Potápěči vylovili z Vltavy torzo sochy

Obnova.sk Foto

Desítky lidí sledovaly na pražském Karlově mostě neobvyklou záchrannou akci. Jeřáb vyzvedl ze dna Vltavy torzo sochy, kterou ve čtvrtek objevili potápěči při kontrole mostu. Správa komunikací s akcí neotálela. Po mediálním zájmu o nález měla obavy, aby sochu někdo neukradl.Záchranné akce se zúčastnili památkáři i zástupci magistrátu.
Potápěči nejprve kamenný trup podvázali, aby ho jeřáb mohl vyzvednout. Nákladní dodávka potom rychle převezla sochu do Lapidária Národního muzea. Památkáři se obávali, aby pískovec nasáklý vodou na vzduchu nezmrzl.



“Ukazuje se, že pobyt ve vodě je pro sochu daleko příznivější než pobyt na znečištěném vzduchu,” řekl ČTK po prvním prozkoumání sochy archeolog památkového ústavu Zdeněk Dragoun.

Obnova.sk Foto

Nálezu sochy při rekonstrukci ledolamů a pilířů pomohl nízký průtok vody, díky mrazu i její čistota a také pročištění koryta povodněmi v roce 2002.
Kdyby torzo mělo hlavu, spatřilo by panorama Hradčan poprvé po dvou stech dvaceti letech. Odborníci se domnívají, že je pozůstatkem anděla ze sousoší svatého Václava, které se zřítilo do řeky v únoru 1784.

Obnova.sk Foto

Velká voda tehdy strhla zhlaví pátého, šestého a osmého pilíře. Na něm, přímo proti Janu Nepomuckému, kdysi stálo sousoší svatého Václava s anděly. Po opravě mostu se Václav nevrátil zpět. Skončil v lapidáriu a jeho místo zaujala svatá Ludmila.

Obnova.sk Foto

Odborníci sochu prozkoumají a určí, jestli je částí originálu z 18. století, nebo úplně jiné sochy. “Město je tímto objevem nadšeno a bude chtít co nejdříve tuto záhadu rozluštit,” ujistil pražský radní Radovan Šteiner.


zdroj: http://zpravy.idnes.cz/praha.asp?r=praha&c=A040130_123926_praha_jan

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Slezskoostravský hrad

Slezskoostravský hrad. Památka, která v uplynulých dvou desetiletích prodělala řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnila vlastníka a nakonec jí hrozila téměř záhuba. Doslova v ,,hodině dvanácté” se hrad vrátil do rukou státu, když jej od minulého vlastníka koupilo Statutární město Ostrava.

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Předpoklady rekonstrukce krycích povrchových úprav kamene

Z hlediska současného stavu poznání není pochyb o tom, že se běžné druhy kamene jako je pískovec a opuka až do sklonku devatenáctého století používaly pro své technické vlastnosti nikoliv pro svůj vzhled. Povrch stavebních konstrukcí zhotovených z kamene i kamenných soch byl překryt omítkou nebo krycím nátěrem a pohledově se neuplatňoval. Výjimky potvrzují pravidlo, ale jejich počet je ve srovnání s celkovým množstvím historických staveb zanedbatelný.

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.