Heinrich von Kleist – Tanečník a loutka

Heinrich von Kleist – Tanečník a loutka
Když jsem trávil zimu r. 1801 v M…, setkal jsem se tam kdysi zvečera ve veřejném sadě s panem C., jenž teprv krátkou dobu byl v opeře tohoto města zaměstnán jako první tanečník a u publika velmi oblíben.
Řekl jsem mu, že jsem se nemálo podivil, vida ho poněkolikráte v loutkovém divadle, jež bylo sbito na trhu a obveselovalo lid malými dramatickými burleskami, propletenými zpěvem a tancem.

Ujišťoval mne, že mu pantomimika těchto loutek dělá mnoho radosti a zjevně mně dával najevo, že tanečník, jemuž záleží na jeho výcviku, se může od nich lecčemu naučit.

Ježto se mně tento výrok podle způsobu, jakým byl vysloven, zdá být víc než pouhý nápad, usedl jsem k němu, abych na něm vyzvěděl důvody, o něž by mohl opřít tak podivné tvrzení.

Optal se mne, zda se mně některé pohyby loutek, zejména menších, při tanci nezdály velmi půvabné.

To jsem nemohl upřít. Skupina čtyř sedláků, kteří v rychlém taktu tančili rondu, nemohla být vymalována pěkněji ani samým Tenierem. Vyptával jsem se na mechanism těchto figurek a jak je to možné, vládnout jejich jednotlivými údy a body, aniž má člověk na prstech myriády drátků, a to vládnout jimi tak, jak toho vyžaduje rytmus pohybu či tance?

Odvětil mi, že si to nesmím představovat tak, jako by každý jednotlivý úd za rozličných okamžiků tance byl loutkařem nařizován a tažen zvlášť.

Každý pohyb, pravil, má své těžisko, stačí prý, vládnou tímto těžiskem v nitru figurky, jednotlivé údy, jež přece nejsou nic než kyvadla, následují prý beze všeho přičinění mechanickým způsobem samy sebou.

Dodával, že tento pohyb je velmi jednoduchý, že pokaždé, když těžiskem je pohybováno v přímé linii, údy už opisují křivky, a že to celé i při pouhém, nahodilém otřesu často už přichází do jakéhosi rytmického pohybu, který se podobá tanci.

Teprv tato poznámka mně poněkud objasnila potěšení, které nalézal v divadle loutek. Netušil jsem však ještě zdaleka, jaké důsledky z toho později vyvodí.

(úryvek) přeložil E. A. Saudek

Zdroj: http://www.galerie-bayer.cz/index.htm

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Klenovského kniha mapuje židovské památky Moravy a Slezska

BRNO 5. března (ČTK) – Dochované židovské památky na území
Moravy a Slezska mapuje ve své nové knize Jaroslav Klenovský.
Čtenář se tak může seznámit nejen prostřednictvím textu, ale i
fotografií a nákresů s 45 ghetty, 45 synagogami a 75 židovskými
hřbitovy v těchto oblastech. “Kniha Židovské památky Moravy a
Slezska je výsledkem mé dvacetileté práce,” řekl dnes ČTK autor.

Shořelý kostel svaté Kateřiny je možné vrátit do původní podoby

OSTRAVA (ČTK) – Zcela zničený dřevěný kostel svaté
Kateřiny, který v úterý lehl popelem v Ostravě-Hrabové, bude
možné obnovit do původní podoby. Vrátit mu nepůjde pouze jeho
stáří a historickou atmosféru, řekl dnes ČTK Antonín Závada,
který bude v sobotu pořizovat dokumentaci pro výstavbu repliky.
Připustil, že práce bude velmi složitá, neboť kostel z 16.
století shořel téměř celý. Uchovala se pouze část sakristie a
kněžiště. “Byl jsem se podívat již při požárním zásahu. Trošku
jsem si organizoval, co mají a nemají shodit,” řekl Závada.
Doplnil, že hasiči bohužel při boji s ohněm zlikvidovali demolicí
řadu částí kostela.

Zodpovědnost a …

Nedávno jsem byla přítomna steskům jednoho z ředitelů českých muzeí umění, nově převedených pod krajské úřady. Stěžoval si, že jeho práci chtěl nějaký úředník bez jakéhokoliv zdůvodnění příslušným předpisem označit za nezodpovědnou. Příčina byla úsměvná: Pan ředitel si prý měl nechat od úřadu schválit změnu nákupu plánovaného nábytku.

ARCHITEKTURA: Bestia triumphans?

18.02.2003 – Nemohu se nevyjádřit k udělení tzv. “anticeny” ultrakonzervativních památkářů, známé pod názvem Bestia triumphans. Letos to schytala bývalá vedoucí odboru památkové péče pražského magistrátu Knížková a býv. starosta Prahy 1 (a dnes radní magistrátu) Bürgemeister za projekt dostavby areálu kasáren na Náměstí Republiky.

Chcete muzeum českých Němců?

V Ústí by rádi začali s léčbou národního traumatu

Zvěst, že v Ústí nad Labem připravují muzeum českých Němců, šlehla domácím zpravodajstvím jako blesk z čistého nebe. Blesk o to nečekanější, ze až dosud se česká společnost snažila traumu vyhnání svých bývalých spoluobčanů, kteří kdysi tvořili třetinu zdejší populace, spíše vytěsnit z paměti. Jak ovšem varuje věda, potlačovaná traumata snadno přerůstají do neurózy a chorobného strachu. Muzeum by proto mohlo fungovat jako lék. Takže zbývá už jen maličkost: najít někoho, kdo tu léčbu zaplatí, a zjistit, jak se na ni těší samotní pacienti.