B?lorusko: památky a cesta k demokracii

O minulém víkendu jsem m?l díky spole?nosti ?lov?k v tísni možnost navštívit B?lorusko. Tým, do kterého pat?il ješt? Ivan ?erný ze Svazu m?st a obcí ?eské republiky a tlumo?nice, se zú?astnil t?í seminá?? ve t?ech r?zných b?loruských m?stech: Barisov?, Bobrusku a Mohilev?. Seminá?e po?ádali p?ímo b?loruští aktivisté, usilující o zm?nu totalitního systému v demokracii a o rozvoj svých m?st.

Kolega ?erný vysv?tloval B?lorus?m principy místní samosprávy a d?ležitost toho, aby se m?sta a obce vzájemn? spojily a vytvo?ily tlak na centrální vládu. Mluvil také o rozvoji venkova ? problematice, která je v B?lorusku obzvlášt? ožehavá. Osmdesát procent obyvatelstva tu žije ve m?stech, a tak se hroutí centralisticky ?ízené zem?d?lství.

Mým úkolem bylo popsat pé?i ?eského státu o kulturní památky, jejich propagaci a úlohu p?i národním sebeuv?dom?ní a p?edevším úlohu ob?anských aktivit v této oblasti. Téma si vybrali sami B?lorusové. Prezident Alexandr Lukašenko, který dva roky po svém zvolení do rozpustil parlament a ústavní soud, p?izp?sobil ústavu svým p?edstavám a soust?edil do svých rukou veškerou moc ve stát?, totiž národnímu myšlení p?íliš nep?eje. Zakázal používání p?vodní bílo-?ervené státní vlajky, vyt?snil na okraj b?loruštinu, i když ji zachoval jako jeden z oficiálních státních jazyk?. Necht? tak vyvolal jakési národní obrození, kdy používání b?loruštiny a odkazy ke kulturnímu a historickému d?dictví vedou proti totalitnímu režimu.

Situace demokratických sil v B?lorusku je velmi obtížná. Lukašenk?v režim využívá promyšlenou propagandu, životní úrove? lidí se pomalu zvyšuje. Do voleb se m?že p?ihlásit každý, nemusí být ani ?lenem politické strany. Sta?í sesbírat ur?ité množství podpis?. Strany a ob?anské iniciativy pak jsou zakazovány jen z formálních d?vod? ? nap?íklad proto, že si nemohou pronajmout ?i opat?it sídlo, nutné pro registraci.

Demokrati?tí aktivisté ?asto propadají pocitu bezmoci. Jen ojedin?le se n?kdo z opozi?ních stran dostane do m?stského zastupitelstva. Alexader ?yhir, který m?l možnost krátký ?as v zastupitelstvu pracovat, popisuje jak lidé protestovali proti zbo?ení n?kolika dom? z 19. století v Barisov?. V?tšinu z nich hned zav?eli za výtržnictví na p?t dní. Za opakovaný p?estupek už hrozí t?ím?sí?ní vazba.

P?esto se i v B?lorusku najdou ostr?vky demokracie. Jedním takovým je historická fakulta mogilevské univerzity. Jeden z docent? je dokonce ?lenem místního zastupitelstva. Seminá?e se tady ú?astnili jak u?itelé, tak studenti fakulty, a také zástupci zde p?sobících opozi?ních politických stran ?i p?edstavitel místního památkového ú?adu. Mogilev má jako jedno z mála m?st skute?né historické centrum. Jeho obnov? bude v kv?tnu v?nována mezinárodní konference ? akce, která by mimo jiné m?la vyvést školu z regionální izolace.

Petr Svoboda
?len ob?anského sdružení Polypeje

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Dobrovolníci ze čtyř zemí poznávali sicilské hrady

V sicilské Katánii se v termínu 25.–29. října konala tvůrčí dílna věnovaná problematice poznávání a záchrany evropských hradů. Kromě odborníků a mladých nadšenců ze Sicílie se zúčastnili také členové neziskových organizací, spravujících hrady v Česku, na Slovensku a v Polsku. Problematice záchrany hradů a hradních zřícenin byla věnována i výstava, přístupná v prostorách hradu Castello Ursino.

Jak opravovat historické památky se učili dobrovolníci na mezinárodním workshopu

Hrad Cimburk u Koryčan hostil ve dnech 11. až 15. července tvůrčí dílnu, na kterou se sjeli dobrovolníci z amatérských sdružení i renomovaní odborníci – hradologové. Na programu tak byly přednášky, ale také praxe přímo při sanaci ohroženého zdiva na hradě. Tématem setkání bylo zazdívání kaveren narušujících statiku, a tomu také odpovídal program přednášek. První příspěvek byl věnován historii a stavebnímu vývoji Cimburka; kastelán Kamil Nováčik však také seznámil účastníky s dosavadním postupem konzervačních prací.

Praha: Konferencia – prestavba ?i konzervácia

O tom, zda je lepší památky rekonstruovat ?i konzervovat, se budou radit odborníci na b?eznové konferenci o obnov? památek. V po?adí již sedmá konference dopln?ná výstavou a exkurzí je ur?ená projektant?m, stavitel?m, restaurátor?m, zam?stnanc?m ve?ejné správy, investor?m i všem dalším, kte?í se v?nují ochran? památek.