Klenovského kniha mapuje židovské památky Moravy a Slezska

BRNO 5. března (ČTK) – Dochované židovské památky na území
Moravy a Slezska mapuje ve své nové knize Jaroslav Klenovský.
Čtenář se tak může seznámit nejen prostřednictvím textu, ale i
fotografií a nákresů s 45 ghetty, 45 synagogami a 75 židovskými
hřbitovy v těchto oblastech. “Kniha Židovské památky Moravy a
Slezska je výsledkem mé dvacetileté práce,” řekl dnes ČTK autor. Publikaci vydalo v uplynulých dnech brněnské nakladatelství
Era. Doplňují ji mapy a výklad o židovském osídlení obou regionů.
Kniha je patrně jednou z nejpodrobnějších publikací věnovaných
tomuto tématu. V budoucnu by se chtěl Klenovský zaměřit i na
zmapování oblastí, kde se již židovské památky nedochovaly.
První písemné zmínky o židovském osídlení Moravy a Slezska
pocházejí již z roku 900. Před druhou světovou válkou se zde k
židovské víře hlásilo přes 41.000 lidí, přičemž 90 procent z nich
zahynulo v koncentračních táborech. Židovská obec má nyní své
pobočky v Brně, Olomouci a Ostravě, kde eviduje 500 členů.
Ze všech moravských a slezských synagog slouží k náboženským
účelům již jen jediná, a to v brněnské ulici Skořepka.
Zatímco některé židovské památky chátrají, velmi dobře jsou
podle Klenovského udržované například v Třebíči, Holešově na
Kroměřížsku, Boskovicích na Blanensku a v Mikulově na Břeclavsku.
Většinu památek vlastní židovská obec, některé pak města a obce.
“Židovským památkám jsem se začal věnovat kdysi jako
pracovník památkového ústavu. Pociťoval jsem, že tato oblast je
opomíjená,” doplnil Klenovský. Kromě toho, že je autorem asi 20
publikací o městech a obcích, projektuje rekonstrukce synagog a
je autorem několika urbanisticko-architektonických studií
židovských čtvrtí. Podílí se i na výstavách o židovské kultuře.
Vladimír Klepáč mal

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Židovské muzeum chce podat stížnost k Nejvyššímu soudu

PRAHA 25. března (ČTK) – Pražské Židovské muzeum chce kvůli
problémům s navrácením umělecké sbírky Emila Freunda jeho
potomkům podat stížnost k Nejvyššímu soudu. Ministerstvo kultury
účelově prohlásilo některé obrazy ze sbírky za kulturní památky,
což znamená omezení vlastnických práv a vývozu uměleckého díla do
zahraničí, řekla ČTK kurátorka muzea Michaela Hájková.

Nejstarší známý židovský hřbitov na území ČR je vážně ohrožen

Pražský památkový ústav obnoví jednání o židovském hřbitově

Česká pojišťovna má podle Špačka zákonné stavební povolení a památkový úřad s ní uzavřel smlouvu o provedení archeologického výzkumu.”V případě, že archeologický výzkum neprovedeme, má pojišťovna právo prostor vybagrovat a my můžeme být dokonce podle zákona o ochraně kulturních památek stíháni, že jsme záchranný průzkum neprovedli,” dodal Špaček.

Výstavu Židovská literatura v Čechách uvidí na lipském veletrhu

PRAHA 2. března (ČTK) – Výstava, která seznamuje se
spisovateli židovského původu působícími v českých zemích od 11.
století do současnosti, bude součástí české expozice na březnovém
knižním veletrhu v Lipsku. Anglická verze výstavy sklidila loni
úspěch v Jeruzalémě a v Tel Avivu a počátkem března poputuje do
Londýna, sdělil ČTK Vladimír Sůva z týdeníku Knihy, který ve
spolupráci s ministerstvem kultury a Židovským muzeem v Praze
expozici připravil.

Jihomoravská policie se potýká se sprejery v Brně a na Blanensku

BRNO 20. února (ČTK) – Sprejeři na jižní Moravě zaměstnávají
nejvíce kriminalisty v Brně a na Blanensku. Pouze loni způsobili
vandalové v regionu svými malbami škody za 3,6 miliónu korun.
“Sprejeři jsou stále aktivnější. Loni jsme jich dopadli téměř
140,” řekla dnes ČTK policejní mluvčí Dagmar Bartoníková.
Malby sprejerů se objevují nejen na budovách státních
institucí, železničních zastávkách a rodinných domech, ale také
na architektonických památkách. “Je jen málo sprejerů, jejichž
malba má charakter umění. Většinou jde o nápisy a obyčejné
vandalství,” uvedla mluvčí.