Archeologům se nelíbí stavby podzemních garáží

13.02.2001 – Žádné ulice přecpané zaparkovanými auty, protože ta budou schována pod zemí. Taková je vize příští tváře Prahy jedenadvacátého století. Na vlastní kůži ji už několik let poznávají investoři prahnoucí po tom, stavět v metropoli. Musí totiž vybudovat podzemní garáže s určitou kapacitou. Je to lákavá představa, jen archeologové bijí na poplach: jestli to takhle půjde dál, podzemní Praha bude úplně vykuchaná. Archeologové trvají na 122 lokalitách, kde podzemní garáže vyrůst nesmějí.Urbanisté navrhují, aby na území památkové rezervace vyrostly garáže pro 15 000 automobilů, protože současná kapacita necelých čtyř tisíc vozů v hromadných garážích zdaleka nestačí.
Podívejte se na tabulku Garáže v centru.

Hromadné garáže v centru Prahy
místo / počet stání
Praha City Center / 290
Národní divadlo / 210
Helios / 500
Hlavní nádraží / 360
Komerční banka / 190
nám. J.Palacha / 450
Polygrafia / 140
Myslbek / 320
Renaissance / 90
Kotva / 300
Marriot / 400
Holan-center / 180
MHD Na Bojišti / 130
Intercontinental / 170
Václavská / 90

Archeologové však trvají na tom, že 122 lokalit v centru města je natolik cenných, že zde podzemní garáže vyrůst nesmějí. V poslední době totiž převládá mezi památkáři názor, že archeologický výzkum zničí jednou provždy historický terén.
Dopravní odborníci přitom chtějí přenést parkování do podzemí, protože parkující auta na okrajích ulic zužují jízdní profil vozovky. “Chceme-li, aby na povrchu parkoval menší počet vozidel a chceme-li zároveň v centru města zachovat současné aktivity vyžadující dopravu, neobejdeme se bez podzemních parkovišť a garáží,” uvedl ředitel Ústavu dopravního inženýrství Ladislav Pivec.

Nejvíce podzemních garáží vzniká v poslední době pod administrativními budovami a obchodními centry, ale klasické podzemní veřejné garáže nevznikly v poslední době žádné. “Investorům se nevyplatí podzemní garáže stavět, protože je to investice s dlouhodobou návratností. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že pokud řidiči mohou zastavit na povrchu jen s malým rizikem, že budou platit pokutu, do podzemních garáží se nepohrnou,” řekl František Polák z firmy Metrostav, která se také zabývá stavbou podzemních garáží.
Městská vyhláška však investorům přikazuje vyřešit při stavbě nové budovy i parkování v okolí – což prakticky znamená stavbu podzemních garáží, protože se investoři nechtějí připravit o zisk z komerčních nadzemních prostor. Podzemní prostory pro parkování jsou provozně nejvýhodnějším řešením, ale skrývají v sobě riziko překvapení.

Na co se dá v podzemí narazit? Podzemí skrývá vyslovené skvosty: zbytky starodávných staveb či celé jejich půdorysy. Například pod dlažbou Mariánského náměstí se skrývá románský kostel Panny Marie, pod Karlovým náměstím se dochovala středověká kaple Božího těla.
Ze všech nedávných průzkumů se stal nejslavnějším nález středověkého židovského hřbitova ve Vladislavově ulici, který málem překazil stavbu nové budovy České pojišťovny.

Podobným překvapením by měl zabránit seznam sto dvaadvaceti lokalit navrhovaných archeology. “Skoro všechno jsou to veřejné plochy – náměstí, prostory kolem kostelů, bývalé hřbitovy. V jednotlivých případech se to ale může týkat soukromých majitelů,” upřesnil archeolog Martin Omelka. Mezi navrženými plochami archeologicky významných míst jsou například určité plochy na Senovážném, Mariánském, Malostranském a Staroměstském náměstí.

Ředitelka Útvaru rozvoje města Světlana Kubíková řekla, že se urbanistické studie, včetně územního plánu památkové rezervace, tímto problémem zabývají. “Už jenom pomyšlení na jakýkoli nevratný krok v této oblasti by bylo minimálně nezodpovědné,” uvedla Kubíková k možnosti vybagrování významných archeologických nalezišť.

Archeologové se však obávají, že celý schvalovací proces bude trvat příliš dlouho, až nakonec nebude co chránit. “Archeologicky nejvýznamnější místa ale nemají být vyhlášena jako chráněné plochy, ale každá parcela jednotlivě jako národní kulturní památka. A to znamená spoustu úřadování,” dodal archeolog Omelka.

Martina Klapalová, Miloslav Janík (MF DNES)

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/praha.asp?r=praha&c=A010213_085426_praha_ton&t=A010213_085426_praha_ton&r2=praha

Nové články 1x za mesiac na váš eMail.

Nerozosielame spam! Prečítajte si naše podmienky použitia.

Súvisiace články

Praha: Z kasáren povede podzemí do Kotvy

09.01.2001 – Stavba, o které jednou Praha může – ať v dobrém či špatném – hovořit tak často jako o Tančícím domě na nábřeží nebo paláci Myslbek v ulici Na Příkopě. Taková budoucnost s velkou pravděpodobností čeká bývalé kasárny Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky po jejich zamýšlené přestavbě a dostavbě. Tu v závěru roku 2000 připustil Pražský ústav památkové péče.

Dobový taneček kolem garáží v Nerudově ulici

Historie záměru a jeho schvalování

Tolik sporný záměr vybudovat podzemní garáže v Nerudově ulici, pod původní zahradou renesančního Marštalkovského domu čp. 249-III, se objevuje na scéně poprvé v roce 1994. Tehdy se celý objekt nalézal v majetku Ministerstva zahraničních věcí, které jej pronajímalo. Nájemce, jímž byla společnost KRUMED s.r.o se rozhodla vyřešit radikálně a ze svého hlediska výhodně nedostatek parkovacích míst ke kancelářím v blízkém okolí – navrhla podzemní garáže o kapacitě 96 stání. Ačkoliv poté objekt změnil jak nájemce, tak i majitele, záměr výstavby garáží jeho další osudy neodbytně doprovází.

Nejstarší známý židovský hřbitov na území ČR je vážně ohrožen

Pražský památkový ústav obnoví jednání o židovském hřbitově

Česká pojišťovna má podle Špačka zákonné stavební povolení a památkový úřad s ní uzavřel smlouvu o provedení archeologického výzkumu.”V případě, že archeologický výzkum neprovedeme, má pojišťovna právo prostor vybagrovat a my můžeme být dokonce podle zákona o ochraně kulturních památek stíháni, že jsme záchranný průzkum neprovedli,” dodal Špaček.

ARCHITEKTURA: Bestia triumphans?

18.02.2003 – Nemohu se nevyjádřit k udělení tzv. “anticeny” ultrakonzervativních památkářů, známé pod názvem Bestia triumphans. Letos to schytala bývalá vedoucí odboru památkové péče pražského magistrátu Knížková a býv. starosta Prahy 1 (a dnes radní magistrátu) Bürgemeister za projekt dostavby areálu kasáren na Náměstí Republiky.

Bestia Triumphans je proti multiplexu na náměstí Republiky

24. 2. 2003 – PRAHA [Econnect] – Shodou okolností se minulý týden sešly dvě události pozastavujíjící se nad proměnami našich měst. Zatímco studenti Akademie výtvarných umění demonstrovali svůj nesouhlas s koncepcí řešení veřejných pomníků, památkáři vybrali “Triumfující bestii” – tedy stavební počin, který vede k likvidaci hmotného kulturního dědictví České republiky.
Hlavní cenu Bestia Triumphans získali za podporu chystané přestavby kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky náměstek primátora Jan Bürgermeister a bývalá ředitelka odboru památkové péče magistrátu Jiřina Knížková.