Vytvorené odpovede v diskusiách

  • Baba-Ji

    člen
    8. decembra 2021 o 6:08

    Zdravím, prostudoval jsem tady nemálo témat a příspěvků okolo rekonstrukce “starých” domů, sanace, zateplení atd., leč odpovědi na moje otázky jsem našel spíš jen v náznacích, zkušeností s věcma, které mně zajímají, téměř žádné, spíš je místní uživatelé plánovali udělat/zkusit. Proto jsem se rozhodl taky přispět/napsat do zdejšího fóra a to několika dotazy :).

    Začnu těmi dotazy:

    • máte někdo zkušenost s použitím pěnového skla při rekonstrukci podlah v nepodsklepeném přízemí(místo makadamu)?
    • má někdo zkušenost s použitím odvětraných podlah(ať už větracíma kanálama/trubkama/“drenážkama“ nebo iglú tvarovkama) pod trvale obývanýma místnostma?
    • má někdo zkušenost, či co si myslíte o provedení vodorovné izolace chem. Injektáží ve zdivu ze skládané kamenného kamene (opuka), místo malty vymazaného jílem?

    A teď abych uvedl kontext – po cca 2-3 letech od koupě a obývání se chystáme se k rekonstrukci kamenného jednopatrového domku, kdy menší půlka je podsklepená. Dům je v lehkém svahu na okraji vesnice, postavený v r. 1939-40. Severní hrana domu je úrovní podlahy cca na úrovni terénu, jižní část je cca 1,5 nad terénem(obsahuje sklepní místnost). Dům je postavený ze skládané opuky vymazané jílem, tloušťka zdi je cca 55 cm, rozměry domu bez hospodářské části je cca 7,5×10 m. V obrázcích jsou půdorys a dva řezy. V domě chceme zateplit podlahy a severní+západní stěnu. Zbylé dvě obvodové zdi bychom rádi nechali zvenku obnažené na kámen (počítáme s jeho ošetřením). K domku je připojené „křídlo“ hospodářské části – bývalého chlívku a malé stodůlky/většího dřevníku. Celkově je dům zevnitř suchý ve smyslu, že se neobjevují žádné vlhkostní mapy, plíseň se objevuje jen v severním rohu domu těsně nad podlahou jako flek cca 15×15 cm, spíš ale ještě menší (soudím na kondenzaci vnitřní vlhkosti ve „studeném“ rohu). Omítka na mnoha místech ale různě v přízemí domu zní dutě, takže bude oddělená, čili buď je to určtou vlhkostí ve zde, nebo je to způsobeno dalšími faktory, které s vlhkostí až tak nesouvisí (teď po propršeném létě mně přijde, že se na domě objevilo více tenkých prasklin v omítkách, takže dům si asi trochu „posedal“(předchozí dva suché roky jsem si ničeho takového nevšiml). Ve sklepní místnosti je jen hliněná podlaha, ale je suchá. Ve sklepě je cítit že vzduch je vlhčejší, ale není to nějak silné, žádné plísně ve sklepě nemáme, ani vlhkostní mapy. Omítka je na mnohých místech ale evidetně oddělená od zdí, zní dutě.

    V domě chceme zateplit podlahy, hlavně v nepodsklepené části. S tím souvisí i (vy)řešení vlhkostní otázky, resp. Izolace proti ní a to tak nějak celkově. Myslím si totiž, že pokud budem řešit izolaci podlah, musíme vyřešit i zdi. Při stavbě domu před 80 lety možná nějaká izolace použitá byla, ale kdo ví (na schodech do sklepa kouká z pod příčky kus nějaké předválečné „IPY“). Takže v rámci řešení případné hydroizolace podlah si myslím, že musím vymyslet i způsob, jakým budu řešit případnou hydroizolaci zdí.

    Tady jsem víceméně vyčetl, nastudoval a vydiskutoval tři možnosti řešení (izolací podlah, respektive domu celkově):

    • „standardní řešení“ hydroizolace zdí chemickou krémovou injektáží – podlahy by se nejspíš realizovali ve standardní skladbě (beton, hydroizolace napojená na chemicky injektovanou zeď, tepelná izolace, roznášecí vrstva,…nášlapná vrstva). Tady není moc co řešit, je to poměrně hojně používané řešení, sám jsem pomáhal s injektáží domu svým rodičům před cca 15-20 lety. Zatím jim, zdá se, funguje. Tady je ale otázkou, zda je úplná izolace opukové zdi od vlhkosti dobrý nápad. Mezi kameníky jsem už narazil na názor, že opuka by nějakou malou vlhkost mít měla, ale ne moc, v opačném případě šupinatí a ztrácí pevnost, v extrémním případě může až „zblátovatět“. Tak bych nerad nad úrovní takové izolace zeď „přesušil“ a pod izolací nazadržoval naopak příliš vlhkosti. Pak jsem narazil na realizaci injektáže opukového soklu/zdiva, kdy injektáž má za úkol šíření vlhkosti ve zdi brzdit či jen částečně omezit, aby nějaká vlhkost ve zdi i nadále byla – https://www.asb-portal.cz/aktualne/nazory-a-rozhovory/komplexni-systemova-sanace-opukoveho-zdiva-podurovni-terenu. Po takovém článku si pak říkám, pokud náš dům nějakou přílišnou vlhkostí netrpí, jestli pak vůbec takovou injektáž provádět.
    • odvětrávaná podlaha, ať už dutinou ve formě iglů tvarovek nebo DIY vytvořenou („S“ vzduchová dutina). Tady bych hydroizolaci stěn nijak neřešil, počítal bych s částečným odvětráním zdí v rámci odvětrání podlahy. Nad dutinou by určitě ve skladbě podlahy figurovala adekvátní tepelná izolace. Tady ale mnoho lidí poukazuje na nevhodnost tohodle řešení pro trvale obývané objekty/místnosti, protože ta vzduchová mezera může údajně hodně ochlazovat zdi a tím vytváří tepelný most (studená zeď a tím pádem možný výskyt plísní nad podlahou?). Tady si ale říkám, jestli takový tepelný most vůbec řešit, pokud budeme mít defakto dvě ze čtyř obvodových stěn (zjednodušeně) nejspíš nezateplené. Navíc vzduch do odvětrání podlah bych nasával ze sklepní místnosti, časem bych i tam chtěl udělat i tam podlahu na vzduchové mezeře a „odvětrávací“ vzduch bych tedy táhnul ještě skrz podlahu ve sklepě. Jinými slovy – „odvětrávací“ vzduch by byl lehce předehřátý z toho sklepa, takže ten podchlazovací efekt takto konstruované podlahy pod obytnými místnostmi by nemusel být až tak dramatický. Obecně se mně řešení provětrávání (podlah/zdí) zamlouvá pro svůj jednoduchý fyzikální princip, žádná složitá technologie či chemie, která má nejistou účinnost, hlavně dlouhodobě.
    • třetí možnost, která mně dost oslovila, je použití pěnového skla (kameniva) při rekonstrukci podlahy. Víceméně by skladba mohla být „klasická“ jako při skladbě s makadamovým podsypem. Pěnosklo pak plní vícero funkcí zároveň, takže celková skladba podlahy může být jednodušší a tímpádem i levnější (nebo nastejno, jako při použití sice levnějších materiálů, ale ve složitější vícevrstevné skladbě). Oficiálně by mělo pěnosklo ve formě kameniva fungovat jako tepelná izolace a také částečně jako hydroizolace/difuzně otevřená „hydroizolace“. Přikládám několik obrázků s příklady použití/skladby, převzatých z webu výrobce pěnoskla v CZ (Refaglass). Tady moc nechápu, jak to má fungovat, když v těch příkladech to zalijou betonem a tím pádem uzavřou difuzně cestu k jakémuž takémuž teoretickému odvětrávání vlhkosti, takže bych tipoval, že to pak půjde do zdí a krom teplé podlahy je na tom s vlhkostí člověk stejně, jako před rekonstrukcí podlahy. Nebo to pak zachraňuje ta drenáž z venkovní strany? Když jsem na použití pěnoskla v podlaze narazil prvně, byla skladba „otevřená“ – byla na ní masivní dřevěná podlaha na roštu, takže to mně dávalo smysl. Počítalo se, že případné prostupující vlhkost se odvětrá do místnosti. Ale takto zalité betonem nebo anhydritem? Co mně napadlo, po přečtení nejen místního fóra – posichrovat konstrukci podlahy z podsypem z pěnoskla použitím odvětrávacích kanálů či potrubí. Zakreslil jsem dvě varianty takového řešení, které mně napadly, do půdorysu a řezů domu v obrázku u tohhle příspěvku. Ideální by asi bylo, aby bylo potrubí hned u zdi, tady se ale zase objevuje problematika ochlazování zdi „odvětrávacím“ vzduchem. Řešení by mohlo být oddělení větracího kanálu/potrubí od zdi nějakou menší vrstvou tepelné izolace, která by byla více či méně provětratelná – asi méně nebo nezhutněným zásypem tím samým pěnosklem, které by bylo i jinde všude okolo. Jestli by to fungovalo netuším, co myslíte?

    Dále samozřejmě počítám s obkopáním domu a oddrenážování (klasika nopovka na zeď, dolů potrubí a pak už jen zásyp z makadamu, možná i pěnoskla – jako bonus zateplení základů), minimálně ze severní(nejvyšší) strany, kde hrozí riziko většího množství vody při přívalových deštích, protože nad domem je silnice vyspádovaná lehce k domu. Člověk specializující se na sanace mně v diskuzi navrhnul na základy normálně natavit hydroizolaci a na to dát zateplení (XPS či jiné řešení?). Nad to už normál klasika zateplení fasády (já zvažuju kamennou vlnu). Trochu mně zaráží takhle “uzavřít” základy. Na co jsem pak narazil v portfoliu u jiného profíka na sanace bylo použití vnějšího větracího kanálu, u kterého už si umím představit poměrně solidní odvětrací/vysušovací funkci, viz foto. Leč toto bylo použito u budovy, která neslouží k trvalému bydlení, takže tam se asi nějaké ochlazování zdiva a teplotní komforty v budově neřeší, nebo… ?