Rodinný dům Elipsion

Obnova.sk Foto

MÍSTO

Futuristický návrh zatím posledního rodinného domu architekta Ivana Matušíka byl publikovaný v roce 2000, v čase kulatého životního jubilea autora. Dnes máme možnost se seznámit už s realizací tohoto výjimeč- ného díla, situovaného v blízkosti seneckých Slunečných jezer. Originál- ně řešené oplocení s fošnovou výplní už z ulice dává tušit, že v zahradě se ukrývá nevšední tajemství. Úzká stavební parcela sice předurčila návrat k jednotraktu, charakteristického i pro slovenskou lidovou archi- tekturu, avšak charakter domu je nový, nadčasový.
MÍSTO

Futuristický návrh zatím posledního rodinného domu architekta Ivana Matušíka byl publikovaný v roce 2000, v čase kulatého životního jubilea autora. Dnes máme možnost se seznámit už s realizací tohoto výjimeč- ného díla, situovaného v blízkosti seneckých Slunečných jezer. Originál- ně řešené oplocení s fošnovou výplní už z ulice dává tušit, že v zahradě se ukrývá nevšední tajemství. Úzká stavební parcela sice předurčila návrat k jednotraktu, charakteristického i pro slovenskou lidovou archi- tekturu, avšak charakter domu je nový, nadčasový.

DŮM

Od vstupní branky vnímáme zasklenou čelní stěnu v tvaru elipsy, orámo- vanou obvodovou skořápkou, ukončenou konstrukcí kšiltu. Návštěvník nabývá dojmu, že dům se mu otevírá a přátelsky ho vítá. Bílý vnitřní pros- tor vyzařuje příjemnou atmosféru, celkový účinek je okouzlující. Vnitřní i vnější prostory se navzájem harmonicky prolínají. Doplňkové prostory jsou oddělené posuvnými transparentními stěnami, čímž vzniká jakási vzdálená příbuznost s japonským domem. Tak jako si při lehkém plynutí krásného zpěvu neuvědomujeme náročnou přípravu zpěvačky, ani při vnímaní harmonie tohoto domu nezpozorujeme napoprvé všechny podro- bnosti důmyslné dispozice, konstrukce a detailů. Osobitost domu si vyžaduje uvést alespoň základní stavební charakteristiku.

Konstrukční soustavu tvoří šest eliptických nosných žeber z ocelového T profilu, navzájem spojených ocelovými vaznicemi a postranními poli- cemi. Celek spíše připomíná konstrukci trupu lodě nebo letadla. Kůže domu sestává z podélných a příčných fošen s tepelnou izolací a z vnitř- ního i vnějšího dřevěného pláště. Efektně je navrženo nepřímé umělé osvětlení vnitřních prostorů. Součástí průběžných polic jsou zářivková tělesa, které působivě nasvětlují oblé obvodové stěny. Sjednocujícím elegantním prvkem domu je dlažba z leštěného spišského travertinu se zabudovaným podlahovým vytápěním. Je nesporné, že právě rodinný dům trvale zůstává tématem, při kterém je výpověď architekta, ale často i stavebníka nejupřímnější. Takový je i příběh seneckého Elipsionu.


Jana Antalová
(převzato z publikace Nové rodinné domy II vydané nakladatelstvím ARCH)

Obnova.sk Foto

Obnova.sk Foto

Obnova.sk Foto

Obnova.sk Foto

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Předpoklady rekonstrukce krycích povrchových úprav kamene

Z hlediska současného stavu poznání není pochyb o tom, že se běžné druhy kamene jako je pískovec a opuka až do sklonku devatenáctého století používaly pro své technické vlastnosti nikoliv pro svůj vzhled. Povrch stavebních konstrukcí zhotovených z kamene i kamenných soch byl překryt omítkou nebo krycím nátěrem a pohledově se neuplatňoval. Výjimky potvrzují pravidlo, ale jejich počet je ve srovnání s celkovým množstvím historických staveb zanedbatelný.