• ace

    Member
    3. marca 2007 at 23:55

    Príspevok a s ním aj otázky, tak ako sú uvedné hore, som zaslal aj na w i-ekis a tu pripájam ich odpoveď v plnom znení: Odpověď Ing. Světlana Kravčenková 02.03.2007 15:39
    Dobrý den,
    dostala jsem Váš dotaz k vyjádření a tak se Vám pokusím odpovědět na některé Vaše dotazy. Zaměřím se především na vyhodnocení slaměných konstrukcí z hlediska tepelně technického.
    Podle informací o slaměných stavbách, které jsou dostupné a které jsem získala, lze konstatovat:
    • Součinitel tepelné vodivosti (λ) balíku slámy závisí na jeho objemové hmotnosti (míry stlačení), aktuální vlhkosti a směru vláken. Proto se dostupné informace o této základní tepelně technické vlastnosti slámy liší. Já jsem kromě toho, co uvádíte Vy, narazila na hodnoty součinitele lambdy 0,045 – 0,06 W/(m.K), v závislosti na objemové hmotnosti od 90 – 133 kg/m3. Já bych se přikláněla minimálně k výpočtové hodnotě lambdy 0,5 W/(m.K). Jiné informace uvádějí přímo hodnoty součinitele prostupu tepla U pro slaměné stěny:
    tl. 50 cm cca U = 0,12 W/(m2.K),
    tl. 40 cm cca U = 0,13 W/(m2.K),
    tl. 30 cm cca U = 0,17 W/(m2.K),
    Součinitel prostupu tepla konstrukcí U = 1/(Rsi + R + Rse), kde
    Rsi = 0,13 m2.K/W, odpor při přestupu tepla na vnitřní straně konstrukce (dle ČSN 730540/2005)
    Rse = 0,04 m2.K/W, odpor při přestupu tepla na vnější straně konstrukce (dle ČSN 730540/2005)
    R = Σd/ λ m2.K/W, tepelný odpor konstrukce závislý na tloušťce materiálu a součiniteli tepelné vodivosti.
    Při přepočtu zjistíme, že se hodnota lambdy slámy pohybuje v rozmezí od 0,052 – 0,061 W/(m.K).
    • Na adrese http://www.baubiologie.at/asbn/hausderzukunft.html, najdete laboratorní hodnoty tepelně technických vlastností slaměných balíků ověřované ve zkušebně v Rakousku, které je nutné pro výpočet vždy navýšit.
    • Pokud se uvádí, že 40 cm slámy (tloušťka stěny) dokáže nahradit 20 cm polystyrénu, pak to odpovídá, protože pokud porovnáme pouze tepelný odpor obou konstrukcí:
    Slaměný balík tl. 40 cm R = 0,4/0,05 = 8 m2.K/W
    Polystyrén tl. 20 cm R = 0,2/0,039=5,13 m2.K/W
    Čím je hodnota tepelného odporu vyšší, tím materiál lépe izoluje.
    • Pokud chcete použít na stavbu balíky tl. 30 cm a stlačit je na tl. 15 cm, pak se zvětšením jejich objemové hmotnosti musíte počítat se zhoršením izolačních vlastností, součinitel tepelné vodivosti se zvýší a tím se zvýší i prostup tepla. To bude platit i pro vámi navrhovaný případ výroby briket. Doporučuji si při stavbě objemovou hmotnost balíku překontrolovat (r = m/V).
    • Co se týče tepelně technických požadavků na stavební konstrukce, které předepisuje česká norma ČSN 730540-2/2002, změna 1/2005, tak mezi základní patří požadavek na součinitel prostupu tepla, nejnižší vnitřní povrchovou teplotu a zkondenzované množství vodní páry uvnitř konstrukce v celoroční bilanci.
    Maximální požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla lehké stěnové konstrukce a stropu pod nevytápěnou půdou je UN = 0,30 W/(m2.K), pro energeticky úsporné domy je předepsána hodnota doporučená UN = 0,20 W/(m2.K), pro nízkoenergetické domy se doporučuje jít na hodnotu ještě o 1/3 nižší.
    • Přepočítala jsem Vaši navrhovanou skladbu stěny (omítka, ekopanel, slaměný balík tl. 15 cm v dřevěném roštu, parozábrana, vzduchová mezera, ekopanel, omítka – snad jsem to pochopila správně) a dostala jsem se na hodnoty:
    1) U = 0,22 W/(m2.K) (λ slámy jsem uvažovala 0,5, započítala jsem i vliv sálání reflexní parozábrany DAPE, která zvýší tepelný odpor vzduchové mezery a také vliv dřevěného roštu, který vytváří mezi slaměnými balíky tepelný most). Tato hodnota U je nižší než požadovaná hodnota UN = 0,30 W/(m2.K), což je v pořádku, ale pro nízkoenergetický dům to ještě nestačí, takže doporučuji zvětšit tloušťku slaměného balíku minimálně na 40 cm.
    • S nejnižší vnitřní povrchovou teplotou na stěně by problém být neměl. Požadavek vyhoví.
    • Kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce – té je třeba zabránit, protože vlhkost je pro slámu nebezpečná a samozřejmě není vyhovující ani pro nosný dřevěný rošt.Vlhká sláma rychle podléhá zkáze působením hub a plísní a dochází k porušení stavební konstrukce. Nebezpečím pro uživatele jsou pak alergenní spóry a případné toxiny, produkované houbami a plísněmi, které mohou způsobovat alergie a ohrožovat zdraví obyvatel domu.
    Proto jednoznačně doporučuji použít parotěsnou zábranu. Parotěsná zábrana nejen zabrání pronikání vlhkosti do konstrukce, ale zároveň zvyšuje vzduchotěsnost obálky budovy, což je jeden z faktorů ovlivňující nízkou spotřebu energie v nízkoenergetických domech.
    Omítky by měly být difuzně propustné, proto se doporučují hliněné nebo sádrové. Hliněné omítky dokáží absorbovat vodní páry a postupně je v období sucha uvolňovat, takže se zásadně podílejí na udržení vnitřního mikroklimatu.
    Ale vodní páru je třeba z uzavřeného prostoru nějakým způsobem odvést, proto je nutné mechanické větrání.
    Na adrese http://www.rigi.cz/index.php?typ=RIA&showid=43 je uveden projekt domu ze slámy i s návrhem vytápění a větrání. Další adresa:
    • Co se týče tepelného čerpadla a jeho vhodnosti a účinnosti doporučuji adresu: http://energie.tzb-info.cz/t.py?t=1&i=10
    • Dále doporučuji tyto adresy , kde naleznete poznatky z již uskutečněných staveb ze slámy http://www.ekodum.ecn.cz/akce/sbi/05.html, http://www.veronica.cz

    Zatím tedy tolik k Vašim dotazům.
    Ing. Iveta Skotnicová, Ph.D.

    Zároveň Vám všetkým, chcem odporučiť jednu slušnú, celkom fundovanú w. stránku s dobrou tématikou a diskusiami – http://www.living.cz, vrelo odporúčam pre všetkých stavebníkov atd. Ináč som tam našiel aj niečo o ekopaneloch v diskusii pod názvom Stramit.
    S pozdravom nech žije internet, prajem peknú nôcku.