Obnova kostela sv. Kateřiny Alexandrijské – časť II

Obnova.sk Foto

Přes zimu měla stavba podle původního plánu odpočívat. Nestalo se tak, díky relativně stálému počasí stavba utěšeně rostla i v prosinci a lednu. Stavební firma dokončila sroubení stěn lodi kostela, jeho stropu a části interiéru a začala s konstrukcí krovů a střechy. Současně byly ořezány okolní stromy, jejichž větve byly poškozeny žárem požáru a odumřely.
Obnova.sk FotoI přes mrazivé počasí a sněžení stavba pokračuje i v zimě.

Obnova.sk Foto

Obnova.sk Foto

Obnova.sk Foto

Pohled do vnitřku kostela, budoucí presbytář a hudební kůr nad hlavním vchodem.


Sníh a mráz stavbařům nevadil a jejich práci nebrzdil, stejně tak nevadil ani použitému materiálu – dřevu. Stavební dřevo potřebuje dýchat, aby mohlo prosychat do hloubky a uvolnila se vnitřní vlhkost. Na rozdíl od jiných stavebních materiálů, které jsou vázané na “mokré” procesy mu tak mrazy spíše prospívají…


V březnu byla postupně dokončena konstrukce krovů střechy a sanktusní věžička. Stejně jako celá stavba i střecha je stavěna starou technologií, všechny spoje trámů jsou řešeny pomocí čepů (navzájem do sebe zaklapnutých přesně řezaných zámků). Proti posunutí ve spoji je celek jen zajištěn svrtáním a zatlučeným dubovým kolíkem. Na celé střeše (spojení krokví v hřebenu) tak najdeme jen tři ocelové kramle:



Obnova.sk Fotografia></p>
<p><BR><br /><img decoding=

Detail konstrukce střechy a celkový pohled na stavbu kostela od jihu.

Stromy (spíše jejich torza), poškozené při požáru, byly vykáceny, pohledu na kostel od západu tak už nic nebrání. Hned, jak se koncem března oteplilo a roztály poslední zbytky sněhu (i když ten se ještě několikrát vrátil…), začaly práce na pokrytí pláště věže:
Obnova.sk Foto

Obnova.sk Foto

Obnova.sk Foto


Opláštění věže, detail šindelové krytiny.
Jako krytina jsou použity smrkové šindele o délce 60 cm. Pro věž jich je potřeba úctyhodných 15 tisíc. Všechny je vyrobil klasickou valašskou technologií (t.j. ručně) řezbář Jan Brlica z Francovy Lhoty, dalších 35 tisíc obdobných atypických šindelů (jen o cca 10 cm kratších) bude potřeba na zastřešení hlavní lodi. Tradičním materiálem pro šindely je sice jedle, zde použitý smrk však lépe nasaje impregnaci.
Obnova.sk Foto

Obnova.sk FotoInteriér kostela.



Pokud počasí nedovoluje práci venku, pokračuje stavba interiéru. Dokončuje se podlaha a zábradlí na kůru.

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Technologia starostlivosti o historické omietky

TECHNOLOGIE PÉČE O HISTORICKÉ OMÍTKY
Dagmar Michoinová
Omítky historických objektů mají velkou historickou, uměleckou a dokumentární hodnotu. Tvoří velmi širokou škálu tvarů, struktur, povrchových úprav. Použité materiály mají různé, specifické vlastnosti, které jsou dány originálním složením, osobitým zpracováním a zdobením, jedinečným vývojem za specifických podmínek. Omítky jsou neoddělitelnou a snadno zranitelnou součástí celé stavby, jsou citlivým indikátorem stavebně technického stavu objektu. V případě, že stavebně technický stav objektu není v pořádku, jsou omítky vážně poškozovány a ničeny. Nelze mluvit o péčí o omítky a přitom opomíjet péči o zlepšení špatného nebo udržení vyhovujícího stavebně technického stavu objektu.
Také proto je péče o historické omítky mezioborovým úkolem památkářů, architektů, projektantů, specialistů na materiály, restaurátorů a technologů. Je to úkol, jehož profesionální řešení je podmíněno vysokými nároky na odbornou vyspělost všech členů realizačního týmu a kompatibilitou. Pouze součinností specialistů může docházet k propojení jejich znalostí a k souhře při provádění prací.
K tomu, aby mohlo být stanoveno, jak efektivně pečovat o konkrétní historickou omítku, je nutné v první řadě zjistit co je příčinou špatného stavebně technického stavu omítek a omítaných konstrukcí. Teprve když jsou odstraněny nebo zmírněny příčiny poškozování, lze přistoupit k vlastním konzervaci nebo k restaurování omítek. Každá dílčí etapa procesu péče o omítané konstrukce, omítky i jejich povrchové úpravy má své technologické souvislosti. Některým z nich je věnován následující příspěvek.