Použitím různé vazby a různých hmot byla vytvořena řada zdiv různě pojmenovanýchPoužitím různé vazby a různých hmot byla vytvořena řada zdiv různě pojmenovaných.

opus incertum- zdivo se spárami pravidelně se střídajícími

opus isodomos- zdivo z pravidelných kvádrů stejně vysokých a se sparami pravidelně rozmístěnými

opus pseudoisodomus- nemá stejně vysoké vrstvy ani pravidelně rozmístěné spáry

opus mixtum- zdivo smíšené (cihly a lomový kámen), z cihel byl vytvořen líc zdiva, z lomového kamene vnitřní vyzdívka. jindy se používalo lomového kamene a kvádrů.

opus spicatum- vrstvy lomového kamene nebo cihel byly kladeny šikmo do husté malty a řazeny na způsob zrn v klasu. Po několika vrstvách bylo zdivo provázáno vrstvou vodorovnou

opus reticulatum- je zvláštním druhem římského zdiva projevující se v líci úhlopříčnou vazbou

opus rusticum- je kvádrové zdivo v němž čelo kvádrů plasticky vystupuje před líc části konstrukčně zazděných a spára mírně ustupuje

opus emplekton- zdivo lité nebo dusané. Při konstrukci se vždy nanášelo ve vrstvách vodorovných

Jde o smíšení opus reticulatum a opus latericium, použitím střídajících se horizontálních spár opus reticulatum a opus latericium. Někdy svislé spáry opus latericium mohli být prokládána čtvercem pus reticulatum.
Účel opus mixtur byl vyhnout se prasklinám. Zdi opus reticulatum měli tendenci vytvářet praskliny uhlopříčně, ale vložením horizontálním spár opus laterium byli strukturální poruchy redukovány. Použití opus mixtur zvyšovalo u mnohých konstrukcí odolnost vůči zemětřesení.

Opus mixtum může také znamenat konstrukci typu opus latericum, ale s využitím střídavých pásků z různých velikostí cihel. Důvodem je opět eliminovat zhroucení konstrukce vlivem trhlin.
Tato technika byla rozšířena na konci prvního století a začátku druhého století.