Lidová tvorba západních Čech

U příležitosti 90. výročí otevření Národopisného muzea Plzeňska a nedožitých 80. narozenin PhDr. Marie Ulčové připravili pracovníci národopisného oddělení Západočeského muzea výstavu s názvem „Lidová tvorba západních Čech“.
Výstava chce přiblížit alespoň zlomek z bohatých fondů muzea a zároveň ukázat, že sběr a uchovávání předmětů dokumentujících svou dobu je důležitou součástí kultury každého národa. Mnohé z exponátů stále oslovují svou krásou řemeslného zpracování, ale i dávkou naivity tvůrce. Dále prezentují bohatou škálu nápaditosti při zpracování a výzdobě všech druhů materiálů – dřeva, textilu, keramiky, skla, kovu, kůže a dalších.

Lidová tvorba zasáhla v podstatě celou kulturu obyvatel venkova, odrážela estetické ideály určitého kolektivu v určitém regionu a v určitém období. Nebyla vytržena z kontextu života tvůrců a spotřebitelů.

Výstava „Lidová tvorba západních Čech“ návštěvníkovi přibližuje především tyto okruhy lidové tvorby:

Skleněné předměty, které se v lidovém prostředí objevují ve větší míře až od poloviny 18. století. Nejčastějšími výrobky tohoto druhu jsou podmalby na skle – obrazy svatých, malované prysky – ozdobné láhve na alkohol a lahvičky na šňupací tabák.
Keramika je velmi starý obor lidské tvorby. Podle materiálu a technologie dělíme keramiku na hrnčinu, kameninu, fajáns a bělninu. Keramické nádoby sloužily k praktickým, obřadním i reprezentačním účelům. Keramika se vyráběla v manufakturách a v menších dílnách. Na Plzeňsku mezi nejznámější patří kolovečská, losinská a blovická hrnčina.

Dřevo bylo vždy nejbližší dostupnou surovinou. Při práci se používaly všechny druhy lesních i ovocných dřevin. Zjednodušeně můžeme předměty rozdělit na výrobky zhotovené ze samorostů a výrobky zhotovené truhlářskými technikami. Poslední velkou část tvoří výrobky zpracované technikami kombinovanými.
Kůže má v lidovém prostředí nezastupitelné místo. Zpracovávala se hlavně kůže hovězí, telecí a vepřovice. Kožené výrobky našly uplatnění jak v oděvu, tak i v hospodářství. Z hlediska výtvarného zpracování patří k zajímavým výrobkům koňské postroje, vrchní oděvy, mužské kalhoty, obuv, opasky apod.

Lidové výšivky byly zpočátku funkční, později získaly zejména ozdobný charakter. Barvy, ornament a technika výšivky odlišují jednotlivé krojové oblasti, kroj sváteční od všedního čí pracovního oblečení. Zdůrazňují stav, sociální postavení nebo věk nositele. Odložení tradičního lidového oděvu přineslo i zánik lidových výšivek.
Kov – kovové předměty zastupuje hlavně zemědělské nářadí. Mezi umělecky zajímavé, se zdobnou funkcí, patří drobné části lidového oděvu, lidový šperk, vybíjené desky modlitebních knih.

Autoři výstavy: Mgr. Daniel Bechný, Mgr. Alice Glaserová, PhDr. Marie Maderová
Tel: 377 236 054 mobil: 604 691 420

Výstava je veřejnosti přístupná ve výstavním sále Západočeského muzea v Plzni – Národopisného muzea Plzeňska, náměstí Republiky 13, od 9. září 2005 do 8. ledna 2006 a bude otevřena denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00 hod.

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Umenie orientu – Umění orientu

/28. 5. 2004 – únor 2005/
Jedinečná výstava z fondů Západočeského muzea v Plzni je věnována jedné z nejvýznamnějších sbírek v České republice. Vzhledem k charakteru jednotlivých kolekcí převládají výrobky uměleckých řemesel Dálného východu (Čína, Japonsko).

Lidové umění Gudžarátu

” Indie je téma pro výstavu vždy velmi vděčné a také nekonečné. Jde o
kulturu s velmi specifickými výtvarnými projevy, se kterými se návštěvník
této země setkává i dnes doslova na každém kroku. Materiálem může být
textil, kov, kámen, dřevo nabo hlína. Jde o kategorii jakou neznáme. Nejde o
profesionání vysoké umění, a přesto indičtí autoři jsou dokonalými
profesionály. Nejde ani o lidové umění, jak ho chápeme my, a přitom se s ním setkáváme doslova v každé vesnici. Snad nejblíže má tato tvorba k uměleckému řemeslu.

CZ: Expozice antiky končí

Několik let jsme se mohli těšit z harmonické krásy antického užitého umění v Západočeském muzeu v Plzni, Kopeckého sady 2, které spravuje ve svých sbírkách rozsáhlý soubor, čítající přes 1000 položek. Plzeňskému muzeu, které založil Josef Škorpil, jej daroval jeho bratr, ředitel Archeologického muzea v Kerči, Vladislav Škorpil, v rozmezí let 1889 až 1906. Kolekce pochází právě odtud z jednoho naleziště – antického Pantikapaia a má velký význam i v evropském měřítku.