MÍSTO

Futuristický návrh zatím posledního rodinného domu architekta Ivana Matušíka byl publikovaný v roce 2000, v čase kulatého životního jubilea autora. Dnes máme možnost se seznámit už s realizací tohoto výjimeč- ného díla, situovaného v blízkosti seneckých Slunečných jezer. Originál- ně řešené oplocení s fošnovou výplní už z ulice dává tušit, že v zahradě se ukrývá nevšední tajemství. Úzká stavební parcela sice předurčila návrat k jednotraktu, charakteristického i pro slovenskou lidovou archi- tekturu, avšak charakter domu je nový, nadčasový.
MÍSTO

Futuristický návrh zatím posledního rodinného domu architekta Ivana Matušíka byl publikovaný v roce 2000, v čase kulatého životního jubilea autora. Dnes máme možnost se seznámit už s realizací tohoto výjimeč- ného díla, situovaného v blízkosti seneckých Slunečných jezer. Originál- ně řešené oplocení s fošnovou výplní už z ulice dává tušit, že v zahradě se ukrývá nevšední tajemství. Úzká stavební parcela sice předurčila návrat k jednotraktu, charakteristického i pro slovenskou lidovou archi- tekturu, avšak charakter domu je nový, nadčasový.

DŮM

Od vstupní branky vnímáme zasklenou čelní stěnu v tvaru elipsy, orámo- vanou obvodovou skořápkou, ukončenou konstrukcí kšiltu. Návštěvník nabývá dojmu, že dům se mu otevírá a přátelsky ho vítá. Bílý vnitřní pros- tor vyzařuje příjemnou atmosféru, celkový účinek je okouzlující. Vnitřní i vnější prostory se navzájem harmonicky prolínají. Doplňkové prostory jsou oddělené posuvnými transparentními stěnami, čímž vzniká jakási vzdálená příbuznost s japonským domem. Tak jako si při lehkém plynutí krásného zpěvu neuvědomujeme náročnou přípravu zpěvačky, ani při vnímaní harmonie tohoto domu nezpozorujeme napoprvé všechny podro- bnosti důmyslné dispozice, konstrukce a detailů. Osobitost domu si vyžaduje uvést alespoň základní stavební charakteristiku.

Konstrukční soustavu tvoří šest eliptických nosných žeber z ocelového T profilu, navzájem spojených ocelovými vaznicemi a postranními poli- cemi. Celek spíše připomíná konstrukci trupu lodě nebo letadla. Kůže domu sestává z podélných a příčných fošen s tepelnou izolací a z vnitř- ního i vnějšího dřevěného pláště. Efektně je navrženo nepřímé umělé osvětlení vnitřních prostorů. Součástí průběžných polic jsou zářivková tělesa, které působivě nasvětlují oblé obvodové stěny. Sjednocujícím elegantním prvkem domu je dlažba z leštěného spišského travertinu se zabudovaným podlahovým vytápěním. Je nesporné, že právě rodinný dům trvale zůstává tématem, při kterém je výpověď architekta, ale často i stavebníka nejupřímnější. Takový je i příběh seneckého Elipsionu.


Jana Antalová
(převzato z publikace Nové rodinné domy II vydané nakladatelstvím ARCH)