Obrazy ze sbírky mecenáše Otto Mauera jsou vystaveny v Praze

PRAHA 14. února (ČTK) – Obrazy ze sbírky rakouského kněze a
mecenáše výtvarného umění Otto Mauera jsou ode dneška vystaveny v
Novoměstské radnici v Praze. Mauerova sbírka obsahuje významná
díla reprezentantů rakouské výtvarné avantgardy po roce 1945.
Výběr ze sbírky cestuje po světě a v loňském roce ji viděli již v
Tel Avivu, Pasově a Plzni. V Praze potrvá do 13. března, poté
přehlídku nazvanou Reflexe spatří i v Brně, Moskvě a Pekingu. Otto Mauer (1907 až 1973) byl jedním z nejvýznamnějších
mecenášů umění v Rakousku po druhé světové válce. “V roce 1954
založil ve Vídni Galerii sv. Štěpána, která se záhy stala přední
galerií vídeňské umělecké avantgardy 50. a 60. let,” řekl při
dnešní vernisáži kurátor výstavy Günther Rombold.
Důležitým aspektem budování sbírky podle něj bylo, že kněz
podporoval zejména začínající umělce. Vždy ho zajímal vztah
společnosti k modernímu umění, doplnil. V 50. a 60. letech se
soustředil na abstraktní umění, čímž se tehdy přihlásil k západní
tradici v umění, protože v komunistických zemích v umění vládl
socialistický realismus.
Mauerova sbírka čítá na 2000 prací. Jen od Alfreda Kubina,
jehož díla sbíral soustavně od roku 1941, postupně získal více
než 300 děl. Kubin se sice narodil v roce 1877 v Litoměřicích,
ale velmi záhy se jeho rodina přestěhovala do Rakouska, kde žil
do konce svého života v roce 1959.
Kolekce vystavená v Praze zahrnuje například díla slavného
Friedensreicha Hundertwassera, Rolanda Goeschla, Kikiho
Kogelnika, Marii Lassniga, Wolfganga Holleghy či Josefa Mikla.
Na přípravě přehlídky se podílelo Rakouské kulturní fórum,
české ministerstvo kultury a Arcibiskupské dómské a diecézní
muzeum ve Vídni, jemuž Mauer svoji sbírku odkázal.
Markéta Horešovská kar

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Židovské muzeum chce podat stížnost k Nejvyššímu soudu

PRAHA 25. března (ČTK) – Pražské Židovské muzeum chce kvůli
problémům s navrácením umělecké sbírky Emila Freunda jeho
potomkům podat stížnost k Nejvyššímu soudu. Ministerstvo kultury
účelově prohlásilo některé obrazy ze sbírky za kulturní památky,
což znamená omezení vlastnických práv a vývozu uměleckého díla do
zahraničí, řekla ČTK kurátorka muzea Michaela Hájková.

Sběratelka Božena KOUTNÍKOVÁ (1876 – 1942)

Již dávno vymizel z paměti starší manželský pár Koutníkových, žijící od počátku 30. let 20. století v Čelákovicích. Z Mostu se do poměrně klidného, nedaleko Prahy položeného města Čelákovic přestěhovali v roce 1931, kde si pro stáří vyhlédli rodinný domek ve vilové čtvrti pod nádražím. Boženě Koutníkové (*1876 v Nové Pace +1942 v Čelákovicích) se tak splnil sen žít v Polabí, které ji poutalo svou přírodou a hlavně svými významnými předky.

Po dlouhé nemoci zemřel v malíř Jan Kotík

PRAHA 25. března (ČTK) – Jeden z nejvýznamnějších poválečných
českých malířů Jan Kotík zemřel v sobotu v Berlíně po dlouhé a
těžké nemoci. ČTK to dnes sdělil pražský galerista Jiří Švestka,
který umělce od roku 1996 zastupuje.
Jan Kotík patřil k českým umělcům, jejichž dílo má své místo
v mezinárodním kontextu. Kvůli střídání uměleckých směrů a velmi
individuálnímu projevu ho však odborníci nesnadno zařazují do
souvislostí českého umění a ani širší veřejnosti není příliš
znám.

Muzeum umění představuje část progresivních autorů 60. let

OLOMOUC 27. února (ČTK) – Olomoucké Muzeum umění otevře ve
čtvrtek výstavu šesti slovenských a českých výtvarníků, kteří
abstraktní tvorbou v 60. letech minulého století ovlivnili v
dalších dekádách umění v obou zemích. Výstavu, kterou už viděli
Bratislavané a na jaře se přesune do pražského Mánesu, organizuje
tenisový funkcionář Jan Kukal spolu se Slovenskou národní
galerií.

Julius Mařák

Nejvýznamnější představitel českého krajinářství druhé
poloviny 19. století Julius Mařák se narodil 29. března 1832.
Proslul jako malíř lesa a lesních interiérů, obdivován byl i pro
virtuózně zvládnuté kresby se zdůrazněním účinků světla…

Dva symboly demokracie – radnice a múzeum umění

Francie je již tradičně vnímána jako země s příkladným vztahem státu ke kultuře. Vidíme to také u muzeí, kterým se daří nejen ve francouzské metropoli, ale i v regionech. Jedním z důkazů byla výstava „Nová muzea ve Francii 1990 – 1999“, kterou v roce 2000 uspořádala před Veletržním palácem Národní galerie v Praze a Francouzský institut. Byla na ní představena úctyhodná řádka muzeí postavených nebo rekonstruovaných za poslední desetiletí. Na výstavu navázalo počátkem října odborné kolokvium zabývající se vztahem muzeí k dnešní společnosti.