul – kedysi mi veľa dala.

    building Thoreau’s cabin
    http://skovsnogen.blogspot.com/search/label/thoreau´s%20hytte

    Navrhujem zorganizovať občianske združeneie za rozhodnutie samotných ludí aké knihy majú byť určené na povinné alebo doporučené čítanei v škole. Jedna z nich by mohla byť Walden.

  • harp

    člen
    16. marca 2010 o 8:16

    Slovenská agentúra životného prostredia
    v spolupráci so Spolkom pre obnovu dediny
    a Združením miest a obcí Slovenska
    Vás pozýva na seminár

    „Vidiek – trvalý zdroj energie“

    24. marca 2010 o 13.00 hod.

    Incheba a.s. Bratislava

    Hala D2 – konferenčná sála

    sprievodné podujatie veľtrhu

    CONECO / RACIOENERGIA

    Cieľ seminára:

    Vidiek je stálym zdrojom energie v podobe úžasného ľudského, prírodného aj materiálneho potenciálu – ľudského umu a zručností, prírodných surovín, či miestnych kultúr. Vidiecke prostredie je krásne práve tým, že je prirodzené. Vidiecky človek žil v minulosti v úzkej symbióze s prírodou, tvorba ľudského obydlia a sídiel vychádzala z prírodných materiálov a zákonitostí, vidiecke osídlenie bolo harmonickou súčasťou krajiny a dotváralo jej obraz.

    Dokážeme túto zdedenú múdrosť pochopiť, využiť a zúročiť aj v dnešnom globalizovanom svete plnom nových materiálov, technológií, tvarov, ale aj nevkusu a cudzích vzorov?

    Každá doba prináša nové podmienky pre život na vidieku, ktoré menia tvár vidieckych sídiel a krajiny. Bez poznania histórie a pochopenia súvislostí doterajšieho vývoja slovenského vidieka nie je možné porozumieť ani jeho budúcemu smerovaniu.

    Seminárom chceme iniciovať diskusiu architektov, krajinárov, ochranárov, urbanistov, projektantov, výrobcov a dodávateľov stavebných materiálov a technológií, starostov a obyvateľov dedín, poslancov a úradníkov, učiteľov a pedagógov v záujme vytvorenia vízie moderného a hrdého európskeho vidieka vychádzajúceho z tradícií a miestnej identity, miestnych materiálov a surovín a z vlastného kultúrno-historického odkazu.

    Na seminári privítame všetkých, ktorým leží na srdci svojráznosť a malebnosť slovenskej dediny.

    Vstup na seminár je voľný v rámci vstupenky na veľtrh.

    Súčasťou seminára sú výstavy SAŽP „10 rokov realizácie POD na Slovensku“ a „Súťaž Dedina roka 2009“ a súvisiace propagačné materiály.

    Odborná garancia: Anna Kršáková, SAŽP Banská Bystrica

    Michal Šarafín, FA STU Bratislava, Spolok pre obnovu dediny

    Organizačné zabezpečenie: Andrea Ľuptáková, SAŽP Banská Bystrica

    tel: +42/48/4374185, e-mail: andrea.luptakova@sazp.sk

    P r o g r a m :

    Prezentácia: 12,30 – 13,00

    I. pamäť krajiny a ľudí 13,00 – 13,30

    * Symboly v krajine a zanikajúce hodnoty

    Peter Jančura, SAŽP, FEE TU Zvolen

    * Hlina, kameň, drevo v ľudovom staviteľstve

    Miroslav Dužík, Trenčín

    II. TRADÍCIA INŠPIRÁCIOU 13,30 – 14,00

    * Architektúra je odkaz kultúrnej úrovne doby

    Igor Krpelán, IK-PROJEKT, SPOD

    * Chápanie hodnôt, ktoré sme zdedili

    Anna Kršáková, SAŽP Banská Bystrica

    III. SÚLAD STARÉHO S NOVÝM 14,00 – 14,30

    * Drevo a novodobé tendencie v architektúre a konštrukciách

    Ivan Hojsík, DOMOD Bratislava, SPOD

    * Verejné priestranstvá – obnova či pomešťovanie

    Michal Šarafín, FA STU Bratislava, SPOD

    Diskusia: 14,30 – 15,00

    Prestávka: 15,00 – 15,15

    IV. ŽIVÁ ENERGIA VIDIEKA 15,15 – 16,30

    * Potenciál obnoviteľných zdrojov energie z pohľadu architekta

    Ján Ilkovič, FA STU Bratislava

    * Kameň a slama v dedinke Hrušov

    Pavel Bendík, Boris Hochel, obec Hrušov

    * Voda v službe obce Necpaly

    Peter Majko, obec Necpaly

    * Energia z biomasy v Hontianskych Moravciach

    Rudolf Gabryš, obec Hontianske Moravce

    * Energeticky pasívny dom

    Björn Kierulf, Inštitút pre energeticky pasívne domy

    Diskusia a závery: 16,30 – 17,00

  • robertm

    člen
    15. marca 2010 o 22:29

    Vraj hlina dobre pohlcuje elektromagneticke žiarenie. Možno stačí zlato dostatočne hlboko zakopať. Do akej hĺbky pracujú detektory kovov?

  • janko

    člen
    14. marca 2010 o 20:29

    osobne si myslím že pod lampou je največši atma. takže by som odšroboval drevenu nohu na stole, vyvrtal tam dieru v priemere mincí a pekne ich tam pozasuval.

  • janko

    člen
    14. marca 2010 o 20:26

    Akurat na detektoroch sa nastavuje či chceš hladať zlato alebo striebro alebo meď alebo železo… Takže ocelové pletivo ti nepomože.
    Dakde mam knihu survivlingu kde si treb askovať veci do zeme a oni to neičím prikrily proti detektoristom sa mi zdá že dosky, alebo tehly. Alebo ocelová platna? Musím to najsť.
    Ale myslím že hodnotu má velkú aj ludská múdrosť a dobré skutky, možno keby si tie našporil tak to je asi najlepšie ochránený poklad voči zlodejom.

  • robertm

    člen
    14. marca 2010 o 15:24

    janko: Super prispevok o peniazoch :-) Osobne planujem zamurovat zlato v hodnote dnesnych asi 1000 – 2000 eur na preklenutie pripadnych problemov farmy. Na zmetenie detektorov kovov planujem pouzit kovove pletivo do muru, staticky bezcenne ale nezavadzia. Este chcem povedat ze zlato su skutocne peniaze. To co dnes pouzivame, dolare a odvodene meny (eura, české koruny, čínsky juany…), su len farebne papieriky, dlhodobo bezcenne. Pouzivatelov tychto penazi ZAKONITE caka inflacia a kto si spori na dochodok, robi hlupost.

    http://www.paprsky1.de/hudba__filmy_a_videa/film/finaneni_krize_a_pravo/finaneni_krize_a_pravo.html

  • janko

    člen
    14. marca 2010 o 13:45

    Potravinová závislosť na západe, energetická závisloť na východe. Ako dlho to vydrží?

    čo tak založiť vlastne peniaze ako v Bavorsku?
    http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=566

    Ukážka:
    Náš výlet začneme v Bavorsku, v regionu Chiemgau, kousek od česko-německých hranic. Tady totiž funguje nejúspěšnější německý systém regionální měny. U jeho zrodu stála snaha podpořit lokální ekonomiku, posílit vazbu mezi výrobci a jejich zákazníky, udržet zaměstnanost a také přispět na práci zdejších neziskovek. Zakladatelé chtěli hledat rovnováhu mezi regionálním a globálním měřítkem obchodu a také mezi dosahováním cílů ekonomických, sociálních i environmentálních. Zdejší produkce samozřejmě nepokryje veškeré potřeby regionu a regionální měna má jen omezené geografické využití. Nejde tedy o pokus odříznout se od světa, ale o snahu přiměřeně podpořit regionální toky surovin, zboží a peněz. A v neposlední řadě má projekt ještě jednu rovinu: snaží se pochopit, jak peníze vlastně fungují a zda se dá předejít ekonomickým kolapsům.
    V současnosti je v systému zapojeno přes 600 obchodníků z regionu Chiemgau a v oběhu koluje přes 450 tisíc chiemgauerů, tedy jednotek této měny. Jde o ekvivalent 450 tisíc eur. Pokud za eura nakupujete chiemgauery v jednom z 50 výdejních míst, tři procenta z této transakce jdou na neziskový projekt, který si sami vyberete. Tato tři procenta pak reálně zaplatí ten, kdo se rozhodne pro opačnou směnu. Chiemgauery totiž můžete vyměnit zpět na eura, ovšem už s poplatkem pět procent. Zbylá dvě procenta částečně pokrývají provozní náklady celého systému.

    Zaujimave zhodnotenie permakultury
    http://www.volny.cz/karelch/permakultura.doc

    Na ukažku:

    Japonec Fukuoka a Australan Mollison

    Při porovnání obou systémů je vidět vliv rozdílné kulturní tradice v subtropických zemědělských podmínkách. Mollison předpokládá na farmě pastevní chov masného dobytka, slepice, další pastevní drůbež a chov ryb, zatímco Japonec Fukuoka se spokojí s hejnem kachen a „dary moře“. Tam, kde Mollison stohuje stromy, keře a trvalky do podoby arbokultury s malými ploškami jednoletých plodin, Fukuoka na rýžovišti střídá dvě jednoletky a ovocný sad nechává podrůstat divokými rostlinami. Intenzivní zeleninovou zahrádku u domu mají oba, stejně tak kladou shodně důraz na mulčování, zúrodňování půdy a pěstování stromů poutajících dusík. Hlavní zdroj obvykle nedostatkového dusíku vidí však Mollison v trusu zvířat (slepičí traktor, koulející se permakultura, krmné systémy, rybo-kachní hospodářství), Fukuoka v bílém jeteli a dalším „plevelu“. Důležité je taky určitě to, že Fukuoka vystupuje spíše jako filozof a rolník, kdežto Mollison je vnímán jako krajinný plánovač a školitel.

    Fukuoka rozvíjí především hospodaření v rodných vlhkých subtropech, v kontrastu k Mollisonovi, který žije v subtropech suchých a snaží se vypracovat návody pro krajiny vlhké i suché, horké i chladné.

  • martin-petras

    člen
    8. marca 2010 o 10:47

    @ Janko: Ďakujem za tie úryvky, rád som si tú knižku pripomenul – kedysi mi veľa dala.

    @RobertM: ak sú bezdôvodné osobné invektívy jediný sôsob ako vieš diskutovať, potom naozaj nie je o čo stáť. Veľa šťastia.

  • robertm

    člen
    8. marca 2010 o 0:03

    Základom výživy ľudstva sú energetické rastliny ako obilniny, strukoviny či olejniny. Zelená strava obsahuje energetickú celulózu, ale tú človek nedokáže stráviť. Niektoré zvieratá majú vo tráviacej sústave baktérie, ktoré rozložia celulózu na jednoduchšie cukry a tým túto stravu sprístupnia. Porovnávať človeka s volom je nemiestne. Najvýhodnejšia strava pre človeka je zmiešaná. Rastliny na energiu, živočíšnu stravu na bielkoviny. Jesť priveĺa mäsa je neefektívne, pretože na jeho výrobu treba mnohonásobne väčšie množstvo rastlín. Jesť iba rastliny je tiež neefektívne, pretože v nich chýbajú nenahraditeľné látky inak dosť zastúpené v živočíšnej potrave. V tomto vlákne ma zaujíma aj efektivita sebestačnej prírodnej farmy. V husto obývanej Európe nie je nazvyš pôdy.

    Možno stačí jesť vajcia a mlieko. Ale ja chcem aj mäso. Morálne zábrany zabíjania zvierat sa dajú potlačiť zabíjaním najprv menších a potom väčších zvierat. Zvieratá s mozgom veľkosti strukoviny (vtáky, hlodavce) sú veľmi hlúpe. Ak odrúbete sliepke hlavu, ostatné vám prídu kradnúť kúsky mäsa. Zvieratá s mozgom veľkosti ovocia (väčšie cicavce) tiež neoplývajú inteligenciou, ale treba ich zabíjať mimo dohľad ostatných zvierat.

    Martin Petráš napísal:
    > zabudni na EPD

    Súhlasím. Pasívny dom je skôr úradnícky termím na prideľovanie dotácií. Pre ľudí sú najdôležitejšie čo najmenšie náklady na vykurovanie. PS: Martinko len ti nezačni používať rozum, lebo by to mohlo bolieť.

  • janko

    člen
    7. marca 2010 o 20:20

    Pre inšpiráciu navrhujem siahnuť po knižke H.D.Thoerau – Walden. Hoci poprvýkrát vydaná roku 1854, myšlienky a skúsenosti autora sú aj dnes s tými, čo sa rozhodli žiť slobodne a sebestačne v dobrovoľnej skromnosti. Zdá sa, že o to ide aj Robertovi EM.

    ukazky z knihy a zapisky od ineho autora z podobneho zivota
    http://feuerteufel.blog.cz/hledani?page=1&query=walden&search=ublog

    audio kniha ale v anglictine
    http://www.uloz.to/1018274/thoreau.walden.zip

    Jednou odpoledne koncem prvního léta, když jsem si zašel do Concordu k ševci pro spravenou botu, mě zatkli a vsadili do vězení, protože, jak jsem to už jinde vylíčil, jsem nezaplatil daně státu, jehož autoritu jsem neuznával, neboť tento stát přímo před vraty svého senátu kupuje a prodává muže, ženy a děti jako dobytek. Odešel jsem do lesů za jinými cíli. Jenže ať se člověk hne kamkoli, všude se na něj lidé sápou a dotírají svými špinavými institucemi, a jak jen mohou, vymáhají na něm, aby se přidružil k jejich zoufalému spolku tajných dobrodinců. Pravda, mohl jsem se s větším či menším úspěchem vzepřít násilím, v záchvatu amoku napadnout společnost, ale řekl jsem si, ať raději společnost v záchvatu amoku napadne mne, neboť ona je v postavení zoufalce, ne já. Nicméně druhý den mě propustili, vyzvedl jsem si spravenou botu a vrátil se do lesa ještě včas, abych si na kopci Fair Haven nasbíral k obědu borůvky. Nikdy mně nikdo jiný nezpříjemňoval život, než ti, co představují stát.

    Vypadám jako povaleč; obývám pevný, světlý a čistý domek, který sotva stojí víc, než obvykle činí roční nájemné za takovou zříceninu; obejdu se bez čaje, kávy, bez másla, mléka i čerstvého masa, a nemusím tedy ani pracovat, abych si ty věci opatřil; nu, a protože moc nepracuji, nemusím ani moc jíst, takže za stravu vydávám jen nepatrně. Jedinou pravou Amerikou je ta země, kde si můžete svobodně zvolit takový způsob života, který vám umožní obejít se bez těchto věcí, a kde na vás stát nijak nevymáhá, abyste podporovali otroctví a válku a jiné zbytečně nákladné extravagance, jež jsou přímo nebo nepřímo důsledkem požívání těchto věcí. Vůbec by mi nevadilo, kdyby všechny louky světa zůstaly rozbujelé, jestliže by to znamenalo, že se lidé začínají obrozovat. Člověk nemusí studovat historii, aby přišel na to, co svědčí nejlíp jeho kulturnosti. Za hodinku za dvě si mohu, kdykoli se mi zlíbí, bez práce, jen tak pro zábavu nachytat ryb třeba na dva dny, anebo si vydělat dost peněz, abych s nimi týden vystačil.

  • janko

    člen
    5. marca 2010 o 21:34

    Presne tak mudrovaním a vypisovaním po internete ešte nikto nikdy nič nevypestoval. Navrhujem zrušiť alebo račej nie. Veď nám to už rastie samo.

Pôvodný príspevok
0 of 0 príspevkov June 2018
Teraz