Biskupský dům, dnes Staré proboštství

Obnova.sk Foto

Praha 1 – Pražský hrad, 10. a 12. století
Na jednom z nejvyšších bodů přirozeného skalního hřbetu Pražského hradu bylo snad ještě koncem 10. století založeno sídlo pražského biskupa. Archeologický výzkum odhalil zbytky obvodových zdí z opukových kamenů spojovaných jílem. Představují doklad zatím nejstaršího známého zděného domu na Pražském hradě. Zřejmě současně s ním vznikla kaple, později zasvěcená sv. Mořici. Zatímco vlastní dům byl prakticky zbořen, kaple se v přestavěné podobě dochovala do roku 1880 a k jejímu stržení došlo až v souvislosti s dostavbou katedrály sv. Víta.

Obnova.sk Foto

Její zdivo z nízkých, jen hrubě opracovaných kvádříků je dochováno v prostoru vykopávek krytých plochou střechou a je viditelné přes mříže z III. nádvoří. Kaple bývala jednolodní a její půlválcovou apsidu členily ploché liseny, na něž patrně navazoval obloučkový vlys pod římsou. Po požáru roku 1142 byl ke kapli připojen nový mohutný dvoupatrový palác, zachovaný z velké části ve zdivu dnešního objektu. Ještě v románské době byl rozšířen o severní křídlo, otevřené v přízemí arkádami. Po mnoha přestavbách už není toto románské jádro stavby zjevné.

Obnova.sk Foto

Výjimku tvoří pouze východní průčelí s odhaleným, požárem poškozeným kvádříkovým zdivem. Viditelné je také sdružené okno se sloupkem v úrovni románského druhého patra.

Architekt: neznámý
Stavebník: neznámý pražský biskup
Místo Praha 1 – Pražský hrad, III. nádvoří č. p. 48

Zdroj: Pražský hrad

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Obnova výplňových prvku historických staveb

Miloš Solař

Dveře, vrata, dveřnice, okenní rámy, okenice, výkladce a další výplně okenních a dveřních otvorů jsou významnou součástí architektonického dědictví. Zároveň však patří k součástem nejvíce ohroženým a zatím nedoceněným. Dlouhou dobu byly předmětem zájmu pouze prvky, které měly umělecko řemeslný charakter. To spolu se skutečností, že výplně otvorů jsou obvykle zhotoveny z méně trvanlivých materiálů než stavby samy a jsou na ně kladeny vysoké uživatelské nároky, vedlo masivním výměnám historických prvků za nové.

Zásady obnovy fasád architektury 19. a počátku 20. století

Architektura 19. a 20. století je významnou součástí našeho kulturního dědictví. Vyžaduje pozornost, úctu a odbornou péči. Pro její obnovu v obecné rovině platí to samé, co pro obnovu jakýchkoliv jiných stavebních památek. Odlišnost je v tom, že architektonická tvorba dvacátého století začala pracovat s novými materiály a konstrukčními řešeními.

Slezskoostravský hrad

Slezskoostravský hrad. Památka, která v uplynulých dvou desetiletích prodělala řadu necitlivých stavebních zásahů, několikrát změnila vlastníka a nakonec jí hrozila téměř záhuba. Doslova v ,,hodině dvanácté” se hrad vrátil do rukou státu, když jej od minulého vlastníka koupilo Statutární město Ostrava.