Relikviár svätého Maura

Obnova.sk Fotografia

Unikátny románsky relikviár z prvej štvrtiny 13. storočia, ktorý v 80. rokoch 20. storočia objavili ukrytý na zámku v Bečove nad Teplou, bol prvýkrát verejne vystavený na Pražskom hrade, aby sa potom vrátil do Bečova.

Obnova.sk Fotografia14. 11. 2000 – Poprvé v historii je vystaven relikviář svatého Maura, výjimečná památka, která byla desítky let ztracená a po níž pátrali odborníci i zájemci o koupi. Po jejím objevení před patnácti lety a sedmiletém restaurování je od středy 15. listopadu vystavena ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Až výstava 7. ledna skončí, relikviář se vrátí do zámku v Bečově nad Teplou, kde byla tato mimořádná ukázka románského zlatnictví nalezena. Relikviář pochází z první čtvrtiny třináctého století. Je to vlastně zlaceným stříbrem a drahými kameny bohatě zdobená schrána, zhotovená pro ostatky svatého Jana Křtitele a svatého Maura.

Do Čech se relikviář dostal jako majetek šlechtického rodu Beaufortů, kteří ho koupili od církve. “Tak bohatě zdobenou zlatnickou památku neznám,” sdělil restaurátor Andrej Šumbera. Relikviář zdobí ve štítových stranách sošky Krista a Maura, po bočních stranách je dvanáct sošek apoštolů. Na výstavě jsou ukázky restaurátorské práce i nástrojů, z nichž některé si museli restaurátoři vyrobit, aby mohli pracovat starými, již zapomenutými technikami.

“Po výstavě se jednotlivé části relikviáře vrátí do dílen a po sestavení poputuje památka zpět do Bečova, kde bude součástí stálé expozice,” řekla historička umění Alena Černá z Památkového ústavu v Plzni.
Relikviář, původem z Francie, je dlouhý 138,5 centimetrů a široký 42 centimetrů, na výšku měří 64,5 centimetrů. Dřevěné jádro schránky zdobí figurální plastiky ze zlaceného stříbra, emailové destičky a šperkové kameny. Zhruba 500 dílů výzdoby se skládá z více než 3000 jednotlivých částí.

Obnova.sk Fotografia

Při opravě památky využívali restaurátoři konzultací se zahraničními odborníky. Nejnáročnějším restaurátorským úkolem bylo zpevnění sošek a reliéfů a vytvoření jejich chybějících a poškozených částí. Památka byla podle Černé dosti poškozená, po čtyřiceti letech, kdy ležela v zemi, byla v “chatrném stavu”.

Hon na středověký relikviář

Okolnosti, za nichž byla znovuobjevena unikátní památka, relikviář svatého Maura, připomínají legendy o zakopaných pokladech. Památku vykopali kriminalisté před pat nácti lety v zásypu podlahy hradní kaple zámku v Bečově nad Teplou u Karlových Varů. Kriminalisté však nevěděli přesně, po čem pátrají. Chtěli vlastně zjistit, po čem pátrá Američan, který chtěl povolení od státu k vývozu blíže nespecifikované památky a nabízel za ni dvě stě padesát tisíc dolarů.

Kriminalisté zprvu nevěděli ani to, kde mají pátrat. Postupně vylučovací metodou vytipovali čtrnáct šlechtických rodů a čtyři okresy: Tachov, Cheb, Sokolov a Karlovy Vary. V listopadu roku 1985 šli najisto do Bečova na základě studia historických pramenů.

Začali kopat v areálu hradu, který měl skoro dva a půl hektaru. Infračervený detektor tehdy neměli, a tak jejich technika reagovala na každý hřebík, každou rouru v zemi. Nakonec prohledávali kapli a hledali podle plánů vstup do krypty,” vzpomíná kastelán Karel Macek na chvíle, které s nimi prožil. Když vyňali prkno z podlahy, uviděli stříšku relikviáře. Ten ležel v zemi čtyřicet let ve skleněné schráně se stovkou lahví koňaku a vína. Nejasné i po letech zůstává, kdy a proč ho bečovská šlechta zakopala.

“O tom, že se to dělo ve spěchu, není pochyb. Relikviář nebyl ukryt ve speciálně pro něj vyrobené kovové schráně. Ta se našla na půdě barokního zámku, ale až do doby objevu relikviáře se mělo za to, že je to zvláštní domeček pro panenky,” upřesnil kastelán. Macek pak relikviář zapsal do přírůstkové knihy jako vícenález mezi zbytky kamenných chrličů a staré dýmkové troubele. Krátce nato se nechal slyšet historik umění Emanuel Poche, že relikviář dvacet let bezvýsledně hledal a že se jedná vedle svatováclavské koruny o největší památku středověkého zlatnictví.

Rozebraný relikviář a dokumentace jeho opravy budou v sálech Starých zemských desek Starého královského paláce vystaveny do 7. ledna příštího roku.

Martina Klapalová (MF DNES), ipd, čtk

Zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/praha.asp?r=praha&c=A001114_200039_praha_lin

Ku Relikviáru Sv. Maura pozri tiež článok “DESIATY SEMINÁR REŠTAURÁTOROV A HISTORIKOV” na adrese http://www.obnova.sk/article.php?sid=140 .

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Sokolov získal peníze a dokončí opravu klášterního kostelaNa zámku v Bečově vrch

KARLOVY VARY 18. února (ČTK) – Na zámku v Bečově nad Teplou
vrcholí přípravy na vystavení relikviáře svatého Maura, který je
po korunovačních klenotech zřejmě nejvzácnější českou památkou.
Veřejnost bude moci relikviář poprvé po 16 letech od jeho
nalezení spatřit 4. května u příležitosti zahájení turistické a
lázeňské sezóny v Karlových Varech.

Sokolov získal peníze a dokončí opravu klášterního kostela

SOKOLOV 20. února (ČTK) – Sokolov letos hodlá dokončit
rekonstrukci kostela svatého Antonína Paduánského. Ještě v lednu
přitom radnice nevěřila, že obnovu církevní památky do konce roku
stihne. Chybělo jí totiž pět miliónů korun. Nyní město peníze
získalo z neočekávaného přebytku loňského rozpočtu, řekl dnes
novinářům místostarosta Jaromír Dvořák.

Karlštejn nám nespadne

Jaromír Kubů, kastelán
I když tvrdí, že je kastelánem “pouze” na druhém největším hradě v Českém království, je na své působení na Karlštejně hrdý: “Byla mi dána mimořádná čest dělat kastelána hradu Karlštejn,” říká Jaromír Kubů. Začínal jako průvodce na hradě Kost, působil v Rožmberku, Českém Šternberku, Březnici a na Sychrově. Víc už putovat po českých památkách nechce. “Karlštejn považuji za vrchol.”

Jana z Arku – Panna Orleánská

autor: Jakub Klímek
Prostá selská dívka Jana z lotrinské obce Domrémy se narodila v převratné době stoleté války mezi Francií a Anglií v roce 1412. Již jako dítě projevovala velkou zbožnost. Nikdy se neučila číst a psát, ale byla velmi nadaná a houževnatá a dovedla diskutovat i se vzdělanými lidmi. Když byla Jana malá, slyšela “hlasy” světců a andělů, které jí řekly, že musí znovu nastolit na trůn právoplatného krále Francie. V 17 letech se jí podařilo dostat do Chinonu ke Karlu VII., zvanému pro nepatrný rozsah jeho království “malý král z Bourges”.