Přes hory, doly, štoly (II. vycházka)

PŘES HORY, DOLY, ŠTOLY (II. vycházka) v sobotu 18. června 2005, sraz v 9 h. před muzeem. Tentokrát půjdeme většinou po šlojířském pásmu na Pepř, Panský vrch, Kozí hůrku, do Bohulib. Odtud na zastávku ČD Luka p. M. (celkem cca 7 km) nebo přes Třeštibok (vyhlídky na kaňon Sázavy do Petrova (zast. ČD, celkem asi 10 km), případně dál přes lávku do Pikovic a Posázavskou stezkou na Žampach. Vše podle Vaší libosti, se stejnými (nebo podobnými) znalci regionu a určitě za krásného počasí. Venku (zvláště na Jílovsku) je totiž krásně každý den roku. Jen tu krásu umět vidět. Na shledanou s lidmi podobného zření světa se těší pořadatelé z RM Jílové.

PŘES HORY, DOLY, ŠTOLY je název nového projektu Regionálního muzea v Jílovém u Prahy. Všichni asi ví, že úkolem muzeí je vytvářet a opatrovat sbírky. Málokdo ví, že podle stanov světové organizace muzeí, by měla tato zařízení sloužit lidem pro potřeby “studia, výchovy a potěšení”. Protože studia a výchovy máte třeba plné zuby ze školy, od rodičů ap., nabízíme vám potěšení. Alespoň těm, kdo mají rádi zdejší krajinu a rádi se o ní něco dozví. Přes hory, doly a štoly se totiž bude chodit na sobotní vlastivědně-přírodovědné vycházky, výlety.

Nejedná se o nic převratného, neobjevujeme Ameriku. Chceme jen oprášit osvědčenou lidskou aktivitu, která se v českých zemích provozuje asi od dob Vojty Náprstka a Klubu českých (československých) turistů. V metodice KČT se tomu říká „kulturně – poznávací činnost“. Někdo si vystačí s mapou a tištěným průvodcem v kapse. Někdo má raději průvodce živého, který ví víc než brožura a je možné se ho, třeba všetečně, ptát. Toho vám zajistíme, pokusíme se zajistit i vhodné aprílové počasí. Protože zveme celou populaci, jsme připraveni i na alternativu, že přijdou batolata, předškoláci, školáci, teenagers, dospělí, maminky s kojenci, senioři. Tempo pochodu se dle turistických zákonů řídí vždy tempem nejpomalejšího. Abychom se nemuseli všichni batolit (a poslouchat nesrozumitelný výklad v batolecí řeči), bude možné rozdělit se na skupiny, každá bude mít svého průvodce, nikdo o nic nepřijde, všichni si užijí. Přijďte pomoci vytvořit staronovou tradici zvídavého putování krajinou Jílovska, těšíme se na viděnou s vámi.

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Jedna výstava pokleslého umění zhatí mnohaletou vzdelávací činnost

Je nezbytné podtrhnout jeden závažný problém v práci s veřejností, který vyplývá ze vztahu výstavní činnosti všeobecně zaměřených (vlastivědných) muzeí a muzeí umění. Prvá z muzeí mohou pracovat s celým spektrem hmotné kultury i přírody. Proto z různých důvodů vystavují nejen špičkové výtvarné umění, ale i regionální, lidové nebo kýč. Muzea umění se snaží o výchovný proces směřující k nejvyšší náročnosti na výtvarné umění.

Chcete muzeum českých Němců?

V Ústí by rádi začali s léčbou národního traumatu

Zvěst, že v Ústí nad Labem připravují muzeum českých Němců, šlehla domácím zpravodajstvím jako blesk z čistého nebe. Blesk o to nečekanější, ze až dosud se česká společnost snažila traumu vyhnání svých bývalých spoluobčanů, kteří kdysi tvořili třetinu zdejší populace, spíše vytěsnit z paměti. Jak ovšem varuje věda, potlačovaná traumata snadno přerůstají do neurózy a chorobného strachu. Muzeum by proto mohlo fungovat jako lék. Takže zbývá už jen maličkost: najít někoho, kdo tu léčbu zaplatí, a zjistit, jak se na ni těší samotní pacienti.

Kontroloři odhalili v olomouckém muzeu chyby v hospodaření

OLOMOUC 15. února (ČTK) – Přes tři milióny korun musí vrátit
finančnímu úřadu Vlastivědné muzeum v Olomouci. Organizace podle
kontrolorů neodvedla státu prostředky z nevyužitých státních
dotací a neoprávněně je použila na jiné účely. Krajský úřad,
který je nyní správcem muzea, však k zodpovědnosti volá
ministerstvo kultury. Resort, který byl v době chybného
hospodaření zřizovatelem muzea, však svou odpovědnost odmítá.

Most přes tisíciletí

Apríl 1976
Již více než čtyři sta let se historici, a archeologové snaží rozřešit problém prvotního osídlení Ameriky. Většina hypotéz předpokládá, že k osídlení Nového světa lidmi došlo tzv. vodní cestou (například z Polynésie na vorech nebo z Evropy přes Grónsko), některé se však vyslovují ve prospěch tzv. suché cesty přes úzkou pevninskou šiji, která kdysi spojovala Eurasii s Amerikou v místech dnešní Beringovy úžiny.