Šoproň – maďarský Krumlov

Šoproň je nejen nejbohatším, ale i nejromantičtějším městem Maďarska. Nejbohatším díky své poloze na hranicích s Rakouskem a v blízkosti okouzlujícího Neziderského jezera, nejromantičtějším proto, že se mu vyhnula turecká vojska táhnoucí na Vídeň a osmanská nadvláda vůbec.Díky tomu se Šoproň může dodnes pyšnit jako jediné maďarské město kompletně zachovaným středověkým jádrem – s hradbami, gotickými domy, kostely a kláštěry, které navíc mnohdy stojí na románských, či dokonce keltských a římských základech. Od antiky až do dnešních dnů je Šoproň křižovatkou cest mezi Vídní a Budapeští, které přinesly městu většinu jeho bohatství.

Už vstup do starého města je impozantní – branou renesanční a barokní Požární věže (Füztorony), která je symbolem a nejznámější památkou města. Hned za ní se otevírá Hlavní náměstí (Fö tér), kterému dominuje barokní sloup nejsvětější Trojice, v rohu náměstí je románskogotický Kozí kostel, zřejmě nejkrásnější kostel města. Domy z patnáctého století mají románské a římské základy – nejpamátnější je dům číslo pět, kde pobýval v patnáctém století král Matyáš Korvín a v devatenáctém století skladatel Ferenc Liszt a jeden z nejvýznačnějších maďarských politiků té doby István Széchenyi. Vedlejší Dům Fabríciů má v gotickém sklepě římské sochy. U náměstí jsou kromě františkánského kláštera i zajímavá muzea – lékarnické a hornické.

Uprostřed Nové ulice (Új útca) jsou dvě pozoruhodné synagogy ze třináctého století, památka na kdysi mocnou a bohatou židovskou komunitu, vyhnanou z města v roce 1526; Stará synagoga je přeměněna v muzeum. Mezi další z mnoha pozoruhodných pamětihodností patří gotický Michalský kostel (Szent Mihály templom), nedaleké Pekařské muzeum (Pékmuzeum) či sousední kostel svatého Jana (Szent János Templom), za návštěvu stojí i Lisztovo muzeum.

Procházka starým městem není rozhodně na hodinu, pozorný návštěvník najde mnoho pozoruhodných detailů – ať už to jsou zbytky gotických oken vystupující z fasád domů, či třeba kliky dveří. Pečlivě zrestaurované staré město má mnoho romantických zákoutí, především ve dvorech domů, jejich vrata se před turisty nezavírají. Ve dvorech jsou také často zbytky hradebních zdí, které dotvářejí romantiku místa.

Ticho a klid starého města, tak osvěžující oproti ruchu zbytku Šoproně, má však jednu nevýhodu – minimum restaurací, hospůdek, vináren, o obchodech nemluvě. Ty najdete až na okružní třídě (Várjerület, Ögabona tér) a v okolních ulicích. Výjimečně dobrá maďarská kuchyně je v jednom ze dvou šoproňských větrných mlýnů (Szélmalom) na kopci na jihovýchod od středu města. Dobré ubytování, navíc s pěkným výhledem, které vám poradí v informačních centrech ve starém městě, je právě v kopcích na okraji Šoproně.

V okolí města jsou dva obrovské zámky Esterházyů – jeden v maďarském Fertödu, druhý za hranicemi v desetitisícovém hlavním městě rakouského Burgenlandu Eisenstadtu. Burgenland, který byl před první světovou válkou součástí Uherska, po plebiscitu v roce 1919 připadl takřka celý Rakousku, Maďarsku zůstal jen Šoproň a okolí. Návštěvu Šoproně je možné spojit i s pobytem u Neziderského jezera o rozloze 330 kilometrů čtverečních, které je díky své mělkosti, od půl do čtyř metrů, zřejmě nejteplejším v celé střední Evropě.

JAK SE TAM DOSTAT:
Do Šoproně nejezděte po hlavních tazích z rakouské strany v sobotu, kdy z a do Maďarska směřují tisíce turistů za nákupy a na hranicích vytvářejí hodinové fronty. Vyhněte se také maďarské dálnici směrem od Budapešti na Vídeň, respektive jejímu úseku mezi Györem a hranicí – 40 kilometrů by vás přišlo na 1600 forintů. Informace o ubytování v Šoproni a okolí získáte buď v informačním centru, Szent György utca 16, tel: 340210, případně v zastoupení Maďarské turistiky, Rumunská 22, Praha 2, tel: 21090135.

LUBOŠ PALATA, 14. 7. 1998

Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/igsvet.asp?r=igsvet&c=981002_012954_cestovani_luk

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Ako pripraviť historické mesto o dušu

Tu změnu nelze přehlédnout. Ne každý si ji připouští a ne každému je milá, ale stala se realitou, s níž je třeba se vyrovnat: poprvé v sedmisetleté existenci středoevropského historického města dochází před našima očima k bezprecedentní změně jeho funkce. Klasické město poskytovalo svým obyvatelům několik základních funkcí – ochranu, prostor k životu a k sociálním kontaktům a možnost směny. Dnes však mají historická sídla (a zejména jejich jádra) pouze jedinou hlavní funkci – a tou je zábava. Od disneylandu se liší jenom tím, že ji nabízejí v méně nápadné a méně prvoplánové podobě a v bytelnějších kulisách.

HAIFA: všechna krása světa

Půvabu izraelské Haify označované za jedno z nejkrásnějších měst světa, se budou i ti největší pesimisté vzpírat jen chvíli. Po procházce osvěžujícími perskými zahradami nebo návštěvě míst spojených s židovským prorokem Elijášem si toto druhé největší izraelské město rozložené na hoře Karmel získá každého. Dominantu Haify tvoří Bábova svatyně. Výrazná stavba se zlatou kupolí, která se tyčí na samém vrcholku hory Karmel, je nejvýznamnějším stánkem bahaismu na světě.

Mušov – výspa mocného Říma

Snad tady, na kopci nad rozlehlou hladinou Nových Mlýnů, mělo ležet hlavní město Moravy. Vrch nad jihomoravským Mušovem skrývá zbytky římských staveb, které napovídají, že tu stálo něco více než jen předsunutá pevnost rozlehlé říše v divokém barbariku.

ŠTRASBURK je i není ve Francii

Jen málokterá část Francie je méně francouzská než Alsasko a jen málokteré město přitom působí více “všeevropsky” než alsaská metropole, Štrasburk. Proto každý, kdo míří do země galského kohouta, by si neměl nechat ujít architektonické, jazykové i kulinářské zvláštnosti, kterými se nejvýchodnější výspa země díky německému vlivu odlišuje od velké části sladké Francie.

Brno využije peníze z fondu na obnovu Dominikánského náměstí

BRNO 2. dubna (ČTK) – Zejména na obnovu Dominikánského
náměstí využije město Brno 4,5 miliónu korun, které letos dostalo
ze státního rozpočtu z programu regenerace městské památkové
rezervace. “Dva milióny jsou určeny na obnovu fasády kostela
svatého Michala na Dominikánském náměstí. Je to poslední budova,
která není opravena v této lokalitě,” řekl dnes novinářům
náměstek primátora Rostislav Slavotínek.

Zmizelá Praha – dodatky II

Bečková, Kateřina
Historická předměstí a okraje města – pravý břeh Vltavy
Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století.